Od snů až k velkému podvodu. Minisérie o zakladatelce Theranosu Elizabeth Holmes se ukazuje v novém traileru

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

amanda-hulu

Foto: Hulu

Amanda Seyfried jako zakladatelka Theranosu Elizabeth Holmes

0Zobrazit komentáře

Předstírej, dokud to nedokážeš. Hlavní je věřit v naši představivost, vynalézavost a sílu inovací, díky kterým dokážeme překonat jakoukoliv překážku. Bez určité míry podobného sentimentu může být velice těžké přijít s něčím, co skutečně změní svět. Považovat ho za jedinou životní filozofii ale zase může vést ke lžím, podvodům, veřejné ostudě i vězení. O tom se na vlastní kůži přesvědčila zakladatelka medicínského startupu Theranos Elizabeth Holmes, která se s tváří Amandy Seyfried objevuje v nové minisérii The Dropout.

Ještě jako nadějná studentka chemického inženýrství na americkém Stanfordu se Holmes rozhodla revolucionalizovat krevní testy. Namísto toho, aby pro téměř každý test byly třeba ampulky krve, stačilo by pár kapek z prstu. Speciální přístroj by pak byl schopný z nich zjistit desítky různých typů informací. Vznikl Theranos – a díky charismatu zakladatelky i účasti lidí jako děkana fakulty Stanfordu začal nabírat investice. Více než deset let trvalo, než se ukázalo, že startup nedokáže žádný ze svých cílů splnit.

Nová minisérie streamovací služby Hulu The Dropout, natočená podle stejnojmenného podcastu, se pokusí zmapovat hlavní body celé cesty šéfky Theranosu – od nápadu přes vzestup k valuaci deseti miliard dolarů až po katastrofický pád. Na začátku nového traileru tak vidíme trochu naivní, optimistickou vysokoškolačku z generace, která chce měnit svět k lepšímu. Postupně se z ní ale stane výrazná persona, změní se její vzhled, vystupování, dokonce i hlas.

„Svět funguje určitým způsobem. Dokud nepřijde skvělá myšlenka a všechno nezmění,“ říká Holmes v traileru. Ukázalo se, že jen myšlenka nestačí – je třeba brát v potaz také limity chemie a biologie. Nápad ambiciózní podnikatelky prý už na škole ostatní profesoři odmítali s tím, že je neproveditelný. Některé vady se z malého množství krve nedají zjistit kvůli nízké koncentraci daných složek, jiné testy zase vzorek kontaminují chemikáliemi a nelze ho tak použít znovu.

Inovace v oblasti testování krve sice neustále probíhají a skutečně existují zajímavé projekty, které mohou zvýšit efektivnost nebo snížit cenu, ne ovšem v takové formě a míře, jako předkládal Theranos. Firma proto tajně používala testovací zařízení jiných a její důvěryhodnost stála do velké míry na osobnosti její zakladatelky. Holmes byla dlouho miláčkem médií, jednak jako nejmladší self-made miliardářka, jednak jako poutavá lídryně podobná Stevu Jobsovi.

Začátkem letošního roku ji však v jednom z nejsledovanějších procesů poslední doby soud shledal vinnou z podvodu a spiknutí. Dříve obdivuhodné startupistce snící o demokratizaci zdravotnictví nyní hrozí až několik desítek let života za mřížemi, pokuta v řádu vysokých stovek tisíc dolarů a uhrazení milionových škod.

Minisérie Hulu nejspíš tento vývoj obsahovat nebude, protože nastal až po jejím natočení. Podle traileru se každopádně bude snažit hlavně proniknout do hlavy své (anti)hrdinky a snad také zachytit problémy startupové scény. Elizabeth Holmes není její výjimkou jako spíš symptomem kultu inovací nepříliš závislého na realitě. Mezi nejznámější případy podobného typu patří třeba zakladatelé WeWorku a automobilky Nikola nebo startup Juicero, který chtěl za stovky dolarů prodávat „revoluční“ přístroj na vytlačení džusu ze sáčku.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Také některé z těchto projektů se brzy dočkají televizního či filmového zpracování. Koncem února na obrazovky dorazí minisérie Super Pumped o zakladateli Uberu Travisi Kalanickovi, koncem března pak na Apple TV+ vyjde počin WeCrashed o zakladateli WeWorku Adamu Neumannovi. The Dropout navíc není jediným titulem o Elizabeth Holmes – na HBO je už delší dobu dostupný dokument Zlá krev. Na vlastním zpracování příběhu Theranosu s režisérem K zemi hleď! Adamem McKayem a herečkou Jennifer Lawrence pracuje i Apple.

The Dropout vyjde 3. března na Hulu. Streamovací služba, která spadá pod Disney, v Česku momentálně není dostupná, její obsah nicméně bude v Česku dostupný už letos v létě, kdy sem dorazí Disney+. Některé tituly Hulu, jako například Příběh služebnice, Devs nebo Mrs. America, u nás v minulosti uvedlo také HBO.

Spotify před rokem představilo předplatné s bezztrátovou kvalitou zvuku. Teď se odkládá na neurčito

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

spotify-1

Foto: Spotify

Mobilní rozhraní aplikace Spotify

0Zobrazit komentáře

Spotify už skoro před rokem s nadšením ohlásilo, že posluchačům brzy nabídne hudbu a audioobsah v takzvané CD kvalitě, která by nabízela velmi vysokou míru detailů zvuku. Služba pojmenovaná Spotify HiFi měla k uživatelům dorazit už před několika měsíci, ale zatím se tak nestalo. Firma teď zmínila, že důvodem pro opoždění jsou problémy s licenčními podmínkami a že se přehrávání ve vyšší kvalitě odkládá na neurčito.

Spotify samo nic neoznámilo, otázka na dostupnost HiFi padla při ohlašování posledních finančních výsledků. Šéf společnosti Daniel Ek na ni odpověděl jen poměrně vágními slovy. „Mnoho funkcí, o kterých mluvíme, a zvlášť těch spojených s hudbou, nakonec záleží na licencování,“ řekl s tím, že neustále probíhají diskuze s partnery a cílem je přehrávání v této kvalitě skutečně jednou nabídnout.

Téma vyšší kvality zvuku na Spotify se už dlouho řeší také na oficiálním diskusním fóru streamovací služby, kde se vyjádření přímo ze strany společnosti objevilo před několika týdny. Mezi stovkami frustrovaných komentářů, dotazujících se na dostupnost hudby v bezztrátovém formátu, stojí: „Víme, že audio v kvalitě HiFi je pro vás důležité. Jsme na tom stejně a těšíme se, až ho budeme moci uživatelům prémiového předplatného v budoucnu přinést. Zatím ale nemáme detaily k tomu, kdy se tak stane.“

Spotify plány na předplatné s vysokou kvalitou zvuku představilo loni v únoru na virtuální konferenci Stream On. V rámci ní se objevilo například i video s Billie Eilish a Finneasem, kteří mluvili o tom, jak je pro ně jako tvůrce HiFi důležité. Pro streamovací službu mělo jít jednak o nový způsob, jak přitáhnout zákazníky, a jednak příležitost navýšit své příjmy dražším předplatným.

daniel-ek

Foto: Spotify

Daniel Ek, spoluzakladatel a šéf Spotify

Vzhledem k tomu, jak složitá bývá situace kolem autorských práv v hudebním průmyslu, Ekovo zdůvodnění odkladu Spotify HiFi není příliš překvapivé. Plány firmy nicméně pravděpodobně zkomplikoval také Apple. Loni v květnu totiž představil – a krátce nato zprovoznil – vlastní přehrávání v bezztrátových formátech, avšak zcela bez navýšení ceny předplatného. Se stejným krokem ho pak rychle následoval Amazon Music a nedávno také Tidal, který si pro dražší předplatné nechal jen hudbu v nejvyšší studiové kvalitě a prostorový zvuk.

Minimálně u velkých hráčů typu Apple nebo Amazon je přechod na HiFi bez navýšení ceny poměrně jednoduché, protože si firmy mohou dovolit streamovací služby dotovat s tím, že slouží k posílení pozice celé značky. Spotify by ale vyšší předplatné pomohlo nejen k lepším finančním výsledkům. Zaplatily by se z něj také zvýšené náklady na servery, které s sebou datově náročná hudba v bezztrátové kvalitě přirozeně nese.

V souvislosti s tím se nicméně otevírají otázky, zda je široký přechod na Hi-Fi skutečně žádoucí. Vyšší datové toky (podle použitého formátu i mnohonásobně) v sobě zahrnují také nárůst spotřeby energie pro skladování souborů, jejich distribuci přes internet i samotné přehrávání u koncových uživatelů. Energetické nároky a dopad streamovacích služeb na životní prostředí se přitom v posledních pár letech stávají čím dál významnějším tématem.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V roce 2019 na Glasgowské univerzitě vznikla studie, podle které streamování hudby v roce 2016 vygenerovalo mezi 200 a 350 miliony kilogramů skleníkových plynů jen ve Spojených státech. Jak ukazuje poslední report o udržitelnosti Spotify, firmě se daří svou uhlíkovou stopu podstatně zmenšovat. Výrazné navýšení ukládaných a přenášených dat by ovšem tento pokrok mohlo v zásadě smazat. I kdyby navíc veškeré streamování probíhalo skrze obnovitelnou energii, kvalita HiFi stále vyžaduje výrazně více elektřiny, kterou jinak není třeba vyprodukovat.

Nakonec je také otázkou, zda vyšší datové toky přehrávané hudby přináší znatelné zlepšení koncového zvuku. Kolem tohoto tématu probíhají mnohdy velice vášnivé diskuze, velká část profesionálů, audiofilů i méně náročných posluchačů se ovšem shodne na několika základních bodech.

Rozdíl mezi mp3 s 320 kb/s a prakticky jakýmkoliv lepším formátem je téměř neslyšitelný, nepoužíváme-li velice drahou reprodukční techniku. Netrénované ucho přitom zlepšení jen málokdy postřehne i v takovém případě. Odlišnosti ve vnímané kvalitě jsou nejčastěji způsobené vědomím, jaký zdroj posloucháme, verzemi nahrávek v různých formátech a podobně. Jestli jsme kvalitní mp3 schopni rozeznat od bezztrátové kvality, lze detailně otestovat například zde.