U ElevenLabs jsme měli štěstí. Investice do startupu Tomáše Čupra? Nadchl nás, říká Ondřej Bartoš
Zakládající partner Credo Ventures Ondřej Bartoš popisuje, o čem při výběru startupů rozhoduje úsudek a co je náhoda. A jak vše mění AI.
Baví vás články CzechCrunche?
Vídejte je na Googlu častěji.
Je léto 2022 a dva kamarádi z varšavského gymnázia shánějí peníze na startup, který má pomocí umělé inteligence vytvářet syntetické hlasy k nerozeznání od lidských. Řada investorů jejich projekt vidí a nechá ho být. „Nějaká umělá inteligence, strojové učení, syntetický hlas, koho to zajímá?“ vzpomíná na tehdejší reakce některých investorů Ondřej Bartoš, zakládající partner Credo Ventures. Jeho fond do firmy jménem ElevenLabs tehdy investoval a o pár měsíců později, v listopadu 2022, přišel ChatGPT a s ním obrovský zájem o velké jazykové modely. Dnes tak jde o další kometu v portfoliu českého venture kapitálového fondu.
Když ElevenLabs v roce 2022 nabíral první peníze, investoři ho ocenili na devět milionů dolarů (190 milionů korun). Letos na podzim zvedl svou cenu 2 400krát na 22 miliard dolarů (470 miliard korun). Pražské Credo vedlo jeho úvodní kolo za 44 milionů korun a přidalo se i do dalších dvou. Kolik do firmy celkem vložilo a jaký podíl drží, ovšem nezveřejňuje. Sám Bartoš přitom v podcastu Money Maker o úspěchu mluví do velké míry jako o štěstí. A na druhém příkladu, investici do projektu Tomáše Čupra, ukazuje, kde podle něj začíná práce investora.
„Měli jsme obrovské štěstí. Měli jsme koneckonců i štěstí na ChatGPT moment,“ říká Bartoš. Bez nástupu ChatGPT a rychlého rozvoje jazykových modelů by podle něj ElevenLabs pravděpodobně tolik nevystřelil. Zakladatele Matiho Staniszewského a Piotra Dąbkowského potkal ještě před létem 2022 polský partner Creda Maciej Gnutek, fondu se líbili a jejich směr mu dával smysl. Šlo prý ale hlavně o štěstí v načasování, ne v posuzování příležitosti, kterou Credo vyhodnocovalo stejně jako všechny ostatní.
Zatímco jiní tento projekt v tak rané fázi přehlíželi, pro Credo se z ElevenLabs klube investice, která by mohla zajistit vysokou návratnost kapitálu jeho investorů. Jde o standardní logiku rizikového kapitálu, kdy stačí jedna trefa, zatímco většina ostatních podle Bartoše nevydělá ani na provoz kanceláře. „Nikdy samozřejmě dopředu nevíme, který z těch startupů bude ta obrovská hvězda. Jenom věříme, že pokud budeme investovat podle naší investiční strategie a dělat to poctivě, tak v portfoliu pár takových diamantů bude,“ vysvětluje.
Opačný případ přišel s Tomášem Čuprem, zakladatelem Rohlíku, který začal stavět také AI startup Duvo, jehož agenti mají automatizovat rutinní práci retailových týmů. Když ho na konci loňského roku oficiálně představil, oznámil také první investice přesahující 340 milionů korun. Vedl je fond Index Ventures a vedle Northzone, Puzzle Ventures a andělských investorů se účastnilo i Credo. Tady naopak nešlo o štěstí v načasování, s Čuprem se Bartoš dobře znal. Přesto musel s kolegy nejdřív přehodnotit vlastní první dojem.
(Poznámka redakce: Duvo krátce po vydání našeho rozhovoru s Ondřejem Bartošem oznámilo nové investiční kolo, v rámci kterého získalo 32 milionů dolarů, tedy 700 milionů korun. Součástí bylo opět i Credo Ventures.)
Zkušený investor připomíná, že v Credu na podobné příběhy už častokrát narazili. „Zakladatelů, kteří vybudovali něco jako e-shop a teď si myslí, že dokážou cokoliv, jsme viděli hodně. A tak naše první reakce mohla být spíš ve smyslu: Ale panáčku, tohle je AI, to je jiná hra,“ vzpomíná s úsměvem Bartoš. Credo s Čuprem navíc do té doby na Rohlíku ani jinde aktivně nespolupracovalo a oba muži se historicky „škorpili“ kvůli tomu, jestli má startup cílit na lokální, nebo na globální trh.
Názor změnilo několik věcí. Bartoše překvapilo, jak hluboko byl Čupr v tématu umělé inteligence a jak technický vhled měl, přestože zároveň řídil Rohlík jako CEO na plný úvazek. „To nás nadchlo,“ říká. Nejvíc ale rozhodla jeho ochota věci rovnou dělat, pro kterou Bartoš používá anglické slovo agency. „On je prostě doer. On ty věci prostě dělá, nemluví o nich,“ doplňuje Bartoš. Takovou míru agency podle něj předtím snad neviděli, rozhodně ji nevídají často.
Co je agency
- Anglické slovo agency v tomto významu označuje schopnost a ochotu jednat z vlastní iniciativy: rozhodnout se, pustit se do věci a dotáhnout ji, místo aby člověk čekal na zadání nebo na příznivé okolnosti.
- Přesný český ekvivalent nemá. Nejblíž jsou iniciativa, akceschopnost nebo „tah na branku“.
- Ve startupovém světě a mezi investory se tímto slovem popisují zakladatelé, kteří nápady rovnou realizují a nečekají, až jim někdo dá svolení.
- Ze stejného základu pochází i označení AI agentů, tedy systémů, které samostatně plní zadané úkoly.
Energie, která Čupra přivedla k Duvu, je přitom něco, co sám Bartoš nezažil. Čupr o tom hovořil před časem v podcastu Money Maker, stejně jako třeba šéf Grouponu Dušan Šenkypl. U Bartoše to bylo jinak. Po více než patnácti letech investování do softwaru pro firmy přichází technologie, která podle něj chce postavit na hlavu to, co budovala spousta mnohdy úspěšných firem. „Spíš to ve mně vyvolalo obrovský respekt vůči tomu novému, co přichází, a obavu, jestli tomu budu ještě stačit,“ popisuje.
Nástup AI zrychluje i vše kolem. Když Credo začínalo, mělo na poznání zakladatelů měsíce, chodilo s nimi na večeře a dlouze se s nimi bavilo o byznysu i mimo něj. Dnes jsou to týdny a u nejžádanějších kol i dny. Bartoš se podle svých slov snaží rozmlouvat mladším kolegům uspěchané dealy, někdy se jim ale nevyhne. Konkurence je navíc větší, protože americké a západoevropské fondy se do regionu už nebojí. „Už si nenazouvají pohorky a neberou si dubovou hůl, když míří do Prahy nebo do Bukurešti,“ podotýká.
Samotné rozhodnutí o investici v Credu nestojí na shodě všech partnerů. Aktivně pro musí být alespoň polovina investiční komise, druhá půlka může být razantně proti. Řada investic, o kterých mnozí tvrdili, že nemohou fungovat, podle Bartoše nakonec masivně uspěla. Fond se snaží najít v regionu nejlepší týmy s globální ambicí, vstoupit do nich na úplném začátku a vzít si malý podíl, typicky deset procent. Firmy přitom neřídí, jen jim radí. A dál hledá firmy, které ostatní ještě nevidí, aby nemusel platit přemrštěné valuace.
Vědomí, že nejvíc rozhodne pár výjimečných sázek, ale fondy podle Bartoše tlačí i do kol, která vypadají přehnaně. Ten tlak přitom nepovažuje jen za negativní. „My všichni, kteří investujeme venture kapitál, vlastně operujeme pod jakýmsi FOMO. Nechceme zmeškat tu příští úžasnou firmu, ze které se stane Anthropic nebo ElevenLabs. Určitá dávka FOMO je pro to, co děláme, zdravá,“ říká Bartoš. Že jde do jisté míry o bublinu, nepopírá. „Samozřejmě, že je to přepálené. Většina z nich se nestane Anthropicem,“ dodává.
