Masaryčkou to nekončí: Penta kupuje nádraží na Florenci, přestaví další část Prahy. Jaké má plány?

Spolumajitel Penty Marek Dospiva popíše své vize s centrem Prahy exkluzivně na konferenci Money Maker, kterou pořádá CzechCrunch 21. listopadu.

Eliška NováEliška Nová

Masaryčka

Foto: Penta Real Estate

Návrh Masaryčky

0Zobrazit komentáře

Společnost Penta se před lety usadila v pražské ulici Na Florenci. Vystavěla tam Florentinum, kde vznikly i kanceláře firmy. Teď se developer přestěhoval do své čerstvě hotové chlouby: Masaryčky od Zahy Hadid. Když se ze střechy rozhlédnete po okolí, zjistíte, že společnost už je doma nejen v těchto budovách. A rozpínat se chce ještě dál. Součástí plánů je i aktuální nákup společnosti ČSAD Praha Holding, která je vlastníkem autobusového nádraží na Florenci.

Penta samozřejmě staví i jinde v Praze, daleko od hranic Nového Města. Je třeba součástí konsorcia firem, které se jaly dostavět takzvaný Čtvrtý kvadrant na Vítězném náměstí v Dejvicích. Staví také v Nuslích nebo na Waltrovce. S žádným územím ale nemá takové plány jako na rozhraní Nového Města, Karlína a Vinohrad. Ostatně právě o nich bude Marek Dospiva exkluzivně hovořit na konferenci Money Maker, kterou CzechCrunch pořádá v úterý 21. listopadu v pražském prostoru Cubex.

Samotná Masaryčka, která se v posledních týdnech otevírá i veřejnosti, je jen kapkou v moři z toho, co tady měl developer původně v plánu. Návrhy tak, jak je načrtla samotná Zaha Hadid, obsahovaly několik budov táhnoucích se až k Florenci. Nakonec Praha trvala na tom, že se na území vypíše urbanistická soutěž, kterou následně vyhrálo studio Unit architekti. To ale neznamená, že by firma Marka Dospivy přestala mít o území zájem.

Právě naopak. Penta počítá s tím, že od Masaryčky směrem do Karlína vybuduje novou obchodní třídu, která bude spojena s gastronomickými zážitky. Souvisí to i s tím, co minulý měsíc představilo Letiště Praha. Jde o plány rozvoje, podle nichž vznikne v roce 2030 vlakové spojení mezi nádražím a ruzyňským letištěm. „Jednou Masarykovým nádražím proteče na sto tisíc lidí, kteří budou přijíždět z letiště. Kromě provozů v samotné Masaryčce je nedaleko například také Červený jelen, Sia nebo La Bottega Linka. Přejeme si, aby z celé lokality od Prašné brány až do Karlína byla nová gastronomická destinace, nový pulzující bulvár,“ uvedl již dříve pro CzechCrunch Miloš Kocián, manažer pronájmů společnosti Penta Real Estate.

Masaryčka

Foto: iStyle

Masaryčka od Zahy Hadid, jeden z největších projektů Penty

Právě ta teď koupila vlastníka nádraží na Florenci a také okolní pozemky, byť nákup společnosti ČSAD Praha Holding musí posvětit ještě antimonopolní úřad. Penta má o pozemky zájem dlouhodobě, ČSAD na nich ale už dříve začalo stavět vlastní budovu, kterou nyní z jedné strany objímá magistrála. A měla i další plány na celém brownfieldu. Pokud ovšem Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nebude proti, území bude nakonec rozvíjet Penta Real Estate.

Společnost měla podle informací CzechCrunche zájem i o chátrající Desfourský palác, který se nachází rovněž v ulici Na Florenci, na dohled od pozemků ČSAD. Vedení metropole ale nakonec palác, který byl v majetku města, předalo Muzeu hlavního města Prahy. Uskutečnit se naopak podařilo nákup budovy bývalé pošty v Hybernské ulici. Penta ji vydražila v elektronické aukci za 220 milionů korun. Památkově chráněnou část budovy developer zrekonstruuje, druhou zbourá. A také se Penta angažuje v samotném Masarykově nádraží, kde si pronajala převážnou část veřejných prostor s tím, že je bude postupně rekonstruovat. Součástí plánu je například i vznik restaurace Masaryčka v místě někdejšího kasina.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Pentě nicméně nejde jen o linii táhnoucí se od předpolí náměstí Republiky až po Karlín. Co by kamenem dohodil, je od Masarykova nádraží také kancelářský komplex Churchill, nacházející se na rozhraní Žižkova a Vinohrad. Jen cesta k němu není tak jednoduchá, protože obě místa dělí koleje. S plánovaným přestřešením povede přes Masarykovo nádraží cesta přes další projekt developera Motel One, která vyústí nedaleko nádraží hlavního. A odtud už vede podchod právě k Churchillu. S místem tak tvoří plány Penty jakýsi trojúhelník.

Má to přitom ještě jeden moment, a tím je propojení Florence s částí Žižkova. Zatímco nyní tu nevede smysluplná cesta, urbanistický projekt Florenc 21 počítá s protáhnutím bulváru z jedné čtvrti do druhé. Všechno se tak propojí. Součástí toho je i nynější nákup ČSAD Praha Holding.

Informace z první ruky o tom, co přesně s Karlínem a Florencí skupina Penta chystá, získáte na konferenci Money Maker. Ta proběhne 21. listopadu v Cubexu na Pankráci. Marek Dospiva bude jedním z hlavních řečníků na programu. Lístky jsou pořád ještě k mání.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Záchranáři i tři armády světa. Brněnské Sewio uspělo s čipy, s nimiž Apple spustil revoluci

Společnost z jihu Moravy má již teď nejvyšší příjmy od zákazníků ve Spojených státech, kde na podporu dalšího růstu otevřela novou pobočku.

Peter BrejčákPeter Brejčák

dsc08404_2-m-min

Foto: Sewio

Zakladatelé Sewio: Ľubomír Mráz a Milan Šimek

0Zobrazit komentáře

Před téměř deseti lety šlo o krok neznámým směrem. Technologie pro lokalizaci objektů se tehdy teprve začínala pomalu rozšiřovat, brněnské Sewio se rozhodlo na ní stavět svůj byznys. A sázka se vyplatila. Mezi své klienty řadí velké globální značky jako třeba KIA či Hyundai, ale třeba i tři armády. Největší část byznysu firmě plyne zpoza oceánu a ročně roste o desítky procent.

„Jsme rádi, že jsme situaci a trh přečetli správně,“ usmívá se Milan Šimek, jenž Sewio zakládal v roce 2014 společně s Ľubomírem Mrázem poté, co na brněnském Vysokém učení technickém dokončil doktorandské studium zaměřené na lokační technologie. Právě pokrok v oblasti takzvaného ultraširokého pásma (UWB) umožňuje přenos dat za využití velmi nízké úrovně energie.

Zjednodušeně řečeno jde o něco jako nízkoenergetickou wi-fi či Bluetooth, přičemž se taková technologie používá zejména v průmyslu, kde slouží například pro zvyšování bezpečnosti. S poměrně velkou přesností totiž dokáže v reálném čase sledovat pohyb lidí, vysokozdvižných vozíků či materiálů.

„Jak je dnes běžné wi-fi, bude stejně běžné také UWB. Podporují to i čísla – dvacet let po představení wi-fi na světový trh směřovalo sto dvacet milionů wi-fi čipů ročně. Nástup UWB je raketovější, po dvaceti letech se čipů s touto technologií produkuje 350 milionů,“ přibližuje Šimek.

Byl to Apple, kdo pomohl odstartovat revoluci.

Masovému rozšíření této technologie přitom pomohl technologický gigant Apple. V září 2019 totiž představil iPhone 11 a jako první výrobce telefonů právě v tomto modelu použil UWB. Dnes je již běžnou součástí například i telefonů a dalších výrobků od Samsungu, Xiaomi či Googlu. „Byl to ale Apple, kdo pomohl odstartovat tuto revoluci,“ zdůrazňuje Šimek s tím, že nyní podobně probíhá adopce UWB u automobilek – dnes ji využívá například Jaguar, Land Rover, BMW, Volkswagen a další.

Poradenská společnost Gartner přitom odhaduje, že trh indoorových lokalizačních služeb bude v příštích letech růst průměrným tempem pětačtyřicet procent ročně, konkrétně z 1,9 miliardy dolarů v roce 2021 na 55 miliard v roce 2030. Největší část z toho má tvořit sledování věcí ve výrobních firmách (26 miliard dolarů). „Což je přesně zaměření, pro jaké jsme se před lety rozhodli,“ říká Šimek.

Z tohoto vývoje tak těží i samotné Sewio. Ještě ve fiskálním roce, který končil v červnu 2020, utržilo přibližně padesát milionů korun, nyní se s hodnotou devadesát milionů blíží již ke dvojnásobku. Fakturace klientům přitom meziročně roste o více než sedmdesát procent. Kolem třetiny všech příjmů přitom přichází od klientů ze Spojených států a Kanady.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

To bylo také důvodem, proč za oceánem Sewio otevřelo svou další zahraniční pobočku – po anglickém Londýně a německém Stuttgartu jde o texaský Houston. „Založením pobočky chceme tento růst dále podpořit. Na trhu jsme také více vidět jednak tím, že se naše technologie například stává součástí inovačních center v Kalifornii, Kansasu nebo Pensylvánii, a také účastí na veletrzích,“ přibližuje Šimek.

Mezi nové klienty Sewia patří značky jako například KIA či Hyundai, využití v praxi přitom firma registruje spoustu. Například v dánském Veluxu instalace technologie zahrnuje automatickou úpravu výšky pracovního stolu dle blízkosti daného pracovníka pro zajištění ergonomie. S partnerem Zealabs pak nabízí řešení, které dokáže sledovat pohyb tisíců palet jen s pomocí několika málo vysokozdvižných vozíků.

thiel

Přečtěte si takéKašlete na vysokou, dám vám sto tisíc dolarů, hlásá Peter ThielKašlete na vysokou, dám vám sto tisíc dolarů. Díky stipendiu Petera Thiela vznikly obří byznysy

A zatímco nejčastěji brněnská firma sleduje cívky, plechy, manipulační techniku, operátory výroby či materiál, využití UWB nachází i mimo průmysl. Podle Šimka například mění, jak fungují tréninková centra v takzvaném segmentu CBRN obrany, tedy chemické, biologické, radiologické a jaderné.

„Medici, hasiči i vojáci díky Sewiu trénují v reálném prostředí, kde aktuální poloha účastníka a lokace či šíření nebezpečné látky umožňují simulovat stupeň ohrožení a zasažení. Systém simuluje desítky nebezpečných látek, ale také jejich detektory a použití ochranných prostředků. Tréninky jsou tak věrohodnější, levnější a zejména bezpečnější. Kromě záchranných složek jsme dostali důvěru již tří různých armád světa,“ dodává Šimek.