Pět rodin vybudovalo miliardový kolos. Stále nám to klape a teď v Praze stavíme Silicon Hill, hlásí
Skupina TTC zdigitalizovala Prahu a Brno. Teď se soustředí hlavně na budování projektu Oxyma, který má vyjít na tři čtvrtě miliardy korun.
Někteří kariérní poradci doporučují každých pár let změnit zaměstnání – ať už kvůli rozšiřování obzorů, nebo třeba možnosti získání vyššího platu. S tím osmasedmdesátiletý Josef Šelepa, šéf holdingu TTC, zásadně nesouhlasí. „Nedomnívám se, že zkušenosti se získávají tím, že každé dva roky přecházím do jiné firmy. Zkušenosti mohu získávat, i když jsem na jednom pracovišti,“ říká. Sám působí v jedné a té samé budově přes 50 let.
Šelepa začínal v pražských Strašnicích v roce 1971 jako zaměstnanec Výzkumného ústavu telekomunikací, součásti státního podniku Tesla, který svého času vyráběl všechno od žárovek, reproduktorů a gramofonů až po radary i telefonní ústředny. Po revoluci ale části podniku prošly privatizací, které se ve výzkumném ústavu chytlo 13 zaměstnanců včetně Šelepy. A ze společnosti Tesla Telekomunikace vytvořili investiční skupinu, která dnes zaměstnává 500 lidí a sdružuje více než 30 firem.
„V devadesátých letech jsme stavěli telekomunikační sítě u nás, i když v té době byli hlavními hráči na tomto poli Siemens a AT&T, kteří velmi rychle vymetali s českou konkurencí,“ vzpomíná Šelepa v rozhovoru pro CzechCrunch. TTC však zvládla přežít díky spolupráci s italskou firmou Marconi. „S tou jsme zadrátovali a zdigitalizovali Prahu i Brno.“
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsNěkteří z původních zakladatelů TTC se postupně nechali vyplatit, dnes tak skupinu vlastní celkem pět rodin. Zajímavostí je, že ani jeden z potomků zakladatelů nepracuje ve výkonných pozicích firmy.
„Mezi nimi se zatím nenašel nikdo, kdo by se ujal fyzického vedení společnosti,“ krčí rameny Šelepa. „Řešili jsme to založením rodinných firem, kde jsou spoluvlastníky vždy celé rodiny včetně potomků. Zájem se postupně zvedá a věřím, že se brzy najde někdo, kdo nás jednou nahradí.“
Spolupráce mezi tolika rodinami prý nicméně dodnes funguje. „Kupodivu nám to klape. Pravidelně se scházíme, máme setkání společníků i s jejich rodinami. A mladí spolu jezdí na výlety,“ pochvaluje si Šelepa.
V současnosti je největším projektem TTC budování technologického centra Oxyma v pražských Malešicích za tři čtvrtě miliardy korun. „Naším cílem je, aby se z toho stal technologický hub celoevropského významu,“ vysvětluje Šelepa. První firmy by se do areálu měly začít stěhovat už letos, plný provoz se očekává po roce 2028. „Občas říkám, že hodláme vyrůst rychleji než Vltavská filharmonie,“ usmívá se šéf TTC.
V hubu přezdívaném „Silicon Hill“ by měly sídlit inovační platformy v oblasti kritické komunikace pro bezpečnostní složky, stejně jako firmy působící v energetice či železniční dopravě. Budou zde pod hlavičkou inovačního ekosystému Brain Connect Prague, tedy konsorcia firem, univerzit a dalších organizací, jehož vznik TTC spoluiniciovala. Kromě toho má Brain Connect přilákat také různé startupy, pro něž budou v Oxymě k dispozici i prostory pro coworking nebo bydlení.
„Rádi bychom v Brain Connectu vybudovali třeba testbed pro kritickou komunikaci, který by sloužil policii, hasičům a záchranným složkám,“ plánuje Šelepa. Cílem je mimo jiné podílet se na vývoji nové rádiové sítě, která by nahradila stávající systém používaný bezpečnostními složkami.
Pro nás nepředstavuje úvěr půl miliardy žádný problém, protože máme dobrou EBITDA, navíc i ručíme nemovitostmi.
Skupina TTC dnes stojí na třech hlavních pilířích: již zmíněných telekomunikacích, energetice a železnici. V energetickém sektoru firma například investuje do technologií pro sběr a analýzu dat, zejména prostřednictvím své brněnské společnosti Mycroft Mind, kterou koupila v roce 2023.
„Energetika se dnes stává vlastně IT záležitostí. Vše – sběr dat, jejich ukládání, energetické datové centrum, sdílení – to je samý software,“ líčí Šelepa. „Dnes sbíráme data z energetiky rychlostí až 60 tisíc údajů za vteřinu. To je několik miliard údajů za jediný den.“
Kromě toho TTC poskytuje i služby výkonové rovnováhy pro ČEPS prostřednictvím dieselových agregátů, které jsou primárně určené pro datové centrum TTC Teleport jako záloha při výpadku proudu. „Naše firma TTC Noviq je jedna z 30 společností, která už má statut agregátora,“ upřesňuje usměvavý podnikatel. TTC teď navíc buduje i bateriová úložiště pro skladování energie z fotovoltaiky a kogenerační jednotky.
Co se týče železničního segmentu, TTC se věnuje vývoji nového standardu FRMCS, který by měl přinést spolehlivé komunikační řešení pro dráhy a jejich řídicí systémy postavené na 5G sítích. Dnes už firma také sbírá například data o technickém stavu vlaků.
Narodil jsem se v totalitě a regulace byly jeden čas podstatnou částí mého života. Začal jsem je nenávidět.
„Zjišťujeme, jestli ve vozech teče voda, fungují brzdy nebo zda je v pořádku tlakové potrubí,“ popisuje Šelepa. „Obrovským tématem je pro nás prediktivní údržba. Datová analytika umí dopravci říct: vyměň to čidlo a budeš mít pokoj další dva roky.“
Po ztrátě východních trhů – „Ruská federace je škrtnutá na 100 procent a Ukrajina dočasně vlastně také, i když tam stále působíme a máme dceřinou společnost s asi 10 lidmi“ – se teď TTC více orientuje na západ. Letos například koupila berlínskou firmu Radiodata, která dodává profesionální rádiové systémy pro hlasovou a datovou komunikaci železnicím či energetice.
Skupina TTC dosáhla v roce 2023 obratu 2,5 miliardy korun, EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů) činila 340 milionů. Pro rok 2024 očekává Šelepa podobný obrat a mírně vyšší EBITDA kolem 370 milionů. Firma vyplácí jen 10 až 20 procent hospodářského výsledku na dividendách. Zbytek reinvestuje.
Kromě technologických firem má Skupina TTC i vlastní realitní divizi, která obsluhuje asi 90 tisíc metrů čtverečních pronajímaných prostor, především v Praze. Podle Šelepy je hlavním důvodem existence této divize zajištění stability společnosti a možnost ručení za úvěry pro technologické projekty.
„Pro nás nepředstavuje úvěr půl miliardy žádný problém, protože máme dobrou EBITDA, navíc i ručíme nemovitostmi,“ tvrdí Šelepa, který se netají svým skeptickým pohledem na evropské regulace. „Narodil jsem se v totalitě a regulace byly jeden čas podstatnou částí mého života. Začal jsem je nenávidět. A proto dnes nehledím s nadšením na některé snahy dát všemu stoprocentní pravidla,“ uzavírá s tím, že by Evropa měla spíš zmírňovat regulace a rozvíjet inovace.
Jestli se Malešice pod Šelepovým vedením skutečně promění v pražský „Silicon Hill“ a Brain Connect se stane technologickým centrem evropského významu, ukáží až příští roky. Jak ale dokazuje jeho více než padesátiletá kariéra, vytrvalost a dlouhodobá vize tomuto podnikateli, který si ve volných chvílích rád zahraje na housle, rozhodně nechybí.
