Rok 2026 se do povědomí burziánů zapíše jako rok mega IPO (primárních úpisů akcií). Na burzu totiž míří obří soukromé firmy s bilionovými valuacemi, které chtějí od investorů vybrat rekordní částky. Jen SpaceX, jejíž IPO je potvrzeno na 12. června, cílí na desítky miliard dolarů. A brzy ji budou následovat i AI giganti jako OpenAI či Anthropic. Tento příliv nadprůměrně velkých společností otřese celým systémem. Co to tedy bude znamenat pro trh a proč by to mělo zajímat každého, kdo investuje do známých indexů?

Odpověď se skrývá právě ve fungování akciových indexů a pasivních fondů (ETF), ve kterých mají dnes uloženy své peníze miliony drobných investorů. Obrovská velikost těchto technologických nováčků totiž tvůrce indexů i samotné fondy doslova donutí k akci. Jakmile se firmy jako SpaceX do indexu zařadí, fondy budou muset jejich akcie povinně nakupovat – a to ve velkém a velmi rychle. Tento extrémní nákupní tlak může z trhu vysát likviditu a vyhnat ceny nových akcií prudce vzhůru.

Při prvním letošním mega IPO míří SpaceX na valuaci 1,5 až 1,8 bilionu dolarů a Elon Musk chce od investorů získat až 75 miliard dolarů. Pro následující výpočty jsem předpokládala, že půjde o zhruba 5% podíl a valuace bude 1,75 bilionu dolarů. V rámci IPO bude vydáno 555 555 555 nových akcií s upisovací cenou 135 dolarů za kus.

IPO SpaceX budí vášně. Nejen díky zakladateli Elonu Muskovi a byznysu postavenému na technologiích, které si mnozí z nás neumí ani představit – podobně jako je těžké představit si onen potenciál firmy, o kterém Musk rád mluví. Historicky půjde o jedno z největších IPO, které má ještě jedno specifikum: zmíněné indexové fondy. Ty nakoupí akcie SpaceX do svých portfolií okamžitě po jejich zařazení do indexů, což ovšem podle stávajících pravidel jednotlivých poskytovatelů může trvat relativně dlouho, klidně i více než rok.

Pod vlivem tohoto IPO (ale i chystaných vstupů OpenAI nebo Anthropic) proto tvůrci indexů uvažují o změnách pravidel. Změnu podmínek, která otevírá akciím SpaceX dveře k pasivním investorům velmi rychle, však zatím schválily jen Nasdaq a FTSE Russell. Naopak S&P Dow Jones Indices podmínky neupravil, v indexu S&P 500 se tak žádné z nadcházejících IPO letos neobjeví.

Zařazení do indexů vzbuzuje vášnivé diskuze právě kvůli obrovskému objemu peněz navázanému na jejich kopírování. Navíc je nutné přihlédnout k lock-upu, tedy období, po kterém investoři nemohou akcie hned po IPO prodávat. A v lock-upu a jeho netradičním nastavení se skrývá další detail, který řada článků přehlíží.

Začněme nejdříve u indexů. Nasdaq jako zatím jediný poskytovatel zavedl pravidlo „fast entry“, tedy rychlejší zařazení velkých firem. O tom, že nová kritéria bude SpaceX splňovat, není pochyb. Pro hodnocení toho, jestli akcii do indexu vůbec zařadit, se používá celková kapitalizace (listed i unlisted akcie). Při valuaci 1,75 bilionu dolarů by se SpaceX okamžitě zařadila mezi pět největších společností a do indexu Nasdaq se tak může dostat už po 15 obchodních dnech.

A tady narážíme na rozdíl oproti skutečnému určení váhy v indexu. Pro tu se počítá pouze „listed market cap“, tedy kapitalizace vypočítaná výhradně z free floatu (volně obchodovatelných akcií). V tomto případě by kapitalizace SpaceX činila přibližně 80 až 90 miliard dolarů a výsledná váha v indexu by měla být zhruba 0,5 až 0,8 %, což odpovídá přibližně 30. až 40. místu.

Nasdaq však zavedl pravidlo, podle kterého se u firem s free floatem pod 20 % váha stanovuje tak, jako by jejich tržní kapitalizace odpovídala trojnásobku free floatu. V případě SpaceX by to znamenalo 3 × 90 miliard dolarů, tedy 270 miliard dolarů, váhu kolem 1,5 % a zařazení přibližně na 15. místo. Velmi pravděpodobný je ovšem scénář někde mezi těmito dvěma variantami s výslednou vahou SpaceX v den zařazení kolem 0,8 %.

Pokud vezmeme v úvahu, že na index Nasdaq 100 je navázáno přibližně 600 miliard dolarů, pak při váze 1 % vzniká poptávka po akciích SpaceX v obřím objemu asi 6 miliard dolarů. Při 5% free floatu by to znamenalo poptávku odpovídající zhruba 7 % všech volně obchodovatelných akcií pouze v důsledku zařazení do indexů.

Aby se tento nákupní tlak alespoň částečně vyvážil, obsahuje IPO SpaceX zajímavou novinku v podobě stupňovaného lock-upu. Pro lepší představu přikládám v infoboxu níže časovou osu toho, jak by se mohl free float vyvíjet. Pracuji přitom s maximální možnou variantou. Ve skutečnosti bude vývoj záviset na ochotě stávajících investorů své akcie prodávat.

Tento mechanismus má zajistit postupné a relativně rychlé uvolňování akcií do oběhu. Cílem je omezit riziko výrazné cenové mánie a zároveň předejít situaci, kdy by po uplynutí standardního 180denního lock-upu bylo najednou uvolněno obrovské množství akcií. Takový scénář by mohl způsobit významný tržní šok a zkomplikovat nákupy pasivním fondům. Postupné navyšování free floatu by mělo přispět k hladšímu fungování trhu.

Co se samotných nákupů pasivních fondů týče, ty budou extrémně viditelné, zejména v první den zařazení do indexu Nasdaq (nejdříve 3. července). K další úpravě pak pravděpodobně dojde při pravidelném zářijovém rebalancování indexu, kdy by se zastoupení SpaceX mohlo zvýšit až na 8 až 9 % a firma by se zařadila mezi pět největších pozic. Záležet bude na valuaci i skutečném free floatu.

A co tedy tato nákupní horečka udělá se samotnými indexy a výkonností fondů, které drží běžní investoři? Samotný nákupní tlak s největší pravděpodobností vyžene v prvních dnech cenu akcií SpaceX strmě vzhůru. Aby však fondy měly na tento povinný nákup hotovost, budou muset úměrně odprodat zlomky akcií ostatních technologických firem v indexu.

Tento bleskový přesun obrovského množství kapitálu tak může způsobit krátkodobé výkyvy a zvýšenou volatilitu, především u jednotlivých akciových titulů, zejména při rebalancování indexů, než že by to mělo nějakým zásadním způsobem zamávat s celými ETF. Řada portfolií se nicméně vlivem těchto změn a velkého nakupování akcií SpaceX do pasivních fondů rázem stane o něco citlivější na úspěch či neúspěch jedné jediné vesmírné společnosti.