Český startup Pealock, který vyráběl elektronické zámky na kola, lyže a další sportovní vybavení, píše poslední kapitoly svého příběhu. Letos totiž skončil v insolvenci a v dubnu na jeho majetek soud vyhlásil konkurs. Za pádem firmy, která ještě před pár lety rostla a přilákala miliony korun od řady investorů, stojí podle zakladatele Marka Valy kombinace několika faktorů: potíže se získáváním investic do hardwaru, přerušená expanze do Německa, ochlazení poptávky po cyklovybavení po covidu i dlouhodobě nízké marže.

Pealock založil v roce 2019 Marek Vala poté, co mu v rakouském Kaprunu ukradli ze stojanu lyže za více než 20 tisíc korun a pojišťovna škodu kvůli chybějícímu zámku neproplatila. Firma pak prošla úspěšnou kampaní na Kickstarteru, kde vybrala zhruba 700 tisíc korun, a v roce 2021 přilákala první větší investici 11 milionů korun od fondu N1 a výrobce 3D tiskáren Prusa Research. V roce 2023 přibyli mezi investory ještě EIT Urban Mobility a zlínský podnikatel Čestmír Vančura, bývalý spolumajitel Kovárny Viva.

Tržby Pealocku tehdy dosáhly necelých devíti milionů korun, prodalo se zhruba osm tisíc zámků a firma měla v plánu dál růst. Nakonec další rozvoj neustála. „Často nad tím přemýšlím, proč to nakonec nedopadlo a co jsme mohli udělat jinak. Nemyslím si, že by to byl jediný důvod nebo rozhodnutí, ale spíše kombinace několika faktorů, které se na sebe postupně nabalovaly,“ říká pro CzechCrunch k současné situaci Marek Vala.

Foto: Pealock

Marek Vala, zakladatel startupu Pealock

Jako první zmiňuje potíže se získáváním investic pro podobné projekty. Podle šestatřicetiletého zakladatele to mají hardwarové startupy v Česku obecně složitější, protože oproti softwarovým firmám mají delší investiční horizont, nižší škálovatelnost a vyžadují víc kapitálu. Dalším faktorem neúspěchu mělo být přerušení expanze do Německa, kde měl prý Pealock dobře nakročeno. Kvůli ztenčujícímu se finančnímu polštáři se však firma rozhodla soustředit na český trh, kde jí akvizice zákazníků vycházela efektivněji.

K zahraniční expanzi se chtěla vrátit po navýšení kapitálu, které se ale už nepodařilo zrealizovat v dostatečné výši. Svou roli prý sehrálo také ochlazení poptávky po covidu, které zasáhlo celý cykloprůmysl, a fakt, že Pealock není produkt, který si zákazníci kupují pravidelně. „Snažili jsme se rozšířit nabídku o další produkty, jejich potenciál ale nedosáhl hlavního produktu. Klesající obrat navíc znamenal, že bylo stále těžší přesvědčit investory. Pokud se nám podařilo získat nový kapitál, šlo už spíše o menší částky, které pokrývaly provozní náklady a financování zásob,“ popisuje Vala.

Posledním faktorem byla podle vsetínského podnikatele nízká marže – firma vyráběla v Česku a nechtěla kvůli kvalitě a kontrole výroby přesouvat produkci do Asie, zároveň dlouhodobě financovala vlastní vývoj hardwaru, firmwaru i mobilní aplikace. „To znamenalo i vysoké průběžné náklady, které bylo stále obtížnější pokrýt při klesajících tržbách. Zároveň jsme už neměli prostor pro další zdražování, protože jsme narazili na hranici toho, co jsou zákazníci ochotni za elektronický zámek zaplatit,“ dodává. Jeden kus se prodával za zhruba pět tisíc korun.

Situace se pro Pealock nevyvíjela dobře od roku 2023. Během dvou let klesla aktiva společnosti na pětinu a prakticky zmizel vlastní kapitál firmy. Čistý obrat za poslední účetní období sice ještě přesáhl čtyři miliony korun, ale na záchranu ekonomiky celé firmy to už nestačilo. Začátkem letošního roku pak Pealock vstoupil do insolvence, přičemž klíčovým tématem řízení bylo pro Marka Valu zachování hodnoty zákaznické databáze. Pealock provozoval placené služby GPS trackingu, jejichž chod byl vázaný na služby operátora Vodafone.

Foto: Pealock

Chytrý zámek Pealock

Vala v dubnu žádal soud o urychlené rozhodnutí právě proto, aby stihl databázi předplatitelů předat zájemci dřív, než Vodafone služby kvůli neplacení vypne. Podle zakladatele Pealocku se nakonec podařilo domluvit převedení databáze pod jiného provozovatele tak, aby zařízení předplatitelů fungovala dál beze změny. Zbylé skladové zásoby firma prodala společnosti Alza.cz, a to za necelých 630 tisíc korun.

Na začátku července insolvenční správkyně potvrdila pohledávky v souhrnné výši 3,4 milionu korun. „Největším věřitelem je Komerční banka, přesto se nám daří celý proces směřovat tak, že výsledný dluh by měl být v řádu stovek tisíc korun. To pro mě bylo od začátku prioritou, společně s tím, aby celá situace nijak neovlivnila naše stávající zákazníky a služba fungovala dál bez jakéhokoli přerušení,“ uvádí Vala a dodává, že ho celá situace mrzí vzhledem k letům a úsilí, které do projektu firma vložila, i vůči investorům, kteří jí dali důvěru.

Sám zakladatel si ve firmě i po několika investicích udržel největší podíl ve výši 32,4 procenta. Další podíly patří Čestmíru Vančurovi s 26,1 procenta, český venture kapitálový fond N1 drží 24,4 procenta, společnost Prusa Research má 10,8 procenta a EIT Urban Mobility zbylých 6,3 procenta. Mezi prvními investory byl právě fond N1, jehož řídící partner Jaroslav Trojan pro CzechCrunch popisuje, že tým Pealocku vyvinul inovativní produkt, ovšem nepodařilo se vše skloubit, aby komerčně uspěl.

„Pealock je připomínkou toho, že existuje zásadní rozdíl mezi vytvořením skvělého produktu a vybudováním firmy schopné růst ve venture kapitálovém měřítku. Nadále jsme přesvědčeni, že tým vyvinul skutečně inovativní technologii a své zámky dlouhodobě posouval kupředu. Nakonec se však ukázalo, že vystavět úspěšný obchod a dosáhnout potřebného komerčního růstu je ještě náročnější než samotný vývoj produktu. Máme velký respekt k vytrvalosti a profesionalitě Marka i celého týmu během velmi náročného období a vážíme si všeho, co se jim podařilo vytvořit,“ říká Trojan.