Slavný americký fond odchází z Evropy. Čas přestat brečet a poslat startupům peníze třeba ze spořáků

Glosa Luboše Kreče Jeden z nejslavnějších fondů, který investoval do firem jako Airbnb, Apple nebo Stripe, zavírá svou jedinou evropskou pobočku v Londýně. Místo nářků nad jeho odchodem, který je významný spíš symbolicky než fakticky, by se ale Evropa měla ptát, proč její startupy dál pohánějí především americké peníze. A proč ty evropské, kterých je víc, než by se mohlo zdát, dál leží ladem.

Když Sequoia Capital před šesti lety přicházela do Londýna, chvíli to působilo jako pasování Evropy na téměř rovnocenného hráče. Jenže to tak nikdy nebylo – bavíme se o roce 2020, kdy covidová pandemie vymkla dobu z kloubů a s ní i valuace startupů. Na téhle vlně tehdy driftovala celá technologická scéna. To je ale pryč, ledacos se od té doby změnilo, takže Sequoia teď svou kancelář zavírá.

Několik lidí přijde o práci, končí její skautingový program a fond vzkazuje, že místní přítomnost zkrátka nepotřebuje. Evropská startupová a venture kapitálová komunita reagovala místy až fatalisticky, Evropa je prý v řízeném úpadku a tento krok to má jasně dokládat. Inu…

Je to jistě signál, to nemá cenu popírat. Americké fondy dnes prostě posílají své lidi tam, kde vznikají potenciálně nejšťavnatější příležitosti, tedy do San Francisca. Sequoia není první, kdo něco takového dělá. Andreessen Horowitz zavřel londýnskou pobočku loni po necelých dvou letech, Coatue a Tiger Global rozpustily evropské týmy v letech 2024 a 2025. Jenže opět, většinově přišly v době hypu kolem roku 2020, a když trh vystřízlivěl, zase odešly. To je spíš oportunismus než vizionářství.

I proto na samotném odchodu Sequoia Capital zase tolik nezáleží. Fond chce v Evropě investovat dál, tři partneři tu stejně zůstávají, navíc některé jeho nejžhavější evropské sázky, třeba polský ElevenLabs, stejně uzavřeli lidé sedící v Americe. Důležitější je ovšem to, co tahle epizoda odhaluje: evropskou startupovou scénu dál pohánějí hlavně Američané. A to je závažnější informace.

Podle analytické společnosti Dealroom vzrostl objem investičních kol evropských startupů, kterých se účastnil aspoň jeden z 24 předních amerických fondů, z 1,6 miliardy dolarů v první polovině roku 2023 na 10,1 miliardy v první polovině letošního roku. To je nejvíc v historii, takže přísun peněz i počet projektů, do kterých peníze od Sequoia Capital a spol. plynou, roste.

V segmentu evropského defense techu, tedy v oboru, který má být páteří evropské bezpečnosti, letos američtí investoři poprvé dodali víc peněz než jejich evropští konkurenti. Ostatně hodně aktivní tu je například fond Founders Fund založený miliardářem a republikánským donorem Peterem Thielem, který na Evropě jinak nenechá nit suchou. Takže Američané o Evropu zájem mají. Problém je, že bez nich by se tu ta velká, nebo aspoň větší, investiční kola dělala jen stěží.

Evropské startupy často najdou svého prvního investora doma. Potíž přichází později, když potřebují desítky či stovky milionů na expanzi. Zdejší fondy jsou výrazně menší než americké a s každou další fází se rozdíl prohlubuje. Investice rizikového kapitálu dosahují v USA zhruba půl až jednoho procenta HDP, v největších ekonomikách EU desetinu tohoto podílu nebo méně. Mladé, ambiciózní firmy proto míří za oceán, a s nimi i výnosy, know-how a bohatství, které jejich růst vytvoří.

Smutné na tom celém je, že peníze v Evropě jsou. Evropské domácnosti mají na bankovních vkladech zhruba deset bilionů eur, asi 70 procent svých úspor. Zatímco Američané posílají úspory na akciové trhy a do penzijních fondů, které pak financují i technologické firmy. V Evropě leží tak nějak ladem a nepracují zdaleka tak dravě.

Recepty tedy existují. Širší možnosti doplňkového penzijního spoření, menší regulatorní bariéry pro investice penzijních fondů a pojišťoven do akcií a rizikového kapitálu nebo celoevropská burzovní platforma pro dynamicky rostoucí firmy. To je jen pár nápadů, které se tu a tam zmiňují a které by evropské investiční prostředí aspoň přiblížily tomu americkému. Jenže se o nich mluví, ale moc se toho zatím neděje.

Pokud to Evropa myslí se svou proklamovanou technologickou suverenitou vážně, tady by měla začít. Pomůže jí to mnohem víc než nářky nad tím, že jeden americký fond zavřel londýnskou kancelář. Ostatně i partner slovutného fondu Index Ventures Martin Mignot v souvislosti s krokem Sequoia Capital připomněl, že budovat investiční byznys napříč Atlantikem je běh na dlouhou trať. Ale Evropa si takový běh musí zaplatit především sama.