Poslední roky se obchody i wellness centra plní panely, lampami a maskami, které slibují skoro všechno: mladší pleť, hustší vlasy, méně bolavé klouby, hubnutí i lepší spánek. V praxi to vypadá tak, že si člověk nasadí masku s červenými a infračervenými diodami a nechá si jimi svítit na pleť deset až dvacet minut. Fotobiomodulace, tedy terapie červeným a blízkým infračerveným světlem, se z biohackerské praktiky stala trendem, který vidíme nejen na sociálních sítích. Otázka je, kolik z toho, co některé produkty slibují, taky doopravdy umí. 

Uvnitř každé buňky jsou mitochondrie, které vyrábějí energii pro celé tělo. „Tuhle energii z červeného světla dokážeme terapeuticky využít, třeba k růstu vlasů, snížení zánětu nebo tvorbě nového kolagenu v kůži,“ vysvětluje Zakia Rahman, klinická profesorka dermatologie na Stanfordově univerzitě, pro americkou stanici NPR. Červené a blízké infračervené světlo do mitochondrií dokáže proniknout a nastartovat je k vyšší výrobě energie, což zároveň zlepšuje prokrvení tkání. 

„Vlny rozvibrovávají kůži a co se děje, když se kůže prokrvuje? Hojí se,“ popisuje Honza Borýsek z Bohême Collection, která v Česku vyvíjí zařízení pro terapii červeným světlem. Právě na tomhle principu staví většina vědecky doložených efektů červeného světla.

V praxi se pracuje hlavně se dvěma pásmy. „S červeným světlem kolem 630 až 660 nanometrů, které cílí na kvalitu pokožky a povrchové tkáně, a blízkým infračerveným světlem kolem 830 až 850 nanometrů, které proniká hlouběji a pomáhá spíš svalům a hlubším tkáním,“ vysvětluje Karolína Šírová, majitelka IORI Longevity & Therapy, což je distributor regeneračních technologií pro kliniky i wellness centra.

Nejdál je výzkum u pleti. Pravidelné svícení podle klinických testů z roku 2023 zmenší jemné vrásky kolem očí a čela zhruba o 30 procent, a to už po měsíci pravidelné aplikace. Podobný scénář se opakuje i jinde v těle. V o něco starší studii, kde pacientky ani lékaři nevěděli, kdo dostává skutečnou léčbu a kdo jen placebo, narostlo lidem po šestnácti týdnech svícení hřebenem s vlnovou délkou kolem 655 nanometrů o 37 procent víc vlasů. Není to ale lék na plešatost, mrtvé folikuly červené světlo probudit nedokáže.

Čím dál od kůže se ale vědci s červeným světlem pouštějí, tím opatrnější musí závěry být. U sportovců zrychluje regeneraci svalů a tlumí únavu po zátěži, u starších lidí s artrózou kolene v kombinaci s cvičením měřitelně ulevuje od bolesti.

Nejméně prozkoumaná a zároveň nejzajímavější je pak stopa u nemocí mozku. Na Alzheimerovu chorobu ovšem slabé domácí LED panely v testech nestačily, byly potřeba výkonné lasery nebo svícení přímo do nosu, které obchází lebku. U Parkinsonovy choroby naopak i běžnější LED helmy dokázaly při pětiletém sledování pacientů s touto diagnózou udržet motorické i kognitivní funkce.

Na co si dát pozor

S rostoucí popularitou se ale z červeného světla stal standardní wellness produkt typu „umí to všechno“. Rozdíl mezi klinickým přístrojem a levnou maskou přitom není jen v ceně, ale i v parametrech, které marketing často zamlčí.

Profesionální zařízení uvádějí přesnou sílu světla, zato levné produkty tenhle údaj často neuvádí vůbec, takže není jasné, jestli se ke tkáni dostane dost energie na to, aby se vůbec něco stalo. S růstem zájmu tak podle Šírové přibývá i produktů s velmi odlišnou kvalitou. „Bude proto stále důležitější odlišovat technologie, které mají smysluplné technické parametry a opírají se o dostupná data, od čistě marketingových tvrzení,“ dodává.

Na to ostatně upozorňuje i odborná redaktorka Hanae Armitage z lékařského centra Stanford Medicine při stejnojmenné univerzitě: „Vzhledem k tomu, že zařízení na červené světlo jsou k dostání v různých tvarech a velikostech, mají různý výkon, doporučenou dobu používání a diametrálně se liší v ceně, může být vzájemné porovnávání jejich účinnosti jako srovnávání jablek s hruškami.“

Kde tedy věda naráží na marketingové sliby? Typickým příkladem je sport. Ačkoliv červené světlo pomůže s rychlejší regenerací, neudělá vás silnějšími ani rychlejšími. Rozsáhlé klinické studie jasně ukázaly, že svícení před tréninkem nezvyšuje maximální svalovou sílu ani vytrvalost.

Dalším příklad byla snaha o zmapování účinků světla na léčbu akutní mrtvice. Proběhly tři velké mezinárodní klinické studie, které testovaly, jestli laser mířený přes lebku dokáže pomoci mozku poškozenému po mrtvici. Ukázalo se, že nikoliv, poslední fáze výzkumu byla kvůli tomu dokonce předčasně ukončena. Až později vyšlo najevo, že vědci plošně používali jen jednu vlnovou délku a výzkum sponzorovala firma, která vyráběla výrobky právě s ní. Jestli by třeba jiná vlnová délka fungovala líp, studie vůbec neřešily. 

O tom, zda bude červené světlo fungovat, nakonec nerozhoduje vzhled masky ani počet LED diod, ale fyzika. U takzvané fotobiomodulace navíc neplatí ani jednoduché pravidlo, že čím déle a silněji svítíte, tím lepší výsledek dostanete. Příliš slabý paprsek v buňkách nemusí nic nastartovat a stejně tak i nadměrná dávka může biologické procesy utlumit. Červené světlo není kouzelný všelék ani wellness hračka a přesně tak je potřeba k němu přistupovat.