Natočit animovaný seriál trvá roky, je potřeba celý filmový štáb a až stovky milionů korun. Co kdyby to ale šlo během pár týdnů, jen ve dvou lidech a za pár desítek tisíc korun? To byla hlavní myšlenka pražského studia Eden Makers, když se rozhodli vytvořit antologii 12 minifilmů ve stylu populární netflixovské série Love, Death & Robots. Ta často vypráví o dystopické budoucnosti a varuje před nebezpečím moderních technologií, jako je paradoxně třeba umělá inteligence.

Zatímco americkému seriálu loni přibyla už čtvrtá řada, Eden Makers chystají dvanáct samostatných krátkých příběhů. Podobně jako jejich předobraz mají mít různé žánry a také různé styly animace. Cílem ale je, aby všechno zvládl sedmičlenný tým za tři měsíce – a tak k tvorbě využívají právě AI. Venku už je první díl, další budou následovat.

„Dva minifilmy jsme tvořili souběžně zhruba dva týdny a dělali na nich čtyři lidi. Náklady se pohybovaly kolem 45 tisíc na epizodu. Kdybychom to dělali normálně ve 3D grafickém programu, tak by trvalo minimálně 3 měsíce, aby to bylo ve srovnatelné kvalitě, a stálo to třeba patnáctinásobek,“ vysvětluje pro CzechCrunch Gedeon Drapák, šéf a zakladatel Eden Makers.

Foto: Eden Makers

+18

První sedmiminutový krátký film Zero to Hero je stylizovaný do animovaného muzikálu o dvou teenagerech, kteří se díky společné vášni pro hudbu postaví šikaně a najdou lásku. Příběh je jednoduchý, stejně jako dialogy. Výsledná kvalita animace ale seriálu Love, Death & Robots neodpovídá. Objevují se typické neduhy AI jako mrtvé obličeje bez mimiky, změna obličejových rysů mezi scénami nebo rychlé střihy.

Vedení studia si prý chyby uvědomuje a věří, že další díly budou postupně kvalitnější. „Víme o nedostatcích i o věcech, co by se daly zlepšit. Obecně příběhy jsou naše slabina, na to se zaměřujeme poslední dobou a chceme najmout člověka se zkušenostmi právě s tvorbou příběhů,“ přiznává Drapák. Nové díly budou vycházet každé tři týdny, mezi nimi například příběh o robotovi inspirovaný filmem VALL-I od studia Pixar nebo pohádka o mladé čarodějnici.

Studio Eden Makers vzniklo na začátku roku poté, co po čtvrt roce práce s AI vytvořila skupina šesti přátel film Mindfall Protocol. Za firmou stojí kromě Drapáka také Ondřej Hubálek. Oba dříve společně pracovali v české pobočce Microsoftu nebo v britské technologické firmě Neuron – Drapák jako marketingový AI specialista, Hubálek jako designér. Další členové studia mají také zkušenosti buď z marketingu nebo z tvorby grafiky.

Jejich zmíněný první AI film je vyšel na asi 75 tisíc korun, pokud bychom nepočítali mzdy, protože vše dělali ve volném čase. Podle Drapáka se jim ale rozpočet už zhruba dvacetkrát vrátil na zakázkách.

Jako herce využívají členy vlastního, teď už sedmičlenného, týmu, kterým pak přidávají jiné tváře. Jednotlivé scény nejdříve natočili jednoduše v bytě a pak skrze AI vyměnili obličeje, změnili pozadí, rekvizity i nasvícení.

Největší problém při animaci měli s konzistencí postav, především obličejů, které se v průběhu minifilmu ve scénách měnily, což je častý problém v AI produkci. Proto vytvořili vlastní platformu Eden Frame. Do tohoto rozhraní nahrají character sheet každé postavy, tedy dokument, který definuje kompletní vzhled, vlastnosti a detaily postav – jejich obličeje ze všech úhlů, mimiku a podobně. Své filmy pak tvoří přímo v aplikaci. Podle prvních ukázek ale software zatím nefunguje stoprocentně.

Aplikace využívá nástroje Claude, ChatGPT nebo Gemini podle toho, co v aktuální verzi nejlépe funguje, pro první epizody tak tým například použil Claude od Anthropicu. Aplikaci chtějí časem nabídnout i dalším tvůrcům.

Příjmy mají především z produktů pro sociální sítě a reklamy, jejich minifilmy fungují primárně jako ukázka dovedností. Za půl hodiny i s renderem a za 150 korun v kreditech teď prý dokážou udělat celý několikasekundový spot na sítě. Za posledních pět měsíců mají podle Drapáka obrat 1,5 milionu korun.

Nicméně reklamy vytvořené umělou inteligencí často vyvolávají vlnu kritiky jako například nedávná reklama televize Nova na Superstar, vánoční reklama Coca-Coly nebo ve stejnou dobu vydaná reklama Rohlíku. Podle Eden Makers ale lidem vadí především nekvalitní stoprocentně generovaná videa, ne využívání umělé inteligence jako takové.

„Do budoucna lidi nebudou rozeznávat, jestli to je AI film, nebo ne,“ tvrdí Drapák. „Lidi vždycky chtěli příběhy. Když jdete do kina na film od Pixaru, taky neřešíte, jak to bylo dělané, ale řešíte ten příběh, postavy a tak dále. Myslím, že teď se bude rok a půl použití AI v tvorbě hodně řešit a pak už bude většina filmů či reklamy AI produkce nebo koprodukce,“ dodává.

Jeho tým už vytvářel s pomocí umělé inteligence reklamu pro loterijní skupinu Allwyn nebo automobilku BMW, teď pracují na reklamě pro obchody s elektronikou Planeo. „Pro firmy jsou zásadní otázky, jestli zaplatí milion a půl, nebo 250 tisíc korun a jak rychle a efektivně dokážeme videa dělat,“ uzavírá.