V Česku zakotvil startup s top mozky. Má novou investici, na které se podílí i Petr Kellner mladší
Rodinná kancelář Palmont Petra Kellnera mladšího nově podpořila fond Spinoffy. Ten si vyhlédl startup na kvantové senzory čtyř evropských profesorů.
Baví vás články CzechCrunche?
Vídejte je na Googlu častěji.
„Podařil se nám velký majstrštyk,“ říká hrdě Alexandra Kala, známá podnikatelka a také spoluzakladatelka fondu Spinoffy zaměřeného na transfery technologií z univerzit do reálné praxe. V Česku totiž podpořil vznikající projekt DiagnostiQS, zaměřený na kvantové technologie. Tým čtyř zakladatelů a uznávaných vědců z Evropy přitom předtím zvažoval, že ho rozběhne v jiné zemi. „Podařilo se nám v Česku zakotvit startup s top mozky. Startují právě odsud,“ pokračuje Kala s tím, že z technologického pohledu jde o jednu z globálně nejprogresivnějších oblastí výzkumu a vývoje. A podobné projekty nově podporuje také Palmont Family Office, za kterou stojí Petr Kellner mladší.
DiagnostiQS má ambici stát se velkým hráčem v kvantových senzorech. Zjednodušeně stojí na diamantech s takzvanými dusíkovo-vakantními centry (NV centry), což jsou specifické defekty v krystalové mřížce diamantu na úrovni atomů. Dokážou fungovat jako senzory, které kombinují vysokou citlivost, mimořádné prostorové rozlišení a provoz při pokojové teplotě. Kvantové senzory díky tomu umožňují měřit doteď nezměřitelné věci.
Jak vysvětluje spoluzakladatel startupu Miloš Nesládek, v DiagnostiQS našli způsob, jak diamanty využít například jako senzory magnetického pole, a to je v konečném důsledku umožňuje nasadit u polovodičových čipů. „Právě to nám otevírá trh. Jako nový startup se účastníme různých spoluprací v rámci satelitních programů a nedávno jsme vyhráli soutěž na zpřesnění určování polohy satelitu pomocí kvantových simulací měření magnetometrického pole, akcelerace či času kvantovými hodinami,“ popisuje Nesládek.
Využití kvantových senzorů v praxi vidí například u zlepšení navigace satelitů. Když dojde k magnetické bouři kvůli sluneční erupci, GPS signál se na chvíli ztratí a satelity zejména na nízkých orbitách mohou ztratit informace o své přesné pozici, kvůli čemuž se zhroutí. SpaceX takovým způsobem v roce 2024 přišel o 49 satelitů. DiagnostiQS pracuje na navigaci, která je založená na přesném měření magnetických polí kvantovým senzorem ve spojení s akcelerometrem a kvantovými hodinami. Tím pádem je nezávislá na GPS.
„Od prototypu nejsme daleko,“ doplňuje Nesládek, jenž nastiňuje celou řadu potenciálních využití takových senzorů: na detekci objektů a radarových signálů či vývoj dalších senzorů pro různá průmyslová odvětví včetně biomedicíny. „Nicméně přesnou strategii nemohu prozradit, poslouchají nás konkurenti, a to hlavně ne ti evropští. Ale potenciální trh je obrovský a my se chceme vypracovat na český startup s globálním dosahem,“ dodává Nesládek.
Tým DiagnostiQS
Čtyři zakladatelé, kteří dohromady vydali přes 800 vědeckých publikací a drží několik patentů. V předchozích evropských projektech získali přibližně 100 milionů dolarů a založili několik startupů.
- Prof. Miloš Nesládek (353 publikací), výkonný ředitel. Působí na Univerzitě v Hasseltu. Zkoumá diamantové materiály a čtení kvantových signálů. Na kontě má vesmírné magnetické senzory pro ESA. Spoluzaložil Diatope.
- Prof. Alex Retzker (122 publikací), spoluzakladatel. Působí na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Teoretický kvantový fyzik. Navrhl senzorické protokoly.
- Prof. Fedor Jelezko (272 publikací), spoluzakladatel. Působí na Univerzitě v Ulmu. Průkopník diamantového NV senzoringu. Vyvinul experimentální metody. Spoluzaložil NVision a Diatope.
- Dr. Michael Trupke (73 publikací), spoluzakladatel. Působí na Rakouské akademii věd. Expert na integraci kvantových zařízení.
„Všichni máme hands-on zkušenosti z laboratoří, odkud jsme přešli k vedení vědeckých týmů. Víme, jak věci udělat. A navíc všichni se známe, toto téma jsme zpracovávali společně s dalšími laboratořemi od začátku kvantově technologických programů v Evropě,“ říká Nesládek.
I na této cestě startup podporují zmiňovaní čeští investoři z fondu Spinoffy. „S týmem jsme devět měsíců intenzivně pracovali na inkubaci projektu, definování prvních trhů a komercializační strategii,“ popisuje Kala. Fond do startupu také přímo investoval, konkrétní částku si však chce nechat pro sebe. „Ale mohu sdílet, že vzhledem k technologiím je částka nadstandardní,“ doplňuje Kala.
Spinoffy jakožto fond vznikly začátkem letoška s cílem překlenout „údolí smrti“ mezi akademickým výzkumem a trhem. Zaměřuje se na podporu technologických spin-offů, tedy firem založených za účelem využití a rozvoje duševního vlastnictví výzkumných institucí. Inspiruje se modely jako Cambridge Enterprise a Cambridge Innovation Capital. „Ukazují, že systematická práce se spin-offy může vést k miliardovým hodnotám i silnému regionálnímu rozvoji,“ říká Kala, podnikatelka a spoluzakladatelka společností Profimed a Swissdent.
Dalšími zakladateli fondu jsou Jana Soukupová a Aleš Bělohradský, kteří stáli u přípravy národní reformy transferu znalostí a dlouhodobě mapovali český i evropský inovační ekosystém. Spinoffy vznikly ve spolupráci se skupinou J&T a investiční společností Amista, které zajišťují profesionální správu. Cílem je investovat do šesti až deseti projektů ročně, založit celkem třicet spin-offů a vytvořit hodnotu přes pět miliard korun.
Samotný fond má disponovat stovkami milionů korun, které získal od výrazných osobností českého byznysu, jako jsou Jan Bárta z Pale Fire Capital, Martin Vohánka z Eurowagu, Václav Dejčmar a Libor Winkler z RSJ, Jiří Krb ze Silcomu, Martin Hájek z Livesportu či Ondřej Tomek z Impulse Ventures.
Nově se pak do tohoto výčtu zapojila i Palmont Family Office Petra Kellnera mladšího, jenž loni prodal svůj podíl v PPF a inkasovaných více než čtyřicet miliard korun začal investovat. Nedávno například odkoupil tradičního českého výrobce klobouků a čepic Tonak.
Podle investičního ředitele Palmontu Adama Páleníčka má česká věda silné výsledky a vzniká v ní řada skvělých nápadů. „Mnohé z nich mají potenciál zlepšovat lidem život, příliš často ale zůstávají ve fázi výzkumu, protože na cestě ke konkrétnímu produktu chybí dostatek kapitálu i byznysové vedení. V Palmontu dlouhodobě věříme, že české know-how má co nabídnout nejen doma, ale i v zahraničí. Podpora vědeckých spin-offů je pro nás přirozeným rozšířením této ambice, dát českému know-how podmínky, aby mohlo růst a prosadit se,“ komentuje Páleníček.
