Začátkem týdne americkou burzu obletěla zpráva, že Nvidia dala dohromady se šesti největšími hráči Wall Street plán na gigantický úvěr ve výši půl bilionu dolarů. Dalo by se čekat nadšení, jenže místo něj akcie nejcennější firmy světa poklesly o necelá tři procenta. Jinými slovy, na největší finanční injekci v dějinách umělé inteligence zareagoval trh nervozitou.

Nvidia podepsala memoranda s fondy a bankami Apollo, Blackstone, BlackRock, Brookfield, Goldman Sachs a KKR. Co jméno, to legenda. Společně chtějí v příštích letech nasadit přes 500 miliard dolarů, v přepočtu zhruba 10,5 bilionu korun, cizího kapitálu do takzvaných platforem pro financování výpočetního výkonu. Jde nejspíš o největší úvěr, jaký kdy na Wall Street vznikl.

Důvod je prostý. Zákazníci Nvidie – laboratoře či startupy, které její čipy potřebují – shánějí peníze na datacentra čím dál obtížněji. „Tyhle platformy pomůžou zákazníkům dostat se ve velkém ke vzácnému výpočetnímu výkonu,“ uvedl Jensen Huang, šéf Nvidie. Hlava BlackRocku Larry Fink byl přímočařejší: „Potřebujeme ty peníze sehnat co nejrychleji.“

Nvidia se do role bankéře svých vlastních odběratelů dostává postupně. Minulý měsíc napsal deník The Wall Street Journal, že jedná s OpenAI o garanci ve výši zhruba 250 miliard dolarů, tedy asi 5,25 bilionu korun, na jeden jediný projekt datacentra. Meta zase našla partnera v BlackRocku pro dvanáctimiliardové financování v Texasu.

Šablonu, jak se to dělá, mezitím vypilovala konkurence. List Financial Times minulý týden popsal, jak Google poskládal kontrakty v objemu asi 200 miliard dolarů, aby dodal čipy společnosti Anthropic. Google ručí za datacentra, Broadcom čipy nakupuje, Apollo a Blackstone dodávají úvěr. „A každý z nás nasazuje své účetní knihy,“ řekl deníku manažer Googlu.

Foto: Nvidia

Jensen Huang, spoluzakladatel a CEO Nvidie

Peníze v tomto případě proudí přes zvláštní účelovou firmu jménem Compute SPV, která v červnu koupila hardware za 35 miliard dolarů a pronajala ho Anthropicu. Datacentra pro něj staví bývalí těžaři kryptoměn, jako je TeraWulf nebo Hut 8. Google jim ručí za nájemné, což ho v krajním případě může stát až 44 miliard dolarů.

A právě tady začíná ona v úvodu zmíněná nervozita na trhu. Dluh amerických korporací navázaný na umělou inteligenci se letos přehoupl přes 489 miliard dolarů a míří k 570 miliardám. Dalších zhruba 800 miliard se podle odhadů schovává v soukromých dluzích a mimobilančních strukturách, které se zvenčí špatně sledují. Takže nikdo pořádně neví, kde všude to riziko leží.

Trh už si to začíná započítávat do cen. Investoři chtějí například od samotné Nvidie od června dvojnásobnou prémii, asi 0,40 procentního bodu nad americké státní dluhopisy. Zdražilo i pojištění dluhu Oraclu nebo u CoreWeave. Kritici mluví o kruhovém financování: Nvidia, ale nejen ona, totiž půjčuje těm, kdo za ty peníze kupují její čipy.

„Pod těmi firmami se vybudoval celý svět, a jakmile jim klesne chuť investovat, zpomalí to všechno,“ shrnul analytik Jefferies Jonathan Petersen. Larry Fink má ale jiné přirovnání. „Tohle je úplný začátek, jako když jsem v sedmdesátých letech začínal na trhu hypotečních zástavních listů,“ prohlásil a dodal: „Beru to jako budoucnost finančního inženýrství.“ Mimochodem, Finkem zmíněný trh hypotečních derivátů v letech 2007 a 2008 položil světovou ekonomiku.