Jedna studuje filozofii, druhou zlákal počítačovější směr. A i když to jsou sestry, větší cestu si k sobě našly až v dospělosti a ve společném podnikání. Založily totiž kavárnu, která je podobně kontrastní jako ony samy. Už třeba tím, že ji nenajdete na exkluzivně vyleštěných Vinohradech, ve svěžími podniky překypujícím Karlíně nebo v kávou provoněných Vršovicích. Přitom by se tam neztratila.

Pochází ze Šluknova na severu Čech, ale svůj sesterský a podnikatelský vztah teď budují v Praze. Anetě a Ivetě Patkáňovým přátelé neřeknou jinak než Annie a Iwi – a jejich podnik se jmenuje zkombinovaně Anwi. Najdete ho v pražských Nuslích. „Začala jsem tady chodit na školu, s kamarádkami jsme chodily do kaváren a tak trochu je recenzovaly,“ začíná svou část příběhu Annie. „A když jsem já přijela do Prahy na výlet ze studií v Liberci, tak to často bylo také za kávou,“ dodává Iwi.

Právě tyhle kavárenské kroky začaly obě sestry po dlouhé době svádět dohromady. „Během těch let, kdy jsem se přestěhovala do Prahy, jsme se vídaly hodně málo,“ vzpomíná mladší Annie. „Vlastně jsme se dost odcizily, aniž bychom si to uvědomovaly,“ popisuje Iwi. „Začaly jsme poznávat, jaké skutečně jsme, až když jsme vyrostly. Máma odešla a já za ni některé věci musela převzít, takže se teď konečně tak trochu učíme být ségry,“ říká. A nejen ty, ale i podnikatelky.

V hlavách obou sester se zrodil nápad na vlastní podnik. „Dívaly jsme se na různé vyhlášené adresy a zjišťovaly, kolik by na takových místech provoz kavárny stál. Nebylo to reálné,“ říká Iwi, která už tou dobou také zamířila do Prahy za prací. „Ale pak jsme náhodou objevily tenhle prostor. V Nuslích, které jsem do té doby neznala. Při první návštěvě pršelo, byla tu tma a moc se mi to nezdálo,“ popisuje.

První dojem naštěstí nezvítězil. „Přišly jsme podruhé, bylo krásně, viděly jsme celý prostor a řekly si, že by to šlo,“ říká z podniku na adrese Nuselská 15 jen kousek od náměstí Bratří Synků. „Vlastně jsem ráda, že jsme se nevrhly do těch velkých vod,“ dodává Annie. I tyhle vody totiž uměly být zpočátku bouřlivé.

„Nejdřív jsme nevěděly, jak náš podnik bude vůbec vypadat. Tak jsme to nechaly plynout s tím, že jako ségry…“ začíná starší z dvojice – „… jsme se hodně hádaly,“ vloží se do odpovědi se smíchem sestra. „Někdy to byly hlasitější výměny názorů, ale to je naše forma komunikace,“ přidává. Navíc se do té výměny občas přidal i táta. „Podniká ve Šluknově právě v gastronomii a hlavně na začátku nám hodně pomohl. Víme, že je to luxus, co jiní nemají,“ popisuje Iwi.

„Táta je takový náš finanční úřad. Vždycky jsme chtěly mít všechno nejlepší, nejbarevnější, a když už jsme to s nápady přeháněly, tak nás uzemnil. Hlavně v začátcích podnikání nám extrémně pomohl, ale také nám vždycky říkal: ‚Musíte začít od píky!‘ Brzy nám došlo, že nejlepší to hned nebude, že k růstu se musíme propracovat,“ přibližuje. Tátovo podnikání pro ni navíc bylo navíc užitečnou gastronomickou školou, zatímco mladší sestra sbírala zkušenosti za pulty pražských kaváren.

„Naučila jsem se, že lidi jsou rádi za něco nového, za nový zážitek. Třeba když jsme začali ve Šluknově dělat burgery s černou bulkou. Zdánlivá drobnost, ale lidé z toho byli nadšení. A že i když si lidi můžou udělat vajíčka doma, tak když je uděláte trochu jinak, s dobrým chlebem, na hezkém talíři, že to je taky zážitek,“ říká Iwi. Pečivo v Anwi mimochodem odebírají od Kin & K Bakery, jejichž miso chléb stojí za ochutnání klidně i samotný. Kávu mají zase od Father’s.

Výběr obojího měla na starosti pražsky a kavárensky zkušenější Annie, která tomuto světu dokonce dala přednost před pokračováním studia. „Už odmala mě zajímaly počítače, přišlo nějaké snažení na vysoké a učila jsem se programovat. Do toho jsem pracovala v kavárně a přemýšlela, co se životem,“ vzpomíná. Což je vcelku kontrast oproti filozofické trajektorii její sestry, která ve studiu pokračuje v Ostravě.

„Kavárna nakonec vyhrála. Je super, že tvoříte něco svého, navíc je to dost kreativní, využiju i svůj zájem o sociální sítě,“ dodává Annie. Ten zmiňovaný kontrast mezi sestrami je mimochodem znát i po vstupu do Anwi. Starší sestra chtěla jemnější, konzervativnější interiér, ta mladší zase něco moderního, drzejšího. Výsledkem je kombinace obojího, kde nechybí jemné barvy ani chrom. Nebo třeba luxfery. Anebo nedávno otevřený dvorek, který hostí i kulturní a umělecké akce.

Jistý kontrast panuje i v dělbě práce. Annie má na starost hlavně dění za barem, Iwi najdete častěji v kuchyni. „Nejradši od nás mám coconut cold brew,“ odpovídá prvně jmenovaná na dotaz, co si nejraději samá dá. „A k jídlu míchaná vajíčka, co ségra nedávno přidala do menu,“ dodává. Kromě toho si můžete dát třeba kokosový french toast či Skandinávií inspirované snídaňové talíře.

Opačným směrem skládá poklonu i starší ze sester. „Když jsem viděla, jak ségra začala vymýšlet drinky do menu, vzalo mi to dech. Byla vždycky taková tišší, teď vidím, že je pečlivější než já, všechno vymýšlí a zkouší,“ říká. A tohohle sbližování dcer si prý všímá i táta. „Je za to hodně rád. Že jsme si tu cestu k sobě našly. Občas je pro jednu z nás hromosvod, jindy se proti němu spojíme,“ popisuje Iwi pobaveně. „I když je pak trochu špatnej, když se hádáme. Ale konstruktivně,“ směje se Annie.

Tyhle konstruktivní kontrasty v pražských Nuslích oslaví v říjnu rok od otevření podniku, ačkoliv po premiéře Anwi přišlo ještě pár měsíců ustálení současného konceptu. „Víme, že nás čeká dlouhá cesta. A že by bylo super najít nějaký pocit klidu, ale nevím, jestli to vůbec nějaký majitel jakéhokoliv podniku má,“ říká Iwi.

„Když se s nimi potkáváme, tak nám říkají, že musíme přežít první rok. Někdo řekne i dva tři. A taky jsme slyšely: ‚Nusle? No, to je těžký, no!‘“ popisuje. Ale až taková gastronomická past Nusle jistě nejsou. Svou pobočku tu má například vyhlášená Typika, pod mostem najdete kavárnu Neosly, nedaleko od Anwi má dokonce své sídlo značka Zrno zrnko.

„A právě i tyhle podniky jsou pro nás dobrý ukazatel toho, že v Nuslích a okolí jsou lidé, kteří ocení dobrou kávu. A že jako čtvrť se Nusle také trochu proměňují a my s nimi,“ říká. „Byly bychom rády, kdyby jednou Nusle znamenaly i Anwi. Kdyby lidi zjistili, že nemusí jen do Karlína a na Vinohrady a že i my to tady máme hezké,“ uzavírají sestry Patkáňovy.