Komentář Luboše Kreče: Elon Musk zavítal nedávno na bleskovou návštěvu Izraele. S premiérem Benjaminem Netanjahuem si prošel kibuc u hranic Pásma Gazy, v němž 7. října teroristé z Hamásu zavraždili několik lidí včetně rodičů čtyřleté holčičky, kterou pak unesli. Potkal se i s izraelským prezidentem a zhlédl hororové záběry z běsnění palestinských hrdlořezů.

Ve chvíli, kdy do země proudí politické špičky celého světa a snaží se dosáhnout zklidnění situace, se může zdát návštěva známého podnikatele jako něco rutinního. Být to Jeff Bezos, Bill Gates nebo Larry Page, asi bychom opravdu byli svědky nikterak vybočující události.

Jenže to byl Elon Musk, který už několik týdnů čelí kritice, že jeho sociální síť X, dříve známá jako Twitter, se stala tlampačem antisemitismu a že i on sám ho svými příspěvky přinejmenším pomohl šířit. Navíc stejně jako ve válce na Ukrajině se i v Izraeli přetřásá fungování satelitního internetu Starlink, který provozuje Muskova společnost SpaceX.

Co tedy plyne z jeho izraelské výpravy? Obě strany dostaly to, co momentálně potřebovaly – Netanjahuova vláda příslib, že Starlink nad Gazou poběží jen tehdy, když to povolí. A Musk fotografie a mediální výstupy, s nimiž bude moct opět připomínat, že není antisemitou.

Širší kontext je ale mnohem složitější. Už dlouho tu nebyl jeden jediný byznysmen, který by držel v rukou takovou moc a vliv, jakou disponuje Musk. Navíc nikým nevolený, což je mimochodem argument, který rádi zmiňují – například v souvislosti s Bruselem nebo s blíže nespecifikovanými elitami – mnozí populisté, k nimž má Elon Musk ve svých názorech čím dál blíž.

Většina mimořádných podnikatelů jsou lidé, kteří mají daleko k jednání v rukavičkách. Nebyli by tam, kde jsou, kdyby neměli ostré lokty a neuměli si prosadit svou, i za cenu i drsného chování a manického odhodlaní. To platí o většině zakladatelů globálně úspěšných firem.

Pracovat s nimi musí být extrémně náročné a v tom se Musk od Gatese nebo Bezose neliší. Liší se ale tím, jaký vliv si uchovává na firmy, jež zakládal a které spoluvlastní. A jaký vliv mají tyto firmy na společnost.

Tesla vyrábí nejprodávanější vozy světa a dramaticky otřásá autoprůmyslem. SpaceX dobývá pro vlády celého světa vesmír a vysílá z něj internet do míst, kde dřív nebyl. Skrze X ovlivňuje názory stovek milionů lidí a nahrazuje klasická média. Navíc vyvíjí umělou inteligenci a chce prostřednictvím čipů propojovat lidské mozky s počítači.

Spisovatel Walter Isaacson o Muskovi v nedávné biografii napsal, že v sobě chová démona, který když se dostane na povrch, mění rodilého Jihoafričana v neřízenou střelu a despotu. Takovou temnou bytost v sobě chová ledaskdo, nepochybně i Muskovi kolegové z miliardářských žebříčků.

U žádného z nich ale není probuzení skrytého alter ega tak riskantní jako u tohoto muže. Vždyť si vezměte, že když hovoří o kolonizaci Marsu, což je další z jeho vizí, nezní to s ohledem na to, čeho už dosáhl, zdaleka tak šíleně, jako když to tady říkám teď já.

Před Muskem se je zkrátka třeba se mít na pozoru. Stejně jako před každým samozvaným spasitelem. A čím víc si to budeme připomínat, tím lépe pro nás všechny.

Text komentáře vznikl pro rozhlasovou stanici Český rozhlas Plus.