Metalurgie je v dnešním českém hospodářství jen stínem svého dávného významu. Ledaskdo už nejspíš ani neví, co to vlastně je. Jenže hutnictví (či zpracovávání kovů) bývalo exportní chloubou tuzemské ekonomiky v podstatě celé 20. století. A málokde to bylo znát víc než v největším středočeském městě Kladně – tamní Poldovka byla průmyslovým hegemonem za první republiky, během okupace i za komunismu. A něco málo z její historie lze nasát z vily, která je dnes na prodej a která je s příběhem slavných oceláren propojená.

Adolf Vacín byl významným metalurgem první poloviny minulého století. Překládal odborné knihy z ruštiny, specializoval se na různé způsoby výroby oceli, publikoval například na téma tzv. očkované litiny. Ta je mnohem odolnější a tvárnější pro využití v motorech či složitých strojích, na což se kladenské hutě zaměřovaly.

Byl ale i schopným manažerem, takže se v 30. letech minulého století stal členem nejužšího vedení hutí Poldi. To bylo ještě v časech, kdy šlo o soukromý podnik, kde si vliv udržovala rodina zakladatelů Wittgensteinů. A důkazem, že Vacín byl váženým kladenským občanem, byla jeho koupě rodinného domu číslo popisné 1386, který si původně postavil kladenský stavební rada.

Jednopodlažní vila stála na prémiové adrese: naproti bernímu úřadu a hned u Nučické dráhy spojující Poldovku s vlakovým nádražím. A dům stojí v samotném centru města i dnes, na dohled je kladenské divadlo, obchodní dům Central i ústřední náměstí s radnicí. Co se od 30. let ale změnilo, je podoba domu – Vacín jej totiž v předvečer druhé světové války zásadně přebudoval.

V roce 1939 vilu vyhnal do štoku a sklep rozšířil o protiletecký kryt. Ten byl v následujících letech opakovaně využíván jak Vacínovou rodinou, tak sousedy a známými. A v prostorech pod vilou o celkové užitné ploše 320 metrů čtverečních je přítomný dosud. Jenže zatímco dnes je kryt spíš kuriozitou, když jej Vacín nechal stavět, šlo o logiku doby.

Dům má tedy celkem tři podlaží a v přízemí se otevírá vstupní hala s centrálním schodištěm a pěticí pokojů, které lze podle potřeby propojit do jednoho reprezentativního prostoru; další patro nabízí dalších pět pokojů a halu s východem na terasu obrácenou do zahrady. Pozemek měří 903 metrů čtverečních a díky stromům a vysokému plotu drží soukromí.

Co z předválečných časů zůstalo, je také atmosféra. Zachovaly se původní prvorepublikové prvky: hala, schodiště, parkety, dveře s klikami, zapuštěná prosklená vitrína. Dům je sice ve stavu před rekonstrukcí, ale je plně obyvatelný, ostatně jeho část už prošla obnovou, vyměnila se okna, kotel, koupelny. Pozoruhodné je, že vila zůstala po generace v rukou Vacínových potomků, nynější prodávající jsou totiž jeho pravnuci. Cena je 23,5 milionu korun. A zatímco Poldi Kladno se po revoluci postupně rozpadlo, tento dům ještě potenciál pro budoucnost má.