Meta a další technologičtí giganti pumpují stovky milionů dolarů do vývoje chytrých brýlí ve snaze stvořit další přelomovou platformu, která by si po smartphonech vydobyla místo na trhu. Tým výzkumníků z Washingtonské univerzity pod vedením profesora Shyama Gollakoty však nedávno přišel s pragmatickou alternativou v podobě AI asistentky zabudované přímo do bezdrátových sluchátek.

Do poměrně všedních sluchátek Sony WF-1000XM3, které třeba v Česku vyjdou na částku pod dva tisíce korun, vestavěli optické snímače o velikosti rýžového zrnka, čímž vytvořili prototyp chytrých AI sluchátek, který pojmenovali VueBuds. Vynález na prestižní vědecké konferenci CHI 2026 získal čestné uznání za to, že dokáže v reálném čase odpovídat na dotazy týkající se okolního světa.

Tým z Paul G. Allen School of Computer Science & Engineering se tak postavil proti dosavadnímu směřování trhu. Podle výzkumníků budou chytré brýle u lidí v okolí dál vyvolávat nedůvěru. Nikdo si totiž nemůže být jistý, zda ho jejich majitel zrovna nenatáčí.

Chytré brýle se navíc podle expertů z univerzity jen těžko zbaví špatné pověsti, kterou jim zanechal neúspěch Google Glasses. Zařízení uvedené na trh v roce 2014 stálo 1 500 dolarů (kolem 30 tisíc korun), mělo slabou výdrž baterie a zákazníkům navíc nebylo příliš jasné, k čemu by ho měli v běžném životě používat. A vedle vysoké ceny je odrazovaly také obavy o soukromí.

Bezdrátová sluchátka jsou dnes naopak něčím tak všedním, že se nad nimi téměř nikdo nepozastaví. A to z nich údajně dělá mnohem lepší platformou pro AI než brýle.

Kamery velikosti rýže

Dostat do sluchátek kamery ovšem nebylo snadné. Obrazové snímače spotřebují mnohem více energie než mikrofony, které jsou ve sluchátkách běžně, a baterie by se proto rychle vybíjela. Výzkumníci tedy kamery upravili tak, aby neběžely nepřetržitě, ale zapnuly se jen ve chvíli, kdy je uživatel skutečně potřebuje. Energii čerpají přímo z baterie sluchátek a jejich spotřeba nepřesahuje pět miliwattů.

Dvě malé kamery snímají černobílý obraz a přes bluetooth ho posílají do připojeného telefonu či jiného zařízení. Tam scénu vyhodnotí AI model, takže se snímky nemusejí odesílat na vzdálené servery. Kamery jsou natočené mírně do stran, a společně tak zachytí téměř vše, co má uživatel před sebou, i když část obrazu může občas zakrýt jeho tvář.

Jako základ prototypu VueBuds posloužila již zmíněná sluchátka od Sony, na něž tým nasadil 3D tištěný kryt se zabudovanými kamerami. A ačkoli by se to dalo čekat, tahle úprava vůbec nebrání jejich nabíjení v původním pouzdře od výrobce.

Nejzajímavější jsou ale výsledky testování VueBuds, do kterého se zapojilo 90 lidí. Ukázalo se, že systém dokáže odpovídat na otázky o okolí podobně dobře jako chytré brýle Ray-Ban Meta. Samotný kamerový snímač by navíc při velkosériové výrobě mohl stát méně než dolar.

Soukromí pod kontrolou

Autoři projektu podle svých slov od začátku počítali také s ochranou soukromí. Systém pořízené záběry nikam neukládá a veškerá data zpracovává přímo v reálném čase skrze připojené zařízení. Určitou obavu ale může vyvolávat fakt, že kamery v uších na první dobrou lidé v okolí poznají stěží.

„Ochrana soukromí nemůže být až na druhém místě. Ukládání snímků vůbec nepodporujeme. Jde hlavně o možnost používat AI na cestách a v situacích, kdy potřebujete mít volné ruce,“ uvedl pro magazín GeekWire hlavní autor výzkumu Maruchi Kim.

Právě možnost ovládat systém bez použití rukou by mohla být největší předností celé nové technologie. Výzkumný tým už oslovily více než dvě desítky lidí se zrakovým postižením nebo šedým zákalem, kterým by VueBuds mohly například popisovat obličeje, předčítat text nebo pomáhat při sledování televize.

Využití se nabízí také u profesí, při jejichž výkonu uživatel zkrátka nemůže sahat po telefonu. Elektrikáři, instalatéři, kuchaři nebo třeba chirurgové by se mohli hlasem zeptat na to, co kamery právě vidí, a získat pomoc od AI, aniž by museli přerušit práci.

VueBuds jsou zatím pouze experimentálním prototypem, podle vedoucího výzkumu Shyama Gollakoty už o ně ale projevily zájem komerční technologické firmy. Díky nízké ceně kamerového senzoru by jeho zabudování do sériově vyráběných sluchátek navíc nemuselo výrazně zvýšit jejich konečnou cenu.

„Úkolem univerzit je ukázat, že technické problémy mají řešení. Technologickým firmám pak dáváme základ, na kterém mohou stavět,“ dodal Gollakota. Chytrá sluchátka vybavená kamerami by se podle něj mohla na trhu objevit do pár let.