Zatímco svět sleduje souboj o nejchytřejšího chatbota mezi giganty jako OpenAI a Anthropic, další válka o budoucnost AI se odehrává v útrobách podnikové infrastruktury. Právě tam momentálně dominuje společnost Databricks. Založil ji uprchlík, který se jako dítě učil programovat na rozbitém počítači, a vybudoval z ní mašinu s tržbami atakujícími sedm miliard dolarů. Ali Ghodsi tak zosobňuje dokonalý americký sen, jeho firma má totiž dnes hodnotu 134 miliard dolarů (skoro 3 biliony korun), v příštím roce se dle všeho bude konat vstup na burzu a světový byznys ji v současnosti velebí, protože vyřešila technologický problém, se kterým se korporace praly čtyřicet let.

Aby velké firmy mohly fungovat, musely historicky udržovat dva oddělené světy databází. Rychlou provozní pro e-shopy a pomalejší analytickou, kam se data zpětně kopírovala pro tvorbu reportů. Pustit složité výpočty rovnou do živého e-shopu by totiž znamenalo jeho okamžitý pád.

V éře AI už ale tento kompromis nestačí. Dnes v datech nehledají jen lidé, nýbrž bleskoví AI agenti, kteří sami analyzují hrozby nebo píší kód. Ti podle firmy dnes zakládají 80 procent všech nových databází a nesnesou čekání na zkopírovaná data. Potřebují okamžitý přístup k živým informacím. Databricks proto představil přelomovou architekturu, která tyto dva světy spojila bez jakéhokoliv kopírování.

Databricks obecně funguje jako obrovská inteligentní digitální třídička. Korporace do systému nasype všechno, co vyprodukuje, od úhledných tabulek s tržbami přes chaotické e-maily a textové smlouvy až po nekonečné záznamy o tom, kam zákazníci zrovna klikají v mobilní aplikaci. Zatímco dřív se tento zmatek ukládal na obří a pomalá úložiště, kde se v něm nedalo rozumně hledat, Databricks ho dokáže okamžitě roztřídit, propojit a dát mu jasný řád. Vytvoří tak dokonale uklizenou digitální knihovnu.

Za tímto kolosem ale nestojí dravci ze Silicon Valley, nýbrž uprchlík před válkou. Spoluzakladatel firmy Ali Ghodsi se narodil v íránském Teheránu do rodiny lékařů. Když v roce 1983 eskalovala válka, našla rodina útočiště ve Švédsku, kde ale diplomy rodičů nic neznamenaly a rodina spadla na společenské dno.

Svět se osmiletému Alimu obrátil opět v momentě, kdy rodina pořídila napůl rozbitý počítač Commodore 64. Ghodsi vzal manuály a začal se sám učit programovat. Od toho dne prý nevynechal jedinou příležitost psát kód. Jeho vášeň ho dovedla až k doktorátu z distribuovaných výpočtů. Švédské akademické prostředí, které lpělo na senioritě a inovace brzdilo, ho ale dusilo. V roce 2009 proto odletěl na roční stáž do datových laboratoří na americké univerzitě UC Berkeley.

Tam se seznámil s profesorem Ionem Stoicou a studentem Mateiem Zahariou. Společně začali řešit, jak zrychlit tehdejší zoufale pomalé zpracování obřích dat. Zaharia naprogramoval systém zvaný Spark a Ghodsi mu ho pomohl dotáhnout do konce. Jejich kód udržel obrovské balíky dat přímo v rychlé operační paměti počítače, což byl naprostý průlom.

Aby ale systém lidé začali masově používat, Ghodsi kolegy přesvědčil k riskantnímu kroku: vypustit Spark do světa úplně zdarma. Během pár let se z něj stal globální standard, na kterém začaly stavět ty největší technologické firmy planety.

Na jaře 2013 se rozhodli úspěch zúročit a založili komerční firmu Databricks. Přerod z teoretiků na byznysmeny byl ale bolestivý. Firmy nechápaly, proč by měly platit za servis kolem něčeho, co se dalo z internetu stáhnout zdarma. Skutečný byznysový triumf tak odstartoval až v lednu 2016. Profesor Stoica z křesla ředitele odstoupil a kormidlo převzal pragmatický Ghodsi. Odstřihl akademickou éru, kdy firma fungovala spíše jako charitativní hosting, a zavelel, že odteď si nechají tvrdě platit za pokročilý software a vlastní inovace.

Zafungovalo to dokonale. Už během prvních tří let pod jeho vedením vystřelily příjmy na sto milionů dolarů. Dnes tento dravý lídr drtí konkurenci a řídí firmu, jejíž roční tržby se blíží k sedmi miliardám dolarů. Nahlas se tak hovoří o zmíněném vstupu na burzu, který se ale dle všeho odehraje až v příštím roce. Dle Ghodsiho je letošek špatnou volbou a nikam nespěchá. Tento rok totiž na Wall Street patří přetlačované gigantů – na burzu vstoupil SpaceX, chystá se i Anthropic nebo OpenAI. Ghodsi si tak raději počká na klidnější okno, pravděpodobně v roce 2027, kdy si pro sebe ukradne veškerou pozornost.