Svět se mění a s ním i největší česká investiční skupina: v důsledku napjaté geopolitické situace a efektu deglobalizace se PPF stahuje z Asie, posiluje v Evropě a kouká za oceán. A jestliže předloni vydělala 3,4 miliardy korun, loni to už bylo 36 miliard. „My nikdy nezavřeme oči a nepošleme někam peníze jen v dobré víře, že by to mohl být příští Google,“ říká Jiří Šmejc, který PPF už dva roky vede. Takže vše při starém? Ne tak docela.

Vedle obyčejného keramického hrnku stojí plastová figurka medvídka se žlutým víčkem. Je plná medu, prodává se za pár desetikorun a ve spížích měly takové už naše babičky. V regálu večerky na nároží by medvídek nepřekvapil, ale v centrále PPF, navíc přímo před jejím šéfem Jiřím Šmejcem, který usrkává čaj, docela ano. I když… může posloužit jako symbol starých, mizejících časů.

„Já i Petr Kellner jsme byli příznivci globalizovaného světa, jenže tenhle svět se rozdrobil,“ říká rozvážně dvaapadesátiletý byznysmen. Od června 2022 vede největší investiční skupinu v zemi, o jejíž řízení ho požádala Renáta Kellnerová, vdova po Petru Kellnerovi. S tím ho pojily dlouholeté kamarádské i obchodní vazby: potkali se při záchraně televize Nova počátkem milénia, pak se Šmejc stal i podílníkem v PPF, s Kellnerem vybudovali úvěrový byznys pod značkou Home Credit.

Když Šmejc zmiňuje rozpadající se globální svět, ví moc dobře, o čem mluví – fenomén deglobalizace, který nastartovala covidová pandemie a umocnily ruská agrese vůči Ukrajině a tenze ve vztazích mezi USA a Čínou, má přímý dopad na byznys PPF. Skupina už pustila v podstatě všechna svá aktiva v Rusku a postupně se zbavuje asijských operací Home Creditu. Prodala filiálky ve Vietnamu, Indonésii, Indii i na Filipínách a jedná s čínskými úřady, aby mohla opustit i tuto zemi.

Víc a víc se nyní soustředí na Západ, což bylo rozhodnutí už Petra Kellnera. „Já jsem to jen akceleroval,“ připomíná Šmejc, že s Kellnerem byli sice oba historicky proponenty expanze na východ, ale zároveň se včas dokázali přeorientovat a Asii vyměnit za Evropu a Ameriku. Jenže i na těchto trzích jsou cítit turbulence. „Evropě chybí vize pro vnitřní strukturální změnu. Zaostáváme v inovacích, je to patrné například v digitalizaci,“ komentuje Jiří Šmejc debatu o tom, jak může evropský kontinent obstát v přetahované s USA a Čínou.

Nejde podle něj ale jen o to, že starý kontinent neudává tón v technologickém pokroku, jako jsou elektromobily, umělá inteligence či vesmírný průmysl: „Překvapuje mě, že se vytrácí potřeba něco budovat a někam směřovat. Lidé se čím dál víc soustředí na rovnováhu mezi prací a soukromým životem. To je výzva, které bude Evropa čelit – jak být efektivnější a umět se přizpůsobit tomu, že lidé prostě chtějí méně pracovat.“

Žádný úšklebek či kousavou poznámku o sněhových vločkách, jak je občas titulována nastupující generace, ale Šmejc nepronese. Naopak. „Moje generace tu mladší často kritizuje, ale málo se snaží jí porozumět,“ říká muž, který je v žebříčku magazínu Forbes nejbohatších Čechů a Češek na 14. místě se jměním ve výši přes 26 miliard korun. Vedle PPF má i vlastní investiční společnost Emma Capital, která se účastnila nedávné akvizice Zásilkovny.

Foto: PPF

Renáta Kellnerová, spolumajitelka skupiny PPF

Když Jiří Šmejc v sídle PPF v pražských Dejvicích popisuje, jak se skupině daří, stejně jako před ním Kellnerovi i jemu teď kryje záda finanční ředitelka Kateřina Jirásková. V zasedačce sedí po jeho levé ruce, občas ho doplní či upřesní, oslovují se křestními jmény, ale vykají si. Ona je zárukou kontinuity, protože nejen svět se mění, ale i PPF se od úmrtí svého zakladatele v březnu 2021 hodně posunula: své podíly prodali minoritní akcionáři Ladislav Bartoníček a Jean-Pascal Duvieusart, z nejvyššího vedení odešel dlouholetý Kellnerův pobočník Vladimír Mlynář, rodina Kellnerových má pak nově dva poradní orgány a vznikl také superholding Amalar, který do sebe absorbuje všechna aktiva rodiny včetně PPF.

„Jsem spokojený, pod žádným tlakem se necítím,“ odpovídá s úsměvem Šmejc na dotaz, jestli náhodou Renáta Kellnerová, jež začíná být hodně aktivní na nemovitostním trhu a na kterou má vliv právník a investor Tomáš Otruba, není teď náročnější šéfkou než dřív. „Jsme spolu pravidelně v kontaktu, vše s ní konzultuju,“ dodává s tím, že i nadále platí opce, podle které by se za tři roky mohl stát akcionářem PPF, pokud se naplní předem dohodnuté (a veřejnosti neznámé) podmínky.

Minimálně co se výsledků za rok 2023 týče, můžou být Šmejc i Kellnerová spokojení: skupina vydělala 1,45 miliardy eur, tedy zhruba 36 miliard korun, na konci loňského roku pak pro skupinu pracovalo po celém světě na 55 tisíc lidí. Pro srovnání: v roce 2022 byl zisk jen 3,4 miliardy korun. „Je to nejvyšší zisk v historii, pokud nebudeme počítat rok, kdy jsme prodali Českou pojišťovnu,“ zdůrazňuje Šmejc a Kateřina Jirásková jej doplňuje: „Dvě třetiny zisku připadají na telekomunikace a oblast finančních služeb.“

Jinými slovy, skvěle se dařilo jednak telefonním operátorům O2 či Yettel a infrastrukturní skupině Cetin Group, jednak Air Bank včetně česko-slovenského Home Creditu a PPF Bance. Kromě toho do portfolia PPF patří i výrobce lokomotiv Škoda Transportation, cenový srovnávač Heureka, sílící divize zaměřená na výrobu a pronájem jachet či katamaránů nebo téměř třetinový podíl v nadnárodní síti výdejních boxů InPost.

Důležitou nohou byznysového impéria jsou také média – PPF získala podíly v německé televizní skupině ProSiebenSat.1 nebo ve skandinávské Viaplay a její dceřiné firmě CME patří stanice v několika zemích střední a jihovýchodní Evropy. A samozřejmě je její součástí televize Nova, streamovací platforma Voyo (prý má jen v Česku a na Slovensku už 850 tisíc předplatitelů) a také slovenská televize Markíza.

Právě ta se stala předmětem kontroverzí z posledních týdnů, protože nová slovenská vláda v čele s Robertem Ficem vyhlásila válku nezávislým a veřejnoprávním médiím a na Renátu Kellnerovou se obrátily osobnosti slovenské opozice, aby nepodlehla tlakům Ficova tábora. „Nikdo z vlády nás nekontaktoval, nikdo na nás netlačí,“ odmítá Šmejc spekulace, že PPF půjde slovenskému kabinetu na ruku.

Foto: PPF

Finanční a provozní ředitelka PPF Kateřina Jirásková

Zdůrazňuje, že CME, jejíž je Markíza součástí, má nezávislou redakční radu, která sestává ze zahraničních novinářů a odborníků. Ti mají za úkol hlídat, aby televizní stanice nestranily ani vládě, ani opozici. „A pak nás zajímá hrubý zisk EBITDA a podíl na trhu,“ zdůrazňuje Šmejc, že i televize je prostě byznys jako kterýkoliv jiný. „Když začnete kopat pro jednu nebo druhou stranu, nakonec se vám to vymstí. A Markízu tam kritizuje jak vláda, tak opozice. A tak to bude vždycky,“ upozorňuje.

Nabízí se otázka, jestli jej přece jen pohled na politické dění v Evropě – a v Česku a na Slovensku obzvlášť – neponoukají se víc vymezit za prozápadní směřování obou zemí? „My jsme striktně apolitičtí,“ říká Jiří Šmejc rezolutně. Po chvilce zamyšlení ale zdůrazní, že na život běžných lidí může mít nakonec on coby šéf klíčové byznysové skupiny větší vliv než politici: „Vezměte si Air Bank. Před ní vypadaly bankovní služby úplně jinak, platily se poplatky za všechno. Podařilo se nám ovlivnit celý sektor. A lidem se díky tomu žije líp. A tohle platí pro byznysmena vždy. U voleb ale máme každý jeden hlas a tak to má být.“