„Tohle je úžasné: pouhým okem už vidím pravidelné opakování… je to podobné CRISPR?!“ Takovou poznámku by si mohl nadšeně zapsat biolog, který v laboratoři narazí na něco nečekaného. Tentokrát ji ale napsala umělá inteligence. Firma Anthropic ve středu oznámila, že její model Claude zcela sám prohledal obří databázi genetických informací a našel v DNA virů zvláštní systém, kterého si dosud žádný vědec nevšiml. Lidé mu přitom napsali jen úvodní zadání a zbytek nechali na stroji.

Přirovnání ke CRISPR není náhodné, jde totiž o jeden z nejslavnějších objevů moderní biologie. Bakterie tímhle mechanismem odrážejí útoky virů a vědci v roce 2012 přišli na to, jak z něj udělat takzvané genetické nůžky, které umí přesně rozstřihnout DNA na zvoleném místě a opravit v ní chybu. Za objev dostaly v roce 2020 Nobelovu cenu Jennifer Doudnaová a Emmanuelle Charpentierová. Spoluautorem klíčové studie byl i Čech Martin Jínek, rodák z Třince, který teď získal aspoň švýcarskou obdobu Nobelovky.

Claude udělal svůj objev ve virech, které napadají bakterie. Našel v nich trojici součástí, které spolu souvisejí: enzym, který umí kopírovat genetickou informaci, neznámou pomocnou bílkovinu a dlouhou řadu pravidelně se opakujících úseků DNA. Právě ta řada připomíná CRISPR, kde slouží jako jakási kartotéka s „fotkami“ hledaných vetřelců. Díky ní jde nůžky snadno nasměrovat kamkoli. Pokud by nový systém, pojmenovaný ART, fungoval podobně, mohl by se jednou stát dalším nástrojem pro úpravy DNA.

Zajímavé je hlavně to, jak objev vznikl. Anthropic nechal pracovat zhruba tisícovku digitálních pomocníků najednou. Za 21 hodin prošli necelé dvě miliardy bílkovin, z nich vybrali přes 200 tisíc enzymů a postupně je zúžili na dvacet nejslibnějších kandidátů. Zkušeným vědcům by taková práce zabrala nejspíš týdny až měsíce. Lidé v laboratoři pak ověřili, že opakující se úseky skutečně fungují a vyrábějí drobné molekuly.

Pozoruhodný je nález i z obecnějšího hlediska. Biologie přichází na řadu poté, co umělá inteligence letos zamíchala matematikou. OpenAI v květnu vyřešilo osmdesát let starou hádanku a Claude v červenci s harvardským matematikem vyvrátil domněnku, se kterou si experti lámali hlavu 87 let. Jenže matematický důkaz se dá zkontrolovat tužkou na papíře, v biologii rozhoduje až pokus. Proto si Anthropic letos na jaře postavil v Kalifornii vlastní laboratoř. „Konečnou zkouškou v biologii je a ještě dlouho bude skutečná práce v laboratoři,“ řekl agentuře Reuters šéf tamního výzkumu Eric Kauderer-Abrams.

Oslavy jsou ale zatím předčasné. Nikdo neví, co nový systém v přírodě dělá, ani jestli bude k něčemu skutečně užitečný. Jeho „přesná funkce, využití, pokud nějaké, i celkový význam zatím nejsou jasné,“ přiznal na síti X šéf Anthropicu Dario Amodei. Připomněl ale, že podobně jako v matematice byly systémy AI před třemi roky relativně primitivní a teď řeší nejsložitější hádanky, něco podobného lze očekávat v medicíně.

Kdo znervózněl hned, byli investoři. Akcie firem, které vyvíjejí léčbu pomocí genetických nůžek, ve středu klesly o tři až dvanáct procent, třeba CRISPR Therapeutics, kterou kdysi spoluzaložila nobelistka Charpentierová, ztratila šest procent. Anthropic přitom zatím pouští AI jen k počítači, pipetovat v laboratoři musejí lidé. Amodei ale naznačil, že jednou by mohl Claude přístroje ovládat sám. Pak by stroj nejen přišel s nápadem, ale rovnou si ho i ověřil.