Stál za proměnou Karlína, teď chce pro Prahu vystavět tisíce bytů. Často je odmítají sami místní, říká
Petr Urbánek má za úkol využít vybrané městské pozemky pro výstavbu dostupného bydlení. Tempo postupujících prací podle něj není vůbec špatné.
Před sedmi lety, někdy kolem Vánoc, vyrazil Petr Urbánek poblahopřát svému dlouholetému kolegovi z Fakulty architektury ČVUT Petru Hlaváčkovi k tomu, že se stal náměstkem pražského primátora pro územní rozvoj. Očekával, že půjde o krátkou, zdvořilostní návštěvu. Místo toho ale dostal nabídku, která ho zprvu téměř rozesmála. „Potřebujeme nutně založit městského developera. Pojď nám s tím pomoct,“ řekl mu tehdy Hlaváček.
Urbánek byl mimo jiné šéfem české pobočky developerské společnosti Europolis, pod jejíž taktovkou proběhla například proměna Rohanského nábřeží v Karlíně. Zabýval se také poradenskou praxí. „Byl jsem profesně spokojený, ale řekl jsem mu, že pokud chce s něčím poradit, rád pomohu,“ vzpomíná v rozhovoru pro CzechCrunch. K založení samotné Pražské developerské společnosti (PDS) byl však skeptický. „Moc jsem s tím nepočítal.“
Jenže návrh pražským zastupitelstvem časem prošel – a Hlaváček oslovil Urbánka podruhé. „Prohlásil: ‚Pojď nám dělat ředitele, vypisujeme výběrové řízení.‘ A to už jsem si myslel, že se zbláznil,“ usmívá se zkušený realitní profesionál. Tehdy nicméně procházel složitějším obdobím v osobním životě, navíc mu v práci chyběl sociální rozměr. „Občas jsem měl schůzky s klienty, chtěl jsem ale víc chodit mezi lidi. A tak jsem se rozhodl, že se přihlásím.“
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsJeho úkol je už od počátku zcela jasný: využít vybrané městské pozemky pro výstavbu dostupného bydlení. Praha totiž před vznikem PDS prakticky nevyvíjela žádnou proaktivní developerskou činnost a spoléhala především na prodeje svých pozemků soukromým společnostem.
Ostatně Urbánek ostře kritizuje privatizaci pražského bytového fondu v 90. letech, kdy se hlavní město zbavilo více než čtyř pětin svých bytů, kterých do té doby mělo téměř 200 tisíc. „Když to řeknu jazykem dnešních populistů, šlo v zásadě o obrovskou loupež. A výsledky tohoto rozhodnutí vidíme dodnes – v podobě drahého bydlení a zablokovaného rozvoje města,“ tvrdí.
Dnes má prý Praha nakročeno k tomu, aby svůj zdecimovaný bytový fond začala postupně obnovovat. Její příspěvková organizace PDS plánuje vystavět šest až osm tisíc nájemních bytů, a to na více než 700 tisících metrech čtverečních městských pozemků. Současnou krizi bydlení to ale samo o sobě nevyřeší. Vůbec první projekty totiž vyrostou až v horizontu několika let, navíc stále čekají na stavební povolení – první by mohla být vydána ještě letos.
Urbánek brzy oslaví pět let v čele PDS. Za tu dobu zvládla společnost podat územní rozhodnutí na přibližně 450 bytů, a to v rámci několika projektů. Největší z nich vznikne v Dolních Počernicích, kde se počítá s výstavbou čtvrti ve stylu zahradního města se třemi stovkami bytů. Dále se jedná o projekty Jalový Dvůr na Nových Dvorech, Peroutkova v Jinonicích, V Botanice na Smíchově a Nový Zlíchov.
„Vůbec to není špatný výsledek,“ komentuje šéf PDS tempo postupujících prací. Podle něj totiž trvá realizace běžného stavebního projektu v Praze sedm až deset let. „PDS navíc neplynou žádné výhody jen proto, že jsme městský developer. Ve státní správě prostě chybí dobrá vůle povolovat nové projekty. Úředníci častokrát spíš extrémně lpí na předpisech, než aby vydali rozumné stanovisko nebo rozhodnutí. Pro mě je to nepochopitelné.“
Zásadní otázkou nicméně zůstává financování stavební realizace projektů PDS. Praha samotná nyní nemá k dispozici 30 až 50 miliard korun, které by investovala do plánované výstavby dostupného nájemního bydlení. Ve hře je tak třeba čerpání ze Státního fondu podpory investic či z Evropské investiční banky, reálná je rovněž spolupráce s některým soukromým investorem. Samotná PDS má provozní rozpočet pro přípravu bytových projektů zhruba 30 milionů korun ročně.
Lidé chtějí levné byty, na druhou stranu ale odmítají výstavbu v okolí jejich domovů.
„Zpracovali jsme poměrně podrobnou analýzu alternativních způsobů financování a čekáme, jak se k těmto návrhům postaví samospráva,“ krčí Urbánek rameny. „Radním pro územní rozvoj hlavního města je stále Petr Hlaváček, z jehož iniciativy byla PDS založena, ale jinak pracujeme v politickém prostředí, které se průběžně mění.“
Přesto zůstává optimistický – PDS má velké plány, které dalece přesahují již zmíněné projekty. K nejrozsáhlejším z nich patří nová rezidenční čtvrť Nové Dvory v okolí stejnojmenné stanice metra D, jehož realizace se neustále zpožďuje – mimo jiné kvůli stížnostem neúspěšných firem na antimonopolní úřad. Termín dokončení nové linky se aktuálně posunul na rok 2031.
„Samozřejmě to do značné míry zpomaluje i náš projekt. Není možné postavit nejprve domy a pak pod nimi budovat vestibul metra. To by postrádalo logiku,“ připomíná Urbánek. Očekává proto, že Nové Dvory budou kompletně dokončené okolo roku 2040, byť některé části projektu mohou vyrůst o několik let dříve.
Počítá zde také s výstavbou dominanty s výškou 80 metrů. „Šlo o kompromis v rámci projednávání regulace. V tomto území to není takový problém, nejde o vizuálně exponované místo z chráněných částí Pražské památkové rezervace,“ pokračuje šéf PDS s tím, že není proti výškové výstavbě na periferiích města, jako bude chystaný mrakodrap v Nových Butovicích. Budovu vysokou 135 metrů připravuje developer Trigema miliardáře Marcela Sourala.
V podobném časovém horizontu jako Nové Dvory by mohla vzniknout také nová čtvrť na Palmovce. Tu ale zatím brzdí pomalý postup konsolidace vlastnictví pozemků s pražským Dopravním podnikem. Kromě bytů se zde rovněž předpokládá vybudování sídla Evropské vesmírné agentury nebo základní školy.
Kromě toho ještě PDS naráží na nevůli ze strany jednotlivých městských částí, respektive jejích obyvatel. „Lidé chtějí levné byty, na druhou stranu ale odmítají výstavbu v okolí jejich domovů. A politici? Ti se snaží být oblíbení, aby uspěli i v dalších volbách. Takže slibují dostupné bydlení, ale současně – diplomaticky řečeno – nepodporují jeho výstavbu,“ zdůrazňuje Urbánek. Obecně se v posledních letech daří stavět hlavně v Praze 9, především proto, že je tam velká koncentrace brownfieldů.
Pražská developerská společnost dnes zaměstnává více než 20 lidí a spadá pod ni i speciální tým, který má na starosti přípravu Vltavské filharmonie. Primárním cílem PDS je výstavba cenově dostupného bydlení pro město, o výši nájemného každopádně v konečném důsledku rozhodnou politici, neboť tyto byty budou ve vlastnictví magistrátu. Určeny budou zejména pro takzvané preferované profese (například učitele, zdravotníky nebo policisty), rodiče samoživitele nebo samostatně žijící seniory.
„Počítáme ale i s dalšími lidmi, aby byl ten sociální mix pestřejší,“ říká Urbánek. A věří, že aktivní přístup Prahy k vlastním pozemkům je tou správnou cestou. „Investice do dostupného bydlení totiž přinášejí dlouhodobou návratnost v podobě příjmů z nájmů – na rozdíl od investic do technické a dopravní infrastruktury,“ uzavírá.
