Pevnost Evropa jako řešení? Číňané tu chtějí vyrábět až dva miliony aut, to bude teprve krize, říká Knap
Dlouholetý poradce automobilek Petr Knap v podcastu Money Maker vysvětlil, proč krize evropského autoprůmyslu ještě nedosáhla svého dna.
Baví vás články CzechCrunche?
Vídejte je na Googlu častěji.
Volkswagen škrtá, Mercedes přestává investovat do německých továren a marže velkých evropských automobilek se drží kolem nuly. Podle Petra Knapa, který autoprůmysl sleduje přes čtvrt století a dlouhá léta vedl automobilové poradenství společnosti EY pro střední a východní Evropu, ale dno ještě nepřišlo. V podcastu Money Maker vysvětlil, proč bude zlomem nástup čínské výroby přímo v Evropě a jejím okolí. A také proč Evropa promarnila šanci, kterou kdysi tak důsledně využila Čína.
„Jestli už jsme v nejhorším? Já si to nemyslím. Situace se může ještě velmi dramaticky zhoršovat, pokud nebudeme schopni si s Čínou vymezit mantinely ještě trošku přísněji. Nezapomínejme, že Číňané tu ještě vlastně nezačali vyrábět,“ říká Knap, který už s EY postupně rozvolňuje svou spolupráci a dnes se věnuje strategickému poradenství.
Čínské značky podle něj mají všechny důvody přesunout výrobu elektromobilů do Evropy, protože se tak vyhnou clům, která na ně Unie uvalila v roce 2024. Dosahují až 35,3 procenta a připočítávají se ke standardnímu desetiprocentnímu clu. Podle posledních propočtů, které Knap zmiňuje, se tu rozjíždí šest až osm čínských montážních závodů a 80 až 100 dodavatelských provozů, a to nejen v EU, ale i v přilehlém pásu od severní Afriky po Turecko.
První linky už stojí. BYD, největší čínská automobilka, chce sériovou výrobu ve své továrně v maďarském Segedíně spustit v listopadu nebo prosinci, Chery montuje vozy v bývalé továrně Nissanu v Barceloně a Leapmotor využívá závody Stellantisu ve Španělsku. „Tohle je ten game changer, kdy to sem začnou chrlit. A může to být klidně něco jako dva miliony aut, které budou chtít umístit na trh,“ upozorňuje Knap. Evropský trh přitom podle něj už zásadně neporoste, spíš bude stagnovat, takže domácím výrobcům zbude menší část celkového koláče.
Tento čínský tlak má kořeny v domácích přebytcích. Podle odhadů, které Knap cituje, by Čína dokázala vyrobit kolem 80 milionů aut ročně, tedy zhruba celou světovou poptávku. „Tohle monstrum už dnes existuje a ještě staví další kapacity,“ říká.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsProdeje v Číně silně klesají, tamní trh se konsoliduje, ale silně robotizované továrny s vysokými fixními náklady musejí jet naplno, takže auta proudí ven ze země. Jen za první pololetí letošního roku Čína vyvezla 5,1 milionu vozidel, o 65 procent víc než loni, a za celý rok to podle Knapa může být deset až dvanáct milionů, tedy zhruba tolik, kolik vyrobí celá Evropa.
Právě tady podle něj Evropa zaspala. Když se Čína otevřela světu, západní automobilky do ní mohly vstoupit jen přes společné podniky s místními partnery a čínský průmysl se od nich za léta spolupráce naučil, co potřeboval. „My jsme neřekli: ‚Přijďte, ale musíte udělat joint venture, kde má většinu evropský partner.‘ To je podmínka, za které šly světové firmy do Číny. To se tady nestalo a už se to nestane,“ míní Knap. Výjimkou je spojení Leapmotoru se Stellantisem, další velcí hráči jako BYD nebo Chery si podle něj půjdou vlastní cestou.
Nejtvrději to podle Knapa dopadne na dodavatele, o kterých se mluví méně než o velkých značkách. „Nově vyráběný milion čínských aut v Evropě vůbec neznamená totéž jako dodávky pro milion aut evropského výrobce,“ vysvětluje. Většinu dílů si čínské značky přivezou z domova nebo je jako BYD vyrábějí samy. U bateriového elektromobilu je navíc mnohem méně součástek a zhruba 30 procent hodnoty tvoří baterie, kterou Evropa z velké části dováží z Asie. „Budou mizet a už mizí celé firmy,“ popisuje Knap, co se už teď děje se středními firmami v Německu.
Pro Česko je to citlivé téma. Tuzemské automobilky loni podle Sdružení automobilového průmyslu vyrobily přes 1,44 milionu osobních aut a Česko podle Knapa už zhruba třetím rokem vyrábí víc aut než Francie a Itálie dohromady. Evropa se přitom podle něj na společné obraně proti čínské expanzi jen těžko shodne. Německo, které má dodavatelské řetězce s Čínou silně provázané, se bojí odvety, Francie je pro tvrdší ochranu a menší země bez vlastního autoprůmyslu chtějí hlavně co nejrychleji levné elektromobily kvůli emisním cílům.
Knap rád pracuje se scénáři a jeden z nich nazývá pevnost Evropa: vyšší ochranářské bariéry a víc péče o vlastní průmysl, podobně jako ve Spojených státech, kam se čínská auta prakticky nedostanou. Čínské továrny v Evropě podle něj slouží jako pojistka pro chvíli, kdy by se brány pevnosti zavřely. Že k tomu Evropa směřuje, považuje za nevyhnutelné. „Ano, ale budeme dělat pořád taková ta polovičatá řešení,“ dodává s odkazem na říjnovou dohodu eurokomisaře Maroše Šefčoviče s Pekingem, podle které má dovoz čínských hybridů omezit roční strop 350 tisíc aut.
V rozhovoru Knap rozebírá také to, proč se Škodě daří víc než zbytku koncernu Volkswagen a jaká tři rizika ji podle něj čekají po odchodu Klause Zellmera do Volva. Vysvětluje, proč je mezi evropskými značkami nejlépe připravené BMW a proč na plně samořídicí auta budeme v Evropě čekat ještě zhruba deset let. Na téma navazuje předchozí díl, ve kterém Radek Špicar popsal, proč je Volkswagen ve volném pádu a drží ho Škoda.






