Tomáš Čupr, Yemi nebo Marek Palatinus. Připomeňte si naše nejzajímavější rozhovory roku 2022
O čem byly ty nejzajímavější rozhovory, které jsme v CzechCrunchi v roce 2022 pořídili? Připomeňte si dvacet z nich a inspirujte se.
Nejzajímavější rozhovory roku 2022
Zní to jako klišé, ale ano, i rok 2022 přinesl nespočet zásadních událostí, jak už těch šťastnějších, tak těch, které příliš mnoho úsměvu na tváři nevyčarovaly. A byť prim hrála témata jako válka na Ukrajině, inflace nebo zvyšující se ceny energií, my se nezaměřovali jen na ně. Naopak jsme na CzechCrunchi pokrývali celou řadu oblastí, z nichž teď, poslední den letošního roku, vybíráme dvacítku rozhovorů, které byste neměli minout. Posloužit vám mohou nejen jako inspirativní čtení.
***
Rohlíku zbývaly peníze na pár týdnů, ale zvládli jsme to. Češi se někdy zbytečně podceňují, říká Tomáš Čupr
Psal se rok 2014, v Česku se rozjížděl nový online supermarket s názvem Rohlik.cz a jeho zakladatel Tomáš Čupr plánoval, že by za pět let mohl v tržbách vykazovat deset miliard korun. Mnozí si klepali na čelo. Původní termín sice o kousek nestihl, ale teď už počítá miliardy v desítkách. „Dnes všichni říkají, že to přece bylo jasné,“ usmívá se čtyřicetiletý podnikatel, který ví nejlépe, jak těžké bylo se na tyto mety propracovat.
Z Česka se Rohlík postupně rozletěl do celé Evropy a mnozí investoři ho označují za budoucího šampiona svého trhu. Toho z něj chce udělat i Tomáš Čupr. „Víme, že se tam dostaneme, pokud budeme dělat dobrou službu,“ říká. Celý rozhovor čtěte zde.
Rodina, která Pražákům představila phở. Začalo to prodejem uzenin, říká majitel úspěšných podniků
V roce 2010 se na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad otevřelo bistro Phở Vietnam, za kterým stál činorodý manželský pár Tran Anh Tuan a Giap Thi Lan. Gastronomičtí pamětníci dobře vědí, že šlo tehdy o úkaz, jehož popularita raketově vzrostla a o kterém se začalo v kuloárech mluvit jako o místě, kam vyrazit na nejlepší phở v Praze. Zdá se, že jejich syn Jackie Tran Anh zdědil zápal pro podnikání.
V současnosti provozuje úspěšné podniky Cafefin, Mazelab a Format Coffee, čerstvě také Ăn Bistro Cafe, které mu rodiče svěřili. Po takřka třech dekádách proměňování českého gastronomického světa se totiž rozhodli, že z něj definitivně vystoupí. Celý rozhovor čtěte zde.
Jsem rád, že se Jana Žižku vůbec podařilo dát dohromady, říká Petr Jákl. Teď pracuje pro Hollywood
Původně to tak docela nebylo v plánu, film Jan Žižka se ale s poměrně velkým náskokem stal nejdražším projektem, který u nás vznikl. Pochopitelně si tím získal mnoho pozornosti už dlouho předtím, než ho kdokoliv viděl. A když konečně vstoupil do kin v Česku i v zahraničí, rozvířil diskuzi. Ať už o něm ale různí diváci říkají cokoli, Žižkovi může někdo jen těžko odepřít jednu věc – takový film u nás prakticky nemá obdoby. Celý rozhovor čtěte zde.
Česko může být lídrem, buďme jako Skandinávci. Udržitelnost je obří šance, říká šéf Komerčky
Už za čtyři roky chce mít Jan Juchelka z Komerční banky uhlíkově neutrální firmu. Sice si asi budou muset nakoupit zelené certifikáty, protože zaměstnanci budou vždycky dýchat a vypouštět z plic oxid uhličitý, ale na nulu se prý dostanou stůj co stůj. V důrazu na udržitelnost a fenomén známý pod zkratkou ESG je Komerčka zdaleka nejhlasitější, a to nejen mezi českými bankami. „Usoudili jsme, že tudy bude proudit nejvíc peněz,“ říká Juchelka. Celý rozhovor čtěte zde.
Energie už nikdy nebudou levné. Vládní válečná daň je paskvil, chci se bránit, říká investor Šnobr
Odborník na energetiku a minoritní akcionář ČEZ. Těchto pár slov dělá z Michala Šnobra v posledních měsících jednu z nejznámějších a nejhlasitějších postav zdejší byznysové scény. Především vláda to od něj schytává zleva i zprava. Kvůli tomu, jak svou neobratnou komunikací ovlivňuje cenu akcií, kvůli tomu, jak se staví k energetické krizi, kvůli parametrům daně z mimořádných zisků, kvůli (ne)zestátňování části ČEZu…
„Jsem rozčílený,“ přiznává v rozhovoru muž, který je také velmi úspěšný podnikatel, investor a blízký spolupracovník šéfa finanční skupiny J&T Patrika Tkáče. Celý rozhovor čtěte zde.
Jak pracuje Generace Z? Není korporátně zkažená, ale citlivě vnímá okolí, říká Karolína Čumriková
Někdo tvrdí, že jsou psychicky zhroucení. Jiní tvrdí, že se o nic nezajímají. Třetí tvrdí, že jsou líní a nepracují. Shodnout se však lze nejspíš jen na tom, že se jedná o lidi narozené po roce 1995 a jsou v historii první, kteří už vyrůstají v plně technologickém věku. Jedná se generaci Z – termín, který už zlidověl, je stále více vidět s tím, jak se zástupci této digitálně vyspělé a rozličné skupiny lidí postupně dostávají na pracovní trh. Podle Karolíny Čumrikové, která je sama její zástupkyní a vede tým podobně starých lidí, který pro ostatní píše web HeyFomo, jsou představy o této kohortě populace do značné míry zkreslené. Celý rozhovor čtěte zde.
Ministr Bartoš: Cílem je stavební úřad bez papíru. Digitální by měly být všechny služby pro občana
Jiný stát si nevyberete, říká v rozhovoru ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Mluví o tom proto, že chce dosáhnout, aby stát občana nezatěžoval byrokratickými formalitami. S tím má pomoci digitalizace. Časem to s ní má vypadat podobně jako třeba ve Finsku, kde na stavebních úřadech nemají ani jeden papír. Bartoš se ale chystá i na rozšíření služeb v portálu občana, který chce dostat do mobilu, a zavést i portál podnikatele. Celý rozhovor čtěte zde.
Můj první bitcoin? Přes esemesku a natáhli mě, půlka stála 15 korun, říká zakladatel Trezoru Palatinus
Trezor, český výrobce hardwarových kryptopeněženek, prochází výraznou obměnou. Loni firma v tržbách poprvé překročila miliardu korun, hledá lidi a čeká ji výměna na šéfovském postu – doyena bitcoinové scény Marka Palatina vystřídá jeho nástupce Matěj Žák. V ojedinělém rozhovoru oba popisují, proč fandí bitcoinu a jiným kryptoměnám moc ne, proč čipy nejsou svobodné a jak to chtějí změnit. A že Česku, už zase, ujíždí vlak. Celý rozhovor čtěte zde.
Yemi A.D. rozvíjí v USA svůj Moonshot. Mladí inovátoři mohou urychlit společenskou změnu, říká
Mám se skvěle. Tak začíná rozhovor s Yemim A.D., který je v době, kdy spolu mluvíme, v České republice, ale hned na úvod zmiňuje, že se blíží jeho přesídlení do Spojených států. Má tak za sebou několik intenzivních dnů, během kterých se snaží dle svých slov zpacifikovat vše, co je na domácí půdě třeba.
Za Atlantikem má totiž tentokrát v plánu zůstat delší dobu, minimálně do konce letošního roku. Bude se tam věnovat rozvoji úspěšné iniciativy Moonshot Platform, se kterou nyní může začít dělat velké věci. Mimo jiné také díky šesti set tisícové podpoře od Nadace Avast. Celý rozhovor čtěte zde.
Horu K1 jsem nepřetlačil vůlí ani silou, ale vím, že neuteče, říká horolezec Holeček
Mára Holeček toho dělá spoustu. Leze po skalách, leze po horách a své zážitky z divokého a nohou člověka mnohdy dosud netknutého terénu pečlivě dokumentuje, aby o nich následně psal, vydával dokumentární filmy a vyprávěl na besedách a přednáškách. Středobodem aktivit jednoho z nejzkušenějších horolezců současnosti je objevování nových výstupů na nejvyšší hory světa.
Na konci srpna se z jednoho takového vrátil. Společně s horolezci Tomášem Petrečkem a Radoslavem Grohem se pokusili neúspěšně zdolat majestátní, bezmála osmitisícový Mašerbrum v pohoří Karákóram, označovaný také jako K1. Celý rozhovor čtěte zde.
Z herečky iniciátorkou změn ve zdravotnictví. Za deset let chci být v čele nemocnice, říká Daňková
Opustila slibně se vyvíjející kariéru herečky s řadou divadelních, filmových a seriálových rolí a vrhla se do zdravotnictví. V oboru, který je pro ni smysluplnější, se dnes třicetiletá Andrea Daňková díky své energii a pracovitosti dostala až na pozici tajemnice ředitele Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze. K tomu studuje zdravotnické právo a je součástí oborové expertní skupiny Prostě teď. Její cíl je jasný – zefektivnit zdravotnictví v Česku a uvést změny do chodu co nejdříve. Celý rozhovor čtěte zde.
Od hudby pro Machinarium až do Dubaje. Bez soundtracků bych se neuživil, říká český skladatel Floex
Nestává se často, aby se hráči na novou videohru těšili hlavně kvůli jejímu soundtracku. Pro tvorbu Tomáše Dvořáka, známého spíše pod uměleckým pseudonymem Floex, to ale platí. Už jeho první spolupráce s českým nezávislým studiem Amanita Design dala vzniknout hře Machinarium, která okouzlila svým bohatým světem a hudbou, jež mu vdechla život. Následovaly pak další projekty jasně ukazující, že nešlo jen o šťastnou shodou náhod. Celý rozhovor čtěte zde.
Příběh druhého nejbohatšího Čecha v Izraeli rezonuje. Komárka tu chtějí napodobit, hlásí fond Springtide
Na investice do správných příležitostí mají díky miliardáři Karlu Komárkovi přístup k takřka neomezenému kapitálu. Důležité je, aby tyto příležitosti fondu Springtide Ventures neutekly. A navzdory tomu, že jde o české investory, největší pozornost směřují do Izraele.
„Pravděpodobnost úspěchu startupů je zde výrazně vyšší než u nás doma. To není jen naše pozorování, potvrzují to i reálná data,“ popisuje jeden z partnerů fondu Karel Tušek, když se spolu setkáváme v jedné z globálně nejvýraznějších líhní inovativních startupů – v Tel Avivu. Celý rozhovor čtěte zde.
S doktorátem ze Stanfordu do Silicon Valley. Vědkyně s českými kořeny 20 let spojuje vědu a byznys
Barbara Paldus se od dětství díky svému otci, významnému českému vědci a emigrantovi do Kanady Josefu Paldusovi, setkávala s držiteli Nobelových cen. Na univerzitě začala studovat v sedmnácti letech. Po získání doktorátu z elektrotechniky tak bylo její kariérní směřování celkem jasné. Mohla začít vyučovat na MIT nebo na univerzitě v Calgary.
„Měla jsem ale pocit, že se o mě zajímají, protože jsem žena. Takže jim šlo hlavně o číslo do statistiky. Nikdy bych si tak nebyla jistá, jestli jsem pozici dostala proto, že jsem si ji zasloužila, nebo jenom proto, že vedení potřebovalo splnit kvóty,“ popisuje počátky přerodu z vědeckého do byznysového prostředí. Celý rozhovor čtěte zde.
Životní úroveň klesne, předpovídá Pavel Tykač. K rozvoji společnosti je potřeba levná a dostupná energie
Když vám člověk, jehož jmění se počítá v desítkách miliard korun, říká, že se budeme mít hůř, uznává, že to z jeho úst může znít trochu jako oxymóron. Pavel Tykač je však přesvědčen, že je prakticky vyloučené, abychom se měli stejně dobře jako v posledních letech. V exkluzivním rozhovoru jeden z nejbohatších Čechů mluví o žití nad poměry a také o tom, proč je nejen pro naši zemi klíčová levná a dostupná energie. Bez jeho elektráren bychom ostatně v Česku s teplem a energiemi nevyšli. A také proto rodák z Čelákovic svému byznysu dál věří. Celý rozhovor čtěte zde.
Mladí chtějí zažít krizi, upnuli se k záchraně planety, společnost se zadrhne. Filozofující miliardář Dobrovský je čím dál skeptičtější
Pro lidi, kterým je kolem dvaceti nebo třiceti let, byl Jan Dobrovský ještě nedávno nejspíš ne tak docela známou postavou. Díky podcastu, který natáčí pro Paměť národa spolu s populárním komentátorem Jindřichem Šídlem, teď ale jeho názory na tuzemskou politiku a její porevoluční vývoj poslouchají desítky tisíc lidí. Celý rozhovor čtěte zde.
Myši patří do nebe je nejdražší český loutkový film. Tradiční animace může konkurovat Hollywoodu, míní tvůrci
Loni v říjnu do kin vstoupil unikátní projekt – Myši patří do nebe se rozpočtem kolem sta milionů korun stal nejdražším loutkovým animovaným filmem, co kdy v Česku vznikl. Nyní ho lze označit za úspěch. Více než stotisícové domácí publikum výrazně rozšířilo uvedení ve více než pětadvaceti zahraničních zemích včetně Spojených států nebo Číny. Český animovaný film tak zase pro jednou prorazil i ve světě. Celý rozhovor čtěte zde.
Kniha si zaslouží žít delší dobu, říká Silke Horáková, které se z Albatrosu podařilo udělat miliardový byznys
V roce 2008 koupila Silke Horáková se svým manželem krachující dětské nakladatelství Albatros, pak přišla i nadace a filantropické začátky. O deset let později se pustila do projektu Tilia Impact Ventures, který podporuje firmy s pozitivním společenským dopadem. Pro CzechCrunch přiblížila nejen očekávanou budoucnost knižního trhu, ale právě i úspěchy na poli společenské odpovědnosti. Celý rozhovor čtěte zde.
Po fúzi jsem přikoupil další akcie. Na Gen může být Česko pyšné jako na Avast, říká Ondřej Vlček
Na střeše sídla v pražských Nuslích, na dveřích tamních kanceláří, na polštářích na gauči i na vestě Ondřeje Vlčka – tedy tam, kde dekády svítil název Avast – se teď vyjímají tři modrá písmenka Gen. Jde o nový název společnosti, která vznikla sloučením tuzemské antivirové firmy Avast a amerického protějška NortonLifeLock.
Obřím dealem za stovky miliard korun chtějí obě strany posílit svou pozici v kyberbezpečnostním světě. Dosavadní šéf Avastu a nově prezident Genu Ondřej Vlček v rozhovoru vysvětluje, co se teď chystá a jakou roli budou dál hrát Češi. Celý rozhovor čtěte zde.
Ruská armáda je bohorovná, dělá chyby, ale vydrží dlouho. Ukrajina otřásá světovým řádem, říká Bříza
Událostí, která nejvíc ovlivnila dění v roce 2022 a která bude mít zásadní dopad na život v celé Evropě také v roce 2023, je válka na Ukrajině. Kdy, jak a zda skončí, nevíme. Co ale víme, je, že ukrajinská armáda předvádí s podporou Západu mnohem lepší výkony než většina politiků, novinářů i odborníků čekala. A Rusko naopak působí podstatně slabším dojmem.
„Nesmíme ho podceňovat,“ varuje odborník na mezinárodní vztahy a jaderné arzenály Vlastislav Bříza a připomíná, že ruská konvenční vojska sice trpí mizernou kvalitou, ale že jeho nukleární zbraně a lidé, kteří je obsluhují a vyvíjejí, patří k těm nejlepším na světě. Celý rozhovor čtěte zde.
Nepřehlédněte:
