Elon Musk se rád stylizuje do libertariána, kterému leží na srdci absolutní svoboda slova. Někdy v tom připomíná Donalda Trumpa a jeho suitu. Podobně jako bývalý americký prezident i zakladatel Tesly prý zvažuje, že by spustil vlastní sociální síť. Zkušenosti velí, že to není moc dobrý nápad. Je toho ovšem víc, Muskovi vadí i to, že se za obsah v médiích musí platit. Ohradil se kvůli tomu i vůči zakladateli Amazonu, jemuž patří slavný americký deník.

***

Elon & The Musks #13

Když začal newsletter Elon & The Musks zkraje roku 2022 vycházet, měl Elon Musk méně než 70 milionů sledujících na Twitteru a globálně držel 14. pozici v žebříčku nejpopulárnějších účtů. Po třech měsících se jeho profil blíží 80 milionům followerů a je na 10. místě. V podstatě neuplyne den, aby Musk na Twitteru něco nesdílel. A přesto není spokojený. Dokonce prý zvažuje, že by si rozjel vlastní sociální síť. Podobá se tím dalšímu tweetovacímu závislákovi Donaldu Trumpovi, který by pro něj měl být ovšem i varovným příkladem.

„Vzhledem k tomu, že Twitter funguje jako takové městské náměstí, kde ale zároveň nefungují pravidla svobody slova, zásadně podkopává demokracii,“ napsal nejbohatší člověk světa na Twitter. V dalších tweetech vyzval veřejnost, ať hlasuje, jestli je potřeba spustit novou komunikační platformu, nebo jestli by Twitter měl běžet na open-source řešení. Ponechme stranou, že v rámci velkých sociálních sítí je Twitter ta nejmenší, Facebook, YouTube a TikTok mají mnohem větší společenský zásah. Nicméně to, co Musk nazývá „popíráním svobody slova“, se na ně dá také vztáhnout.

Zkušenost Donalda Trumpa ale ukazuje, že nová sociální síť určitě větší míru demokracie nepřinese. Bývalý americký prezident byl vykázán z Facebooku i Twitteru kvůli šíření dezinformací a kvůli poštvávání svých příznivců proti demokratickému výsledku voleb. Se svým týmem proto založil síť nazvanou Truth (česky Pravda), která oficiálně zahájila činnost koncem února. A je to průšvih – už její start potkala řada technických problémů, zaregistroval se na ni jen zlomek lidí, v než Trump doufal, a rasisté a xenofobové na ní šíří prohlášení, která by jim jinde neprošla a která do slušné společnosti nepatří. A sám Trump na ni nic nepíše, protože se to v podstatě k nikomu nedostane. Jestliže na Twitteru jej sledovalo 90 milionů lidí, tady to jsou jen nižší stovky tisíc.

Elon Musk o tom, že všichni mají právo si říkat, co chtějí, razí dlouhodobě. Ostatně kvůli tomu odmítl i návrhy, aby vypnul internet ve své satelitní síti Starlink nad Ruskem, za což ho pak pochválil i čečenský tyran Ramzan Kadyrov. Ostatně když se v podcastu u Lexe Fridmana rozpovídal o svých politických představách o fungování společnosti na Marsu, byla to samá transparentnost a svoboda, až na člověka dýchl Tomio Okamura.

Přitom když dojde na svobodu volby, ne vždy je Musk tak liberální a zásadový, jak se tváří, když bojuje za sociální sítě bez dezinformačních nálepek. V Texasu, kam aktuálně přesídlil kvůli nižším daním jako fyzická osoba i jako podnikatel se svými firmami, vládnou republikáni. A ti hodně zatvrzelí, konzervativní, nacionálně-populističtí, trumpovští. Mimo jiné jim leží v žaludku potraty. Když se novináři zeptali Muska, co si myslí o snahách potraty zakázat, vykroutil se z toho s tím, že to je politika a od té se on i Tesla raději drží dál.

Jenže když přijde na debatu o daních nebo o elektroautech, najednou mu politika tak vzdálení není a do prezidenta Joea Bidena šije hlava nehlava. K jeho nejnovějšímu návrhu na vyšší zdanění nejbohatších Američanů s majetkem nad 100 milionů dolarů se zatím ale Musk nevyjádřil. Podle Bílého domu by totiž dvacetiprocentnímu zdanění mělo podléhat i držení akciových podílů a jejich růst na hodnotě, tedy takzvané nerealizované kapitálové zisky. Podle propočtů novinářů z The Times by to Muska vyšlo na dodatečných až 50 miliard dolarů, které by musel odvést státu. U Jeffa Bezose by to bylo 35 miliard dolarů.

Ostatně právě Bezos je podle Muska jedním z lidí, kteří svobodnému průběhu demokracie brání – paradoxně tím, že mu patří vlivný deník The Washington Post. Ten totiž část svého obsahu zamyká podobně jako The New York Times, The Financial Times nebo The Wall Street Journal za paywall. A to se Muskovi nelíbí, prý tím škodí a brání lidem dostat se k důležitým informacím. Slogan listu The Washington Post, který zní „Democracy Dies In Darkness“ (přeloženo Demokracie umírá ve tmě), by se podle něj měl změnit na „Democracy Dies Behind Our Paywall“ (čili Demokracie umírá za naším paywallem).

A při komunikaci s novináři Postu, kterou zveřejnil na Twitteru, k tomu ještě dodal, že Jeff Bezos, po něm druhý nejbohatší člověk světa, by jistě mohl slavný deník dotovat, aby nemusel od lidí vybírat peníze. „Váš šéf Besos by si to jistě mohl dovolit i poté, co si koupil superjachtu k další své jachtě,“ rýpnul si do zakladatele Amazonu – kterého i zřejmě záměrně napsal Besos, nikoli Bezos – za to, že v posledních měsících je o něm slyšet hlavně kvůli jeho opulentnímu životnímu stylu.

Že se za The Washington Post platilo vždycky, jen se tomu neříkalo paywall, ale nákup v trafice či předplatné papírového vydání, to v Muskových úvahách chybí. Ostatně jako v úvahách většiny těch, kdo šmahem odsuzují tezi, že každý obsah má nějakou cenu a je relevantní chtít si za něj nechat zaplatit…

***

Tweet týdne

Covid-19 is the virus of Theseus.

How many gene changes before it’s not Covid-19 anymore?

I supposedly have it again (sigh), but almost no symptoms.

— Elon Musk (@elonmusk) March 28, 2022

***

Letem Muskovým světem…

• ? Starlink pomáhá likvidovat ruské zbraně. A zabíjet vojáky ve spánku.

• ?? Berlínská Gigafactory už konečně jede. Na zahájení přijel sám Elon Musk a dokonce si u toho zatančil. Vy se můžete továrnou proletět.

• ? V Číně musí Tesla naopak továrnu zavírat. A to kvůli covidu a lockdownům, které tamní vláda společnosti ordinuje.

• ? Jak je to s Muskovým charitativním darem? Věnoval na dobro miliardy, nikdo ale neví komu a kam. Zatím to vypadá, že tím hlavně prospěl sám sobě.

***

EM Composite aneb Index Elona Muska

? + 13,4%

95 IEM*