Při práci s daty a čísly vyhořela, klid našla u vázání květin. Dnes se sestrou vedou vyhlášené květinářství
Ha An Hoangová začínala v korporátu a po večerech chodila na kurzy floristiky, aby se odreagovala. Sestra ji přivedla na nápad otevřít si Fleur 21.
Ha An Hoangová patří ke generaci Vietnamců, kteří se v Česku už narodili. Vystudovala mezinárodní byznys, dělala v účetní firmě i v Deloitte. Ale čísla ji nenaplňovala a pomalu spěla k vyhoření. I proto po večerech chodila na kurzy vázání květin, aby se odreagovala. Bavilo ji to. Sestra ji pak přivedla na myšlenku, že by si spolu mohly otevřít vlastní květinářství. Dnes mají v Praze dvě pobočky, obrat kolem deseti milionů a jejich Fleur 21 ukazuje, že asijská floristika je trochu jiná než ta naše. Ha An Hoangová a její příběh je i součástí výstavy Little Hanoi, Next Generation.
Rodiče Ha An a Ngoc Anh Hoangové přišli do Čech krátce po sametové revoluci. „Jsou potravináři, dřív dováželi asijské potraviny, teď na důchod už mají jen večerku,“ říká Ha An Hoangová. Ta studovala mezinárodní byznys na Metropolitní univerzitě v Praze. Během studia sbírala zkušenosti všude, kde to šlo. „Pomáhala jsem rodičům, nabírala jsem zkušenosti v korporátech i ve vietnamských podnicích, mám zkušenosti jak s restauratérstvím, tak i s beauty,“ říká. Nastoupila do účetní firmy a posléze do Deloitte.
Cítila ale, že ji toto prostředí nenaplňuje. „V účetnictví nebo v daních nemáte moc kam se posouvat, je to hodně stereotypní,“ doplňuje. Komunikace s úřady, rigidní agenda, stres z klientů. Po večerech proto začala chodit na workshopy vázání kytic, aby se odreagovala, protože ke květinám měla vždy blízko. Nakonec se rozhodla korporát opustit. „Přemýšlela jsem, co budu dělat dál. Tehdy mě jako první napadlo, že si asi půjdu najít místo v nějaké jiné firmě,“ říká. V tu chvíli ale zasáhla její sestra.
Ngoc Anh Hoangová tehdy dokončovala studium módního návrhářství. Studium ji přirozeně přivedlo k estetice, geometrii a práci s materiály, věcem, které jsou i u floristiky zásadní. „Sestra v tomhle příběhu hraje opravdu velkou roli, protože kdyby nebylo jí, asi bychom si květinářství nikdy neotevřely,“ říká Ha An Hoangová. „Nevěřila jsem si, že bych zvládla vést květinářství a vázat květiny profesionálně. Ale tím, jak jsem byla z předešlé práce vyhořelá, jsem si řekla, že prozatím budu vázat kytky a uvidíme, co bude dál.“
Během provozu svého květinářství si vzdělání v oboru se sestrou doplňovaly i v zahraničí. Ngoc Anh Hoangová odjela studovat techniky vázání do Vietnamu a Thajska, Ha An čerpala od ruských a českých floristů. „Předávali nám své dlouholeté zkušenosti, takové ty malé tipy, na které bychom přišly až po letech praxe,“ říká Ha An Hoangová.
V Asii narazily na přístup, který v Česku tehdy prakticky neexistoval: vázání, kde papír není jen obal, ale je to plnohodnotná součást kompozice a květiny mají i svou vlastní nádobu na vodu. „Nechceme dělat kytky, které člověk přinese domů a za dva dny mu umřou. V Česku se navíc většinou používá při vázání jen jednoduchá manžeta, ale v asijské floristice je papír součástí kytice,“ dodává a upřesňuje, že příprava takové speciální manžety zabere stejně času jako samotné vázání květin.
Své první květinářství otevřely v roce 2021 a tento rok propsaly i do názvu své firmy: Fleur 21. „Našly jsme tenkrát volný obchůdek v Sapě, který byl k dispozici. Nic v něm nebylo, tak jsme jely do Ikey, nakoupily jsme stůl, chlaďák a nějaké vybavení a pustily jsme se do toho,“ říká Ha An Hoangová a dodává, že vše financovaly ze svých úspor a dělaly svépomocí. Princip jejich fungování se ale už od začátku lišil od běžných českých květinářství. Kytice vázaly výhradně na zakázku, podle objednávek, které jim přicházely z internetu, a ty pak samy rozvážely po Praze.
Zájem o květiny ale rychle rostl, byly totiž mezi prvními v Česku, kdo podobný styl vázání květin nabízel. První květinářství jim brzy přestalo stačit a v roce 2023 si otevřely druhou, větší pobočku v Branické ulici. Tentokrát si vzaly na zařízení a vybavení úvěr, ale už věděly, že o jejich květiny je zájem. Prostor je rozdělen do několika částí a probíhají tu i workshopy vázání květin pro veřejnost.
Rozrostl se i samotný tým stojící za Fleur 21, který dnes čítá kolem deseti lidí. K pravidelným zakázkám přibyly firemní eventy, na kterých dělají workshopy, teambuildingové akce, květinové instalace na prezentace značek a partnerství s čajovnou, kde si můžete jejich květiny koupit.
Jejich obrat se nyní pohybuje kolem deseti milionů korun ročně a investora ani další pobočky zatím neplánují. Cílem je budovat to, čemu Ha An Hoangová říká lovebrand, tedy mít zákazníky, kteří se k nim vracejí roky, objednají si u nich květiny na svatbu a pak kytice na Valentýna, výročí i narozeniny. „Chceme být součástí života našich zákazníků,“ říká Ha An Hoangová.
Ha An Hoangová je také součástí výstavy Little Hanoi, Next Generation. Projekt fotografek Štěpánky Stein, Vendy Mlejnské a podcasterky Thuy Duong Nguyen Trinh mapuje druhou generaci Vietnamců v Česku, kteří tu vyrostli mezi dvěma kulturami. Výstava, kterou organizuje spolek Viet Up ve spolupráci s Českými centry, ukazuje přes sedmdesát portrétů a osobních příběhů. Měla premiéru loni v listopadu v Hanoji, kde ji navštívilo přes 3 500 lidí. V Praze je k vidění od 18. června do 11. července v Holešovické tržnici. „Chceme ukázat lidem, že Vietnamci nejsou jenom ti večerkáři nebo nehtaři a mají podíl v různých odvětvích,“ uzavírá Ha An Hoangová.
