Elona Muska zná dnes prakticky každý. Mnohem méně známá je ale dvojice lidí, která se za poslední dekádu dostala do jeho blízkého okruhu. John Hering a Alexander Tamas stojí za nenápadným fondem Vy Capital, který má dnes ve SpaceX podíl v hodnotě kolem 40 miliard dolarů (zhruba 843 miliard korun) a patří mezi pět největších akcionářů firmy. Do Muskova hledáčku se výrazně dostali v roce 2016, kdy po explozi rakety Falcon 9 poslali do SpaceX více než 100 milionů dolarů. Od té doby zůstali spojenci a jejich role dávno přesáhla hranice obyčejných investorů.

Vedle známých jmen, jako jsou Sequoia Capital nebo Andreessen Horowitz, které se v souvislosti s Muskovými firmami objevují pravidelně, působí Vy Capital skutečně téměř neviditelně.

Jeho veřejná prezentace je minimální. Na jedinou stránku webu se vejde jen název fondu, krátké motto, města, v nichž působí, a kontaktní e-mail. Chybějí fotografie vedení, přehled portfolia i jakékoliv publikované materiály. Podobně skoupý je fond i na veřejnou komunikaci, jeho představitelé poskytují jen minimum rozhovorů.

Foto: Vy Capital

Takhle „nijak“ vypadá jejich oficiální web

Přitom by to mohlo být zajímavé povídání, jelikož podle odhadů Financial Times směřuje k Muskovým firmám více než polovina veškerého kapitálu, který Vy Capital spravuje, což je míra koncentrace, jaká je ve venture byznysu neobvyklá. Kromě podílu v samotném SpaceX je Vy Capital největším externím akcionářem Neuralinku, jehož hodnota se za poslední dva roky téměř ztrojnásobila na devět miliard dolarů, a tunely hloubící Boring Company. V roce 2022 fond navíc přispěl 700 miliony dolarů na Muskovo převzetí Twitteru.

Za bližší vztah s Muskem Hering zpočátku vděčil kontaktu přes investora Antonia Graciase, který patří k dlouholetým spojencům šéfa SpaceX. Právě přes něj se fond v roce 2016 dostal k první investici do SpaceX. Hering ale postupně začal dělat víc než jen posílat peníze.

Když se například doslechl, že Musk připravuje nový projekt pod pracovním názvem Neuralace, nechal zaregistrovat internetové domény s tímto názvem a chtěl je Muskovi předat jako gesto dobré vůle. Projekt se sice nakonec přejmenoval na Neuralink, ale právě tato drobnost dobře ukazuje, jak Hering přistupoval k budování vztahu s Muskem.

Důležitější krok přišel v září 2016, kdy při přípravách na start explodovala raketa Falcon 9. Šlo o citlivé období, nehoda vyvolala pochybnosti o spolehlivosti SpaceX i o tom, zda firma dokáže plnit své komerční závazky, a řadu investorů to od dalších sázek na Muska spíš odradilo. Jak bylo ale zmíněno, fond šel opačným směrem: krátce po neúspěšném startu investoval více než 100 milionů dolarů. V dnešních cenách by to dělalo necelé tři miliardy korun.

Hering pak SpaceX podporoval i osobně. Když firma rozjížděla Starlink, věnoval projektu značnou část svého času, pomáhal s náborem lidí a vytvářel finanční modely. Měl dokonce zaměstnanecký průkaz SpaceX a mohl se pohybovat přímo v jejím zázemí. „John prostě nikdy nepřestal,“ popsal Shaun Maguire ze Sequoia Capital. „Sedm let pracoval na sedmdesát pět procent své kapacity jen pro Elona. Létal několikrát týdně tam, kde ho Elon zrovna potřeboval.“

Vztah se postupně rozšířil i mimo investice. Tehdejší ředitel fondu Pablo Mendoza se například připojil k týmu, který po převzetí pomáhal Twitteru s restrukturalizací, a později přešel do xAI jako šéf financí. Ve zmíněné Boring Company pak Hering dokonce sedí v představenstvu a propojení zašlo tak daleko, že syn jednoho z nejbližších Muskových poradců Jareda Birchalla chodil do Vy Capital na stáž.

Neméně zajímavé je i pozadí obou lídrů fondu. John Hering se proslavil v roce 2005, když se dvěma spolužáky dorazil na předávání Oscarů s bluetooth anténou ukrytou v batohu a na červeném koberci proskenoval mobily kolem přítomných celebrit. Nešlo o čtení jejich SMS či kontaktů, jen o důkaz, kolik telefonů je zranitelných. Z tohoto kousku pak dokázal vytěžit bezpečnostní firmu Lookout, která mu otevřela dveře do technologického světa.

V něm se v roce 2015 dal dohromady s Alexanderem Tamasem. Ten se narodil v Rumunsku a svou kariéru odstartoval v Londýně v bance Goldman Sachs. Klíčový průlom zažil pod křídly investora Jurije Milnera, kdy v roce 2009 pomáhal dohodnout vstup do tehdy se rozjíždějícího Facebooku. Když v roce 2014 zakládal Vy Capital, chtěl vybudovat obří investiční impérium. Potřeboval k sobě ale ještě parťáka s dravým duchem, což se posléze povedlo v Heringovi. Plán tedy vyšel dokonale.