Když se v sedmdesátých letech minulého století procházel po univerzitních chodbách, okamžitě vyčníval. Zatímco tehdejší počítačoví nadšenci nosili dlouhé vlasy a rebelskou módu, on chodil v dokonale padnoucím obleku. Vint Cerf zkrátka vždycky rád dělal věci jinak. Tehdy málokdo tušil, že tento muž se svým kolegou Robertem Kahnem programuje technologii, která transformuje lidskou civilizaci. Dnes je mu 83 let, svět ho zná jako jednoho ze skutečných otců internetu a po více než dvaceti letech opouští svou pozici viceprezidenta a hlavního internetového evangelisty ve společnosti Google.

Přestože jeho jméno veřejnost nezná tak dobře jako jména Steva Jobse nebo Marka Zuckerberga, Cerfův přínos je pro lidstvo možná ještě zásadnější. V roce 1973 začal s Kahnem pracovat na něčem, co dostalo název TCP/IP. Pokud vám tato zkratka nic neříká, představte si ji jako univerzální překladač.

Před jejich vynálezem existovaly jen izolované počítačové sítě, které si navzájem nerozuměly. Bylo to, jako by si dnes lidé s telefony od Applu mohli volat jen mezi sebou a na jinou značku by se nedovolali. Cerf a Kahn proto vymysleli sadu jednoduchých pravidel, díky kterým mohly různé přístroje konečně mluvit společnou řečí a bezpečně si předávat data. Vývoj jim trval skoro deset let, ale vytvořili systém, který zboural bariéry a propojil svět.

Za tuto práci Cerf posbíral ta nejvyšší možná ocenění, od Turingovy ceny, která je vnímána jako Nobelova cena za informatiku, přes americkou Prezidentskou medaili svobody až po 29 čestných doktorátů. Když v roce 2005 nastoupil do Googlu jako „internetový evangelista“, jeho úkolem bylo šířit internet do všech koutů světa a bojovat za jeho dostupnost. Právě z této pozice nyní odstupuje a jde do důchodu.

Tam však neodchází jako legenda vzpomínající na minulost. Naopak – jeho poslední veřejné vystoupení se proměnilo v analýzu toho, kam se dnes řítí umělá inteligence a s ní i celý svět. Cerf vidí paralelu mezi zrodem internetu a současným nástupem autonomních AI agentů, tedy softwaru, který už nebude jen pasivně odpovídat na naše dotazy, ale bude sám jednat, plánovat, a hlavně komunikovat s jinými AI programy.

Současný boom AI se podle něj soustředí v rukou několika málo extrémně bohatých laboratoří, což jde přímo proti myšlence otevřeného a svobodného světa, který kdysi sám budoval. Podle Cerfa stojíme u bodu zlomu. Pokud mají technologie postavené na umělé inteligenci skutečně změnit svět k lepšímu, musí přestat fungovat jako uzavřené produkty jednotlivých korporací a musí se stát otevřenou infrastrukturou, na které může stavět každý běžný vývojář.

A k tomu je potřeba to, co kdysi zachránilo internet: jednotné standardy a přesný společný jazyk. „Přesnost v interakci mezi agenty bude neuvěřitelně důležitá. Jeden agent si musí být naprosto jistý, že ten druhý přesně rozumí tomu, na čem se zrovna společně dohodli,“ vysvětlil na konferenci Open Frontier.

Aby své obavy přiblížil lidem, kteří se v programování nepohybují, použil přirovnání ke známé dětské hře na tichou poštu. „Někomu jste něco pošeptali do ucha a ve chvíli, kdy se zpráva dostala k desátému člověku v řadě, znělo to úplně jinak? Představte si skupinu AI agentů, jak spolu mluví přirozeným lidským jazykem. To je upřímně děsivá představa,“ varoval.

Vint Cerf tak odchází z první linie v momentě, kdy se digitální svět posouvá od pouhého propojování lidí k boji o to, kdo vlastně bude kontrolovat myslící stroje. Síť, kterou v sedmdesátých letech pomáhal vlastnoručně budovat, poběží bez problémů dál i poté, co definitivně skončí. Nicméně jak sám naznačil, kdo napíše nová pravidla pro svět umělé inteligence, zůstává otevřené.