V zásadě celý tento týden americký kapitálový trh přešlapoval na místě a čekal na jediné číslo. Když Nvidia ve středu po zavření burzy zveřejnila výsledky za druhé čtvrtletí, dočkal se ho a udělalo mu vesměs radost. Za uplynulé tři měsíce čipová firma utržila 96,2 miliardy dolarů, v přepočtu zhruba 1,98 bilionu korun, což je o 106 procent víc než ve stejném období loni. A zároveň o čtyři miliardy dolarů víc, než čekali analytici oslovení agenturami. Na následující kvartál pak slíbila 108 miliard dolarů, tedy asi 2,2 bilionu korun.

Firma Jensena Huanga je dnes něčím, čím žádná jiná společnost nikdy nebyla: jejími kvartálními výsledky se měří zdraví celého technologického sektoru. Nvidia dodává grafické čipy, na nichž běží prakticky všechny velké modely umělé inteligence, jako první firma v historii pokořila tržní hodnotu pěti bilionů dolarů a v amerických indexech váží tak moc, že když zakolísá ona, zakolísá nejspíš i penzijní portfolio lidí, kteří o čipech nikdy neslyšeli. Vysvědčení tak ve středu večer nedostávala jen Nvidia, ale celý AI boom a s ním i otázka, jestli stovky miliard dolarů, které do datacenter sypou Microsoft, Google, Amazon nebo Meta, dávají ekonomický smysl.

Rozpad čísel ukazuje, kde se pro Nvidii peníze opravdu točí. Datacentrová divize, tedy prodej čipů a celých serverových skříní provozovatelům cloudů, přinesla 89 miliard dolarů a meziročně narostla o 117 procent. Zbytek firmy včetně herních grafik, který Nvidia nově vykazuje jako jedinou divizi, utržil 7,2 miliardy. Hrubá marže zůstala na 75 procentech a čistý zisk podle amerických účetních standardů dosáhl 59,7 miliardy dolarů, v přepočtu 1,23 bilionu korun. Bezmála osm miliard z toho ale tvoří jednorázové přecenění investic do jiných firem.

Wall Street zítra, jestli to dneska Nvidia nedá … pic.twitter.com/KkIBEy5MlN

— Petr Žabža (@petr_zabza) August 26, 2026

„Umělá inteligence dosáhla svého zlomového bodu. Odvádí užitečnou práci. Její tokeny jsou produktivní a ziskové. Výpočetní výkon je dnes tržba a poptávka zrychluje,“ shrnul čtvrtletí Jensen Huang. Burza ale tenhle nadšený tón poslední rok nesdílí. Akcie Nvidie skončily ve středu na ceně 209,7 dolaru, tedy o 1,6 procenta níž, a od začátku roku přidaly jen zhruba dvanáct procent, tedy podobně jako celý index S&P 500. Na aktuální výsledky ale reagovaly bezprostředním růstem.

Analytici tomu říkají prémie za očekávání: v kurzu už je dávno započítané, že Nvidia doručí, takže dobré hospodaření samo o sobě přestává být impulsem k nákupu. Růstová dynamika se proto přesunula o patro níž k firmám, u nichž trh teprve objevuje, kolik jim boom umělé inteligence vlastně vynese, a které ještě nemají všechno dobré zaplacené dopředu.

Nejlépe je to vidět na Micronu, americkém výrobci pamětí, bez nichž se žádný AI čip neobejde. Jeho akcie letos vyrostly o 200 procent a za posledních dvanáct měsíců o víc než sedm set, tržní hodnota firmy už překonala bilion dolarů a tržby jí meziročně stouply o 167 procent. Podobný příběh píše AMD, dlouholetá dvojka v grafických čipech, kterou k životu přivedla Lisa Su: letos její akcie přidaly 113 procent a za rok bezmála 195, jak se firmě daří přesvědčovat velké zákazníky, že jeden dodavatel akcelerátorů nestačí.

Nvidia přitom hraje o daleko víc než dřív. Do výhledu na příští čtvrtletí třeba nezapočítala ani dolar z Číny, protože exportní omezení tamní trh fakticky uzavřela. S fondy Apollo, BlackRock, Blackstone, Brookfield, Goldman Sachs a KKR pak poskládala přes 500 miliard dolarů na financování dalších datacenter, aby mohla pohánět boom, na němž pak sama zase vydělává.