Jeden chce vzkřísit mamuty, druhý je zbrojařský vizionář. Jejich společný projekt má tvořit cyberpunkové psy

Geneticky upravení psi vybavení pokročilými technologiemi pro americkou armádu, policii i záchranáře. Takový je plán startupu Warhound, za kterým stojí Palmer Luckey, zakladatel zbrojařské společnosti Anduril, a Ben Lamm, který se proslavil snahou oživit vyhynulé druhy v čele s mamuty. Jejich společný projekt zní jako námět na sci-fi film, investoři v něm ale vidí velký potenciál. Firma, která dosud působila v utajení, získala 200 milionů dolarů a její hodnota dosáhla 1,2 miliardy dolarů, tedy více než 26 miliard korun.

Pro pochopení celého konceptu je nejvhodnější začít krátkým představením obou podnikatelů. Palmer Luckey už v devatenácti letech začal vyvíjet helmu pro virtuální realitu, za jejímž vývojem stála jeho firma Oculus VR. Tu v roce 2014 koupil Facebook za zhruba dvě miliardy dolarů. Luckey se ale po úspěšném prodeji nestáhl do ústraní. V roce 2017 založil společnost Anduril, která se zaměřuje na obranné technologie. Podílí se také na projektu digitální banky Erebor a založil značku ModRetro, která vyrábí kapesní herní konzole.

Ben Lamm je šéf biotechnologické společnosti, která se zaměřuje na genetické úpravy, klonování a snahu oživit vyhynulé druhy, čímž v posledních letech přitahuje značnou pozornost. Mezi její nejznámější projekty patří snaha přiblížit se k návratu mamuta srstnatého, blbouna nejapného či pravlka obrovského. Právě poslední jmenovaný projekt vzbudil rozruch v dubnu 2025, kdy firma představila tři vlčí mláďata vytvořená pomocí klonování a genetických úprav buněk šedých vlků tak, aby nesly vybrané znaky vyhynulého druhu.

Nápad na Warhound se tak zrodil v průsečíku vojenských technologií a genetického inženýrství. Jeho počátky sahají zhruba rok a půl zpátky, kdy se Luckey a Lamm setkali a řeč přišla na problém, který americká armáda řeší už dlouho: nedostatek kvalitních služebních psů.

Přestože jsou tito čtyřnozí pomocníci nepostradatelní při odhalování výbušnin a drog, hlídkování i pátracích operacích, Spojené státy jsou z velké části závislé na zahraničních chovech. Podle údajů, které uvádí Warhound, pochází z Evropy více než 80 procent amerických vojenských služebních psů. O omezenou nabídku kvalitních zvířat navíc Spojené státy soutěží s dalšími zeměmi, včetně Číny a Ruska.

Evropské chovy ale nedokážou pokrýt poptávku. Pořízení jednoho psa stojí tisíce dolarů a jeho následný, zhruba tříletý výcvik v USA vyjde na v přepočtu více než 1,3 milionu korun. Ani vysoké náklady přitom nezaručují úspěch, výcvikem neprojde více než polovina zvířat, která armáda pořídí. Překážkou mohou být vady zraku, kloubů nebo další zdravotní potíže, které omezují jejich schopnost sloužit. Výsledkem jsou vysoké náklady na psy, kteří se nakonec do služby vůbec nedostanou.

V praxi vědci odeberou buněčné vzorky těch nejlepších služebních psů, kteří už své schopnosti prokázali v terénu. Půjde především o belgické ovčáky malinois, německé ovčáky a labradory. Jejich buňky následně uloží do biobanky, aby je bylo možné využít při klonování. Na to pak mají navázat cílené genetické úpravy, jejichž cílem je zlepšit předpoklady psů pro službu.

První genetické úpravy se nyní soustředí především na omezení dědičných zdravotních problémů, které mohou psům znemožnit dokončit výcvik nebo později vykonávat službu. V dalších fázích chce firma zkoumat i ambicióznější možnosti, například zlepšení rychlosti, hbitosti, délky života nebo čichových schopností prostřednictvím cílených úprav genů. Zatím jde ale o dlouhodobější cíle, jejichž konkrétní podoba se ještě vyvíjí. První štěňata mají podle plánů firmy přijít na svět na začátku roku 2027, přičemž počáteční genetické úpravy se zaměřují zejména na zdraví zvířat.

Samotní psi ale podle zakladatelů nemají být žádnými kyborgy s čipy implantovanými do těla. Právě tady se má projevit hardwarové know-how Palmera Luckeyho, který mimochodem nemá údajně ve firmě žádný podíl. Společnost Anduril má pro služební psy vyvinout speciální výstroj, která bude zahrnovat taktické ochranné vesty se senzory, ochranu očí a sluchu i propojení s vojenským systémem EagleEye pro sdílení informací o situaci v terénu. Psovod tak bude moci na dálku sledovat důležité informace o tom, co se děje kolem jeho čtyřnohého parťáka v akci.

Warhound i proto přilákal už při svém vstupu na scénu výrazné investory i osobnosti americké bezpečnostní komunity. Do jeho prvního investičního kola se zapojil třeba fond Sequoia Capital nebo In-Q-Tel, investiční organizace napojená na americké zpravodajské služby včetně CIA. V čele startupu pak stojí David Spirk, bývalý příslušník americké námořní pěchoty, který působil jako hlavní datový ředitel Pentagonu i Velitelství speciálních operací USA.

Warhound zvažuje také změnu samotného způsobu pořizování služebních psů. Namísto nákupu jednotlivých zvířat plánuje nabídnout službu, v jejímž rámci by zákazníci platili za průběžné dodávky psů připravených k nasazení.

Projekt vzbudil smíšené ohlasy, a tak Warhound dbá také na etickou stránku projektu. Podle zakladatelů by genetické úpravy mohly omezit výskyt dědičných nemocí a snížit počet psů, kteří po náročném výcviku neuspějí. Firma tvrdí, že tím chce zvířatům ušetřit zbytečnou zátěž a zlepšit jejich vyhlídky na delší život. Na programu má spolupracovat také American Humane, americká organizace na ochranu zvířat, která se má podílet na dohledu nad výcvikovými postupy a jejich certifikaci. Pomoci má rovněž s hledáním nového domova pro psy po skončení jejich služby.