Michael Burry není typ investora, který by mlčel, když vidí problém. Muž, který se proslavil sázkami na krach hypotečního trhu před finanční krizí, nyní míří na největší technologické firmy. V pondělí obvinil na síti X společnosti jako Meta, Google, Microsoft, Amazon a Oracle z účetních triků, které mají uměle nafukovat jejich zisky. „Podhodnocování odpisů a prodloužení životnosti aktiv uměle zvyšuje zisky – jeden z nejčastějších podvodů moderní éry,“ napsal. Kolem investic do AI se toho ale děje mnohem víc.

Podle Burryho (na síti X vystupuje pod nickem Cassandra Unchained) tzv. hyperscaleři, tedy IT obři ze Silicon Valley, nakupují čipy a servery od Nvidie s produktovým cyklem dva až tři roky, ale účetně je odepisují mnohem déle, což snižuje náklady a nadhodnocuje zisky. Odhaduje, že pět největších hráčů takto podhodnotí odpisy o 176 miliard dolarů mezi lety 2026 a 2028. Oracle tak prý nadhodnotí své zisky o 26 procent a Meta o 20 procent. Varoval také, že nadšení kolem AI připomíná technologickou bublinu z konce devadesátých let.

Burry své obavy neprezentuje jen slovy. Minulý týden odhalil, že jeho hedgeový fond Scion Asset Management vsadil proti Nvidii a Palantir Technologies prostřednictvím put opcí v celkové hodnotě přes miliardu dolarů. CEO Palantiru Alex Karp zareagoval ostře a nazval Burryho sázky „super divnými“ a „naprosto šílenými“. Akcie obou firem po odhalení poklesly.

Understating depreciation by extending useful life of assets artificially boosts earnings -one of the more common frauds of the modern era.

Massively ramping capex through purchase of Nvidia chips/servers on a 2-3 yr product cycle should not result in the extension of useful… pic.twitter.com/h0QkktMeUB

— Cassandra Unchained (@michaeljburry) November 10, 2025

Ačkoli ale Burry není sám, kdo začíná upozorňovat, že trh vykazuje náznaky bubliny, japonský miliardář Masajoši Son dělá přesný opak. Jeho společnost SoftBank tento týden oznámila, že sice prodala svůj podíl v Nvidii za 5,8 miliardy dolarů – ovšem ne kvůli obavám z AI, ale aby získala kapitál na masivní investice do téhož oboru. Son totiž plánuje investovat 30 miliard dolarů do OpenAI. Společně se mají podílet na projektu Stargate, který má vybudovat AI infrastrukturu za půl bilionu dolarů.

Právě OpenAI je středobodem roztáčející se investiční spirály kolem umělé inteligence. Společnost v posledních týdnech uzavřela sérii masivních obchodů a dohod s jinými technologickými hráči, které mají na papíře hodnotu desítek miliard dolarů. Jenže ve skutečnosti jde o komplexní, vzájemně propojené dealy.

Jak navíc nyní upozornil deník Wall Street Journal, OpenAI je sice na cestě ke vstupu na burzu v roce 2027, jenže jeho finanční kondice bude ještě dlouho ztrátová. Na rozdíl od konkurenčního Anthropicu s jazykovým modelem Claude, který se už brzy překlopí do zisku.

Kontrast mezi Burrym a Sonem je fascinující především kvůli jejich historii. Burry patří mezi investory, kteří dokázali vidět katastrofu dřív než ostatní – jeho sázka proti hypotečnímu trhu mu vynesla jmění a proslavil ho film Big Short, kde jej ztvárnil Christian Bale. Son naopak patří mezi ty, kdo pomáhali rozdmýchat startupovou bublinu, jež splaskla s covidem: do WeWorku a jeho zakladatele Adama Neumanna napumpoval přes 18 miliard dolarů a dotlačil valuaci firmy na 47 miliard, než vše spektakulárně zkrachovalo.

Son tehdy investici do WeWorku zpětně nazval „pošetilou“ a jeho Vision Fund, který financovaly peníze z Perského zálivu, utrpěl ztráty 11,5 miliardy dolarů. To, co mu dodnes zajišťuje slávu a prostředky, je jeho raná investice do čínského e-shopu Alibaba v roce 2000 – ta mu přinesla 58 miliard dolarů, když čínský gigant vstoupil na burzu v roce 2014.

Každopádně to, jak moc (ne)přehřátý trh s AI technologiemi je, se dost možná brzy ukáže na jednom startupovém příběhu: od Marka Zuckerberga odchází jeden z pionýrů oboru, vědec Yann LeCun, který dosud vedl tamní AI divizi. Podle deníku Financial Times si chce založit vlastní firmu. A právě na jejím následném nacenění může být znát, zda nadšení pro obor nechladne. Když takhle odcházela z OpenAi Mira Murati, investoři jejímu projektu, který ještě neměl žádný produkt v ruce, dali ihned cenovku v miliardách dolarů. Stejné to bylo s Mustafou Sulejmanem, než se připojil k Microsoftu.