Když Ondřej Vlček loni v květnu oznamoval, že po 30 letech odchází ze společnosti Gen Digital (dříve Avast), svůj příspěvek na LinkedInu zakončil slovy: „Je čas začít opět něco budovat. Takže se připoutejte a vyrážíme.“ Teď už je jasnější, kam ho jedna z několika cest, po nichž se vydal, zavedla: inicioval a zafinancoval AI startup, který pomáhá doktorům od byrokracie a sepíše za ně podklady pro lékařské zprávy. Už ho s kolegy i testuje v paliativní péči.

„Štvalo mě, že manželka přijde večer z práce a začne u počítače sepisovat zprávy. Říkal jsem si, že to přece musí jít nějak zautomatizovat, že tomu lze pomoct. Třeba i proto, abychom si spolu mohli dát víno místo ťukání do počítače,“ směje se sedmačtyřicetiletý byznysmen, jehož žena Katarína je vedoucí lékařkou v organizaci Cesta domů a společně budují v Praze na Cibulce za stovky milionů hospic pro dětské pacienty.

Vlčkova idea, jak lékařům ulehčit práci, vykrystalizovala po debatách právě s jeho chotí: co kdyby měla k ruce digitální nástroj, který by dokázal její rozhovor s pacientem „přechroupat“ do textu? A ten by pak posloužil jako základ lékařské zprávy, která se odesílá do pojišťovny a ukládá do virtuální kartotéky.

Dlouholetý šéf Avastu a následně prezident Gen Digital, když došlo ke spojení s NortonLifeLock, také věděl, kdo mu s realizací nápadu může pomoct – spojil se s Ninou Formánek Jaganjacovou, absolventkou London School of Economics a zakladatelkou neziskového projektu Sifty52, který pomáhá s osvětou ohledně onkologických a dalších závažných onemocnění. „Zrovna jsem se rozhlížela, do čeho se po mateřské naplno pustit. A když mě Ondra oslovil, měla jsem velkou radost. To, s čím přišel, bylo skvělé,“ říká Jaganjacová, která sama pochází z lékařské rodiny a dobře ví, kolik byrokracie medicína obnáší.

Vlček ji zároveň propojil na Michala Trse, svého dlouholetého kolegu z Avastu a šéfa vývoje, který dal shodou náhod výpověď jen pár týdnů před ním, aby si odpočinul a promyslel, kam se vrtne dál. A ten souhlasil, s Jaganjacovou si padli do oka: „Dávalo mi to hned smysl. Zůstala zachovaná také idea, s níž jsme dělali i Avast, totiž že chceme pomáhat lidem a usnadňovat jim život.“

Od začátku bylo zřejmé, že rozdělení rolí bude následující: Nina Formánek Jaganjacová jako CEO zodpovědná za rozjezd firmy, nábor lidí či marketing, Trs technologický šéf, který ví, jak pracovat s umělou inteligencí a velkými jazykovými modely, a Vlček investor a strategický lídr. „Já jsem CEO ani být nemohl, protože aktivit mám víc a tohle si žádalo člověka na plný úvazek,“ vysvětluje Vlček.

Trojice svůj startup pojmenovala Auris One a od loňského listopadu, kdy firma formálně vznikla, dělá poměrně rychlé pokroky. A to i byznysově – její nástroj už testují lékaři v desítce organizací, které se věnují paliativní péči. Cíl je jasný: dát lékařům prostor opravdu se věnovat pacientům, aby nemuseli u rozhovorů s nimi nic přepisovat do počítače a aby s tím zároveň netrávili hodiny po práci, jak to Vlček s Jaganjacovou poznali v soukromí.

A jak aplikace Auris One funguje? „Máme v ní tři základní funkcionality,“ popisuje Nina Formánek Jaganjacová. První funkce je, že lékař do nástroje nahraje fotky či PDF soubory, Auris One je přečte a využije pro tvorbu konečné zprávy. Druhá je, že lékař při sezení s pacientem pustí – samozřejmě po pacientově souhlasu – nahrávání rozhovoru a AI jeho obsah průběžně zpracovává, analyzuje a následně z něj podobně jako v případě obrázků sestaví výstup, který lékaři poslouží jako podklad k lékařské zprávě. „Třetí funkce je přidávání poznámek. Lékař si je může dělat do aplikace, ta je opět využije a zkombinuje se zbylými dvěma zdroji pro tvorbu výstupu,“ upřesňuje šéfka startupu.

To, že pilotně Auris One nyní zkouší doktoři, kteří se věnují umírajícím pacientům, není náhoda – Ondřej Vlček měl k této komunitě skrze svou manželku a skrze své mecenášské aktivity nejblíž, zároveň jejich zprávy často putují do rukou nejen pojišťoven a dalších odborníků, ale i k rodinám. A tak je důležité, aby byly v rámci možností i srozumitelné a bez chyb.

„Ondřejovo zadání bylo, že chce nástroj, který bude psát lékařské zprávy na jedničku s hvězdičkou,“ zdůrazňuje Nina Formánek Jaganjacová s jen malou nadsázkou v hlase. A obratem upřesňuje, že lékaři to, co jejich systém vytvoří, vždy ještě kontrolují a doplňují, takže spíš než o lékařskou zprávu jde o komplexní podklady pro lékařskou zprávu. Které podle ní navíc půjde relativně snadno otevírat i jiným než paliativním specializacím.

„Ráda bych, abychom ještě letos přidali onkologii. Už na ní pracujeme,“ říká a Vlček s Trsem jí přikyvují, navíc vzápětí doplňují, že v plánu není jen oborová expanze, ale i regionální. „Auris One určitě není projekt, který bychom stavěli pro český trh. Cílíme na celou Evropu,“ dodává Ondřej Vlček, který do svého startupu zatím vložil milion dolarů, tedy asi 20 milionů korun, a drží v něm majoritní podíl, Jaganjacová s Trsem jsou ale také spolumajiteli. Pro Auris One aktuálně pracuje desítka lidí.

Když Trs s kolegy promýšlel, na kterém jazykovém modelu službu postavit, testovali všechno, co šlo, jednotlivé nástroje jako ChatGPT od OpenAI či Claude do Anthropicu i vzájemně kombinovali. „Nakonec jsme dospěli k tomu, že pro naše potřeby zatím nejlépe vychází Gemini od Googlu,“ vysvětluje Michal Trs.

Auris One funguje vlastně jako sofistikovaný tvůrce promptů, protože má k dispozici i testovací lékaře, kteří výstupy umělé inteligence připomínkují a dávají podněty ke zlepšení, aby byly podklady pro lékařské zprávy co nejkvalitnější. „Naše know-how je právě to, jak promptovat a jak se v tom zlepšovat. Je to taková naše umělá inteligence nad umělou inteligencí,“ říká Trs.

Zároveň zdůrazňuje, že ambicí Auris One není vyvíjet systém, který by uměl dělat diagnostiku. To nechávají jednak na lékařích, jednak na jiných AI startupech nebo systémech, které pomáhají například se čtením snímků z magnetických rezonancí, z rentgenů nebo obrázků očních sítnic, z nichž dokážou často rychleji a přesněji než lidský doktor určit, zda ukazují symptomy onemocnění.

„Výhledově spíš půjde o integraci různých aplikací s tou naší,“ upřesňuje Vlček a dodává, že logiku by dávalo, aby Auris One dokázal „mluvit“ i třeba s českou platformou Medevio, za kterou stojí bývalý provozní šéf Alzy Tomáš Havryluk a která usnadňuje komunikaci lékařů s pacienty či jejich objednávání na vyšetření.

Ve světě už prý projekty, které usilují podobně jako Auris One o automatizaci tvorby lékařských zpráv, existují, soustředí se ale víc na americký trh – například startupy Freed.ai nebo Nabla. „V Evropě je velmi slušná šance na úspěch, jsme tu pořád ještě brzo, ale musíme být rychlí a draví,“ říká Ondřej Vlček.

Zároveň počítá s tím, že prostředky, které do Auris One poslal, nebudou stačit navěky a že jde o typickou seedovou investici. Takže časem budou s Trsem a Jaganjacovou hledat další investory, už v rámci takzvaného Series A kola.

„Potenciál je obrovský. Nejde totiž jen o lékaře, různé zprávy a záznamy musí psát i sestry a další medicínští pracovníci, jako jsou fyzioterapeuti, všem těm můžeme zásadně pomoct. Hodně perspektivní jsou i medicínské obory, které jsou dnes už víc komercionalizované, jako je dentální či estetická medicína nebo oblast, které se teď říká longevity,“ neskrývá Nina Formánek Jaganjacová ambice a naznačuje, kam všude budou chtít vstoupit. Jejich obchodní model je postavený na předplatném, které si objednají buď jednotliví doktoři, nebo je může nějaká organizace či firma nasmlouvat pro své lékaře a další zaměstnance.

Jaké mají Vlček a spol. plány v otázce tržeb, náboru zaměstnanců nebo přísunu nových klientů, nechtějí zatím zveřejnit: „Jak jsem ale říkal, musíme být rychlí a agilní.“ A jen tak mimochodem, když na LinkedInu před časem oznámil, že buduje nový startup ve stealth režimu, tedy v tichosti a bez pozornosti, to bylo Auris One? „Nebylo. Ale to má ještě čas.“