S elektřinou za zhruba 5 dolarů, tedy sto korun, dokázal 11tunový stroj vzlétnout, 27 minut létat a zase bezpečně přistát. Startup Heart Aerospace tím poprvé dostal do vzduchu model X1, největší bateriově poháněné letadlo na světě. Fakticky šlo o krátký testovací let, nicméně ve skutečnosti je to obrovský krok pro projekt, který chce změnit regionální leteckou dopravu.

Testovací mise trvala přesně 27 minut. Během nich pilotovaný stroj vystoupal do výšky 335 metrů nad zemí a jeho čistě elektrický pohon dodával do vrtulí výkon přesahující jeden megawatt. Test přitom nezahrnoval jen krátké odlepení od země, pod dohledem amerického Federálního úřadu pro letectví proběhl kompletní profil od pojezdů po ranveji přes samotný start, stoupání, manévrování až po hladké přistání.

„Dokázali jsme, že elektrické létání je možné v měřítku běžného komerčního dopravního letadla,“ prohlásil po přistání Anders Forslund, zakladatel a generální ředitel firmy. Podle něj mají elektrická komerční letadla potenciál od základu změnit ekonomiku letecké dopravy, snížit ceny letenek a přinést dostupnější spojení i pro menší regionální letiště.

Právě tohle je v celém kontextu snad to nejzajímavější. Spotřeba elektřiny během celého letu vyšla dle firmy samotné na necelých pět dolarů, tedy v přepočtu na zhruba sto korun. V době, kdy ceny leteckého paliva celosvětově skokově rostou, jde o nepřehlédnutelný faktor.

Současný obří stroj X1 sice sám o sobě nikdy nebude vozit běžné platící pasažéry, slouží jako demonstrátor technologií. Společnost na něm ověřuje klíčové vlastnosti, elektrický pohon, software i své organizační schopnosti. Všechny poznatky z tohoto programu se přímo překlápějí do vývoje finálního komerčního produktu: třicetimístného dopravního letadla s označením ES-30.

A právě u tohoto modelu přichází poctivý inženýrský kompromis, který reaguje na tvrdé fyzikální limity. Baterie sice nabízejí extrémně levnou a čistou energii, avšak zatímco klasické letadlo je na konci letu po spálení paliva výrazně lehčí, bateriové systémy si po celou dobu letu drží stejnou hmotnost. Heart Aerospace proto pro sériové letadlo zvolil hybridně-elektrický pohon.

Foto: Heart Aerospace

+3

Na čistě bateriový pohon urazí ES-30 přibližně 200 kilometrů. Jakmile je potřeba letět dál, zapojí se do hry spalovací generátory, které dolet prodlouží až na 800 kilometrů. I přes toto hybridní řešení slibuje výrobce aerolinkám pádný argument: sražení provozních nákladů na trati o více než 40 % v porovnání se staršími turbovrtulovými letadly.

Důvodem není jen levnější elektrická energie, ale také konstrukčně jednodušší elektromotory, které nevyžadují tak náročný servis, a pokročilá elektronika zajišťující vyšší spolehlivost a využití stroje ve vzduchu.

A letecké společnosti na tyto propočty slyší. Startup má v kapse zákaznické závazky na odběr letadel v celkové hodnotě bezmála deset miliard dolarů. Klíčovými partnery a investory jsou sice američtí giganti jako United Airlines či Air Canada, ale výrazný zájem hlásí i starý kontinent. Na elektrické stroje se chystají nejen velké aerolinky SAS, ale i regionální skandinávské či britské společnosti. Podle současných plánů by měl první kus začít létat na testech v roce 2028 a v roce 2031 vstoupit do ostrého komerčního provozu.

Nicméně co se Evropy týče, spojení startupu s ní je bližší, než by se mohlo zdát. Heart Aerospace totiž původně vznikl jako švédský startup v Göteborgu. Jenže zakladatel Anders Forslund narazil na limity evropského prostředí. V dubnu 2025 proto firma učinila zásadní krok, švédské operace kompletně uzavřela a své sídlo i celou výrobu přesunula do Los Angeles.

Spojené státy totiž nabídly pružnější certifikační úřady, blízkost k obřímu kapitálu i k samotným aerolinkám, pro které je vnitrostátní regionální doprava obrovským trhem. Vývoj, vědecký nápad a prvotní inženýrství tak sice vzešly z Evropy, ale finální produkt, miliardové investice a komerční úspěch už vznikají plně pod americkou vlajkou.