Jak vypadá dluhová bažina? Třeba jako Francie, kde vyšly děti do ulic. Je to varování i pro Česko

Francouzské dluhopisy za sebou mají nejhorší podzim od dluhové krize eurozóny, tamní vláda nemá většinu a v ulicích teď protestují studenti. Ekonomové Markéta Koscielniak a David Navrátil v novém dílu podcastu Money Maker vysvětlují, proč se druhá největší ekonomika eurozóny nemůže vyhrabat ze svých dluhů a co si z toho má vzít Česko.

Ještě nedávno patřila Francie k nejbezpečnějším adresám pro investory v Evropě. Letošní podzim ale ukazuje něco jiného. Výnos desetiletých francouzských dluhopisů vystoupal až k 4,9 procenta a rozdíl oproti německým dluhopisům, tedy prémie, kterou si investoři za francouzské riziko říkají, přesáhl 140 bazických bodů. Tak vysoko nebyl od dluhové krize eurozóny a Francie si dnes na trzích půjčuje dráž než Itálie nebo Řecko.

Spouštěčem je její rozpočet. Vláda premiéra Sébastiena Lecornua představila v říjnu návrh na rok 2027. Podle něj letošní schodek dosáhne 5,4 procenta HDP místo plánovaných pěti a příští rok ho chce vláda stlačit zpět na pět procent balíkem úspor a nových příjmů za 54 miliard eur. Veřejný dluh přitom ke konci června dosáhl 3,6 bilionu eur, tedy 119 procent HDP, a v roce 2027 má vystoupat na rekordních 121,7 procenta. To je víc než dvojnásobek evropského limitu.

Co to všechno znamená, rozebírali v novém dílu podcastu Money Maker ekonomka Markéta Koscielniak z Centra veřejných financí na FSV UK a hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Podle Koscielniak je jádrem problému cena dluhu. „Francie teď platí jenom na obsluhu dluhu někde kolem dvou a půl procenta HDP. To tu zemi hrozně oslabuje, paralyzuje. Je pak těžší dělat jakákoli rozhodnutí. Použila bych příměr bažiny, ze které se hrozně těžko dostává,“ říká. Čísla jí dávají za pravdu: úroky všech francouzských veřejných rozpočtů mají vzrůst ze 79 na 91 miliard eur ročně.

Navrátil ovšem nečeká, že by se Francie zhroutila jako Řecko. Tam krize „vybouchla“ a vláda pak škrtala pod dohledem mezinárodních věřitelů. Francouzský scénář vidí spíš jako pomalé ochromení. „Francie je na pokraji fiskální krize a tam to může probíhat tak, že vláda nebude schopná nikdy udělat žádnou reformu, žádné úspory, protože to není politicky protlačitelné,“ říká.

Bankrot podle ekonomů přesto na stole není. „Francouzská ekonomika je pořád veliká a silná. Neumím si představit, že by Francie zbankrotovala,“ přiznává Koscielniak. Že ale ani velká ekonomika nemá zaručenou důvěru trhů, ukazuje Koscielniak na britském příkladu z roku 2022. Tehdy málo promyšlené ohlášení daňových škrtů vlády Liz Trussové vyhnalo během pár týdnů úroky britského dluhu prudce nahoru.

Problém, který řeší Francie, se navíc sám přiživuje – a to je varováním i pro země, které se jako Česko rychle zadlužují. Stagnující země s malým manévrovacím prostorem totiž plodí nespokojené voliče, kteří se obracejí ke krajním stranám, ale ty ji z dluhů nejspíš nevyvedou. „Příští prezident bude buď extrémní levice, nebo extrémní pravice. Střed se vytrácí,“ míní Navrátil. Podle průzkumu agentury Edelman, na který v podcastu odkazuje, věří jen devět procent Francouzů, že se příští generace bude mít lépe než ta dnešní.

Paříž proto podle Navrátila tlačí na společné dluhopisy eurozóny. „Oni vědí, že už se nemůžou víc zadlužit, že ten prostor je vyčerpaný. Tak říkají: Pojďme mít společné dluhopisy eurozóny, ať nám někdo půjčí, abychom mohli investovat,“ popisuje. Česko naproti tomu má sice dluh jen kolem 44 procent HDP, vláda ale na příští rok navrhuje schodek 386 miliard korun a jen na úrocích zaplatí přes 150 miliard. „Teď nás ještě trh netrestá,“ upozorňuje Navrátil a dodává: „Ale ten problém tady je.“

V celém dílu Money Makeru se oba ekonomové dostanou i k tomu, proč z dluhů nejspíš nevyrosteme a proč je inflace nejúčinnějším, ale zároveň nejděsivějším lékem na zadlužení. Řeč byla i o roli koruny a o tom, proč český starosta investora spíš odežene, zatímco polský si ho k sobě přitáhne. Celý rozhovor si můžete poslechnout na Spotify, Apple Podcasts nebo YouTube.