Dušan Šenkypl chodí spát v deset večer. Tedy chodil, dokud ho naplno nepohltila umělá inteligence. „Uložil jsem rodinu a děti a vrátil se k počítači na další dvě hodiny. Bylo to jako droga,“ přiznal spoluzakladatel investiční skupiny Pale Fire Capital v novém dílu podcastu Money Maker. Spolu se svým novým partnerem Janem Černým v něm otevřeli téma, o kterém se v euforii kolem AI mluví málokdy. Co se stane s člověkem, který dostane do ruky nástroj, na nějž čekal celý profesní život, a nedokáže ho odložit?

Oba přitom patří k nejvášnivějším propagátorům AI v tuzemském byznysu. Šenkypl, který spolu s Janem Bartou vybudoval Pale Fire Capital a od roku 2024 šéfuje americkému slevovému portálu Groupon, si letos na jaře v nástroji Claude Code od firmy Anthropic postavil vlastního AI náčelníka štábu. Ten mu dnes řídí přes dvacet projektů od strategie po komunikaci. Černý, absolvent Oxfordu, který dříve vedl investiční skupinu BHM Group miliardáře Tomáše Krska, do PFC přišel v dubnu a Hospodářským novinám nedávno řekl, že s AI tráví víc času než s manželkou.

Právě tato intenzita má ale svou cenu. Šenkypl v Money Makeru popsal, že když má rozjetých pět nebo šest úkolů paralelně a u každého řídí práci AI, je kognitivní náročnost „úplně šílená“. Poprvé v životě si prý musel nastavit pravidla, jak s technologií zacházet. Vysvětlení je podle něj prosté. „Celý život jsem na všechno musel čekat kvůli nedostatku programátorských kapacit a najednou to máte všechno hned a v super kvalitě,“ řekl. Výsledkem byla největší mentální únava, jakou kdy zažil. A také jeden paradox – že si dnes chodí odpočinout k e-mailům.

Černý to popisuje ještě ostřeji. „Tohle je nejnebezpečnější počítačová hra, jakou jsem kdy viděl,“ uvedl s tím, že dopamin při ní přichází strašně rychle, výsledky jsou kvalitní a věci se neustále posouvají. U sebe i dalších lidí, kteří jsou ponořeni v AI, prý pozoruje velmi podobnou křivku. Nejdřív přichází nadšení a obrovská časová investice, aby naskočili na vlak. Pak strach, že jim ten vlak ujíždí, protože čím hlouběji člověk je, tím lépe vidí, jak rychle se obor vyvíjí. A nakonec normalizace, kdy se s tím naučí žít a vybudují si odstup.

Zkušenost obou investorů není výjimečná. Poradenská firma Boston Consulting Group a Kalifornská univerzita v Riverside letos v březnu popsaly v časopise Harvard Business Review jev, kterému říkají AI Brain Fry, tedy volně přeloženo vyhoření mozku z umělé inteligence. Z bezmála 1 500 amerických zaměstnanců ho zažívalo 14 procent těch, kdo s AI pracují. Produktivita podle výzkumu roste s počtem souběžně používaných nástrojů jen do tří, od čtyř už ale klesá. Unavení lidé údajně dělají o 39 procent víc závažných chyb a častěji uvažují o odchodu z práce.

Podobně o sobě v únoru psal třeba americký programátor Steve Yegge, jeden z nejznámějších propagátorů programování s pomocí AI agentů. V eseji nazvané The AI Vampire přiznal, že ačkoli s umělou inteligencí pracuje mnohonásobně rychleji, takové tempo vydrží jen pár hodin denně a únava ho nutí víc spát. Šenkypl z toho vyvozuje ještě jedno ponaučení. „Tím, že je tak snadné se ptát, možná řešíme věci, které bychom ani řešit neměli,“ dodal v Money Makeru. Polovinu rozjetých věcí prý stejně nedotáhl, a tak se znovu učí soustředit na to podstatné.

Debata o odvrácené straně AI je jen jednou z několika částí rozhovoru. Šenkypl s Černým v něm mluví také o tom, jak PFC točí na burzách desítky miliard korun, proč dluhopisy za 750 milionů vyprodali za 23 hodin, ačkoli peníze podle vlastních slov nepotřebují, i o ambici stavět evropské šampiony z rodinných firem. Oba navíc 10. listopadu vystoupí na konferenci Money Maker v Průmyslovém paláci. Vstupenky už jsou v prodeji.