Vyvinout evropskou hypersonickou raketu jim trvalo devět měsíců. Teď dva doktorandi nabrali 2,5 miliardy

Andøya je ostrov za polárním kruhem na severu Norska, odkud obvykle startují vědecké rakety. Letos v únoru se odtud ale vznesla tak trochu jiná raketa: několik metrů dlouhý a přes tunu vážící prototyp střely, který překonal šestinásobek rychlosti zvuku, tedy víc než 7 400 kilometrů za hodinu, a uletěl přes 300 kilometrů. Postavil ho startup Hypersonica, jenž vede dvojice německých absolventů Oxfordu, a od návrhu po start jim to trvalo jen devět měsíců. Že jsou schopní, potvrdil i zájem investorů, kteří jim teď poslali dvě a půl miliardy korun.

Britsko-německá firma s centrálou nedaleko Mnichova a dceřinou společností v Londýně oznámila investici 100 milionů eur s tím, že kolo série B vedly elitní americké fondy Lightspeed a General Catalyst, které zároveň patří k nejaktivnějším investorům do evropské obrany. Přidali se i dosavadní akcionáři Plural a 201 Ventures. Celkem už firma nabrala 126 milionů eur. Valuaci sice nesdělila, deník Financial Times ji ale podle svých zdrojů odhaduje na 700 milionů eur, tedy asi 17 miliard korun.

Za společností stojí dva mládenci: fyzik Philipp Kerth a letecký inženýr Marc Ewenz, kteří se potkali při doktorském studiu na Oxfordské univerzitě, kde se věnovali hypersonickému letu. Kerth tam mimochodem přišel jako držitel prestižního Rhodesova stipendia, po bakalářském studiu zamířil rovnou na doktorát a ve volném čase vedl univerzitní plachtařský klub a jako dobrovolník učil létat.

Startup Hypersonica založili v prosinci 2023, krátce po dokončení studií. První zázemí jim poskytl inkubátor Technické univerzity Mnichov TUM Venture Labs. I proto je Hypersonica dalším dílem našeho seriálu Evropské naděje, v němž představujeme firmy, které mají potenciál změnit tvář starého kontinentu.

Úplně první seedovou investici do Hypersoniky ve výši 2,5 milionu eur vedl fond General Catalyst, který se přidal i nyní a který dřív financoval i mnichovský startup Helsing, jenž je nyní jednou z nejhodnotnějších mladých firem EU a podílí se na proměně způsobu válčení. Letos v únoru pak přišlo kolo série A za 23,3 milionu eur pod vedením londýnské skupiny Plural, do něhož se zapojila i německá federální agentura pro inovace SPRIND.

Foto: Hypersonica

Hypersonické zbraně, které letí víc než pětinásobkem rychlosti zvuku a během letu dokážou manévrovat, má nebo vyvíjí jen hrstka zemí včetně Číny, Ruska a Spojených států. Rusko je navíc už nasadilo ve válce na Ukrajině. „Uvědomili jsme si, že protivníci na té technologii tvrdě pracují z velmi dobrého důvodu,“ řekl Kerth pro server Resilience Media. Evropa podle něj hypersonický vývoj desítky let zanedbávala, přičemž klasický zbrojní vývojový program trvá i dvacet let. „Jenže Evropa nemá dvacet let a my nemáme dvacet miliard,“ dodal pro agenturu DPA.

Vzorem je pro zakladatele firmy nepřekvapivě SpaceX Elona Muska, který podle Kertha ukázal, že vývoj raket lze zkrátit a zlevnit až o 90 procent. Hypersonica proto sází na modulární prvky, spoléhá také na vojenské komponenty od jiných dodavatelů a i motor pro svůj první prototyp koupila od externí firmy.

Nové peníze mají startup posunout od prototypu k bojeschopné zbrani. Firma chce zrychlit vývoj i tempo testů, rozšířit výrobu a v Británii a Německu vytvořit stovky inženýrských a výrobních míst. Další zkoušky plánuje na rok 2027 a mají ověřit navádění a manévrování, zároveň chce vyvinout vlastní motor na tuhé palivo, podobně jako svého času SpaceX. Hotový systém slibuje do roku 2029 a při sériové výrobě má raketa podle spoluzakladatelů stát jen pětinu ceny konvenčních střel. „Debata o tom, zda Evropa potřebuje hypersonické zbraně dlouhého doletu, skončila. Teď jde o to je dodat,“ uvedli zakladatelé.

Konkrétní zákazníky Hypersonica nejmenuje, poptávka ale nebude problém. Británie a Německo se v roce 2024 v dohodě známé jako Trinity House Agreement zavázaly společně vyvinout konvenční zbraně s doletem přes 2 000 kilometrů včetně hypersonických střel. Britský plán obranných investic na tento program vyčlenil 770 milionů liber, zhruba 22 miliard korun.

Konkurence nicméně disponuje mnohem většími penězi. Americký Castelion, který založili bývalí inženýři SpaceX, letos v srpnu nabral miliardu dolarů při valuaci 13 miliard dolarů, v přepočtu asi 275 miliard korun. Hypersonica nicméně zapadá do trendu, kterým Německo boří představu, že jeho průmysl patří do starého železa. Již zmíněný mnichovský Helsing letos v červenci nabral 1,8 miliardy dolarů při valuaci 18 miliard dolarů. Drony Quantum Systems, za nimiž stojí bývalý armádní pilot Florian Seibel, mají hodnotu osm miliard dolarů.

Podle dat analytické platformy Dealroom letos evropské obranné startupy vyberou od investorů rekordních 10,5 miliardy dolarů a 40 procent z toho míří právě do Mnichova. Pomáhá i německý stát, jehož obranný rozpočet letos i se zvláštním fondem dosáhl 108 miliard eur.