Když bývalá technologická šéfka OpenAI Mira Murati loni založila vlastní startup Thinking Machines Lab, postarala se o jeden z největších poprasků v oboru. Hned totiž vybrala od investorů dvě miliardy dolarů (přes 40 miliard korun), což její firmu vystřelilo na hodnotu dvanáct miliard. Měla špičkový tým inženýrů, zvučná jména i obrovský balík peněz, ale rok nevydala žádný reálný produkt. Nyní se to změnilo a její laboratoř předvedla svůj vůbec první model umělé inteligence jménem Inkling. Cesta k němu ale byla trnitá.

Navíc se nejedná o perfektní produkt. Firma sama otevřeně komunikuje, že její výtvor není tím nejsilnějším na trhu. Ve skutečnosti zaostává nejen za špičkou v podobě ChatGPT nebo Claude, ale testy ukazují, že nestačí dokonce ani na některé volně dostupné modely z Číny. Je ale potřeba dodat, že to není takový problém.

Na rozdíl od tradičních modelů, které se snaží zavděčit běžným masám uživatelů přes veřejná chatovací okénka, je Inkling takzvaný „open-weight“ model. To znamená, že si ho jakýkoliv zákazník, ať už je to banka, nemocnice nebo zbrojařská firma, může zdarma stáhnout a nainstalovat přímo na své vlastní zabezpečené servery. Nikdy tak už nemusí posílat svá citlivá data do cloudu někomu cizímu.

Celý mozek modelu se sice skládá z ohromných 975 miliard parametrů, ale pro každou konkrétní otázku probudí a aktivuje jen zlomek z nich, přesněji 41 miliard. Využívá zkrátka vždy jen tu část, kterou zrovna potřebuje, čímž firmám sráží obrovské náklady na výpočetní výkon i čas potřebný na odpověď.

Celý byznys plán totiž nestojí na tom, že by korporacím společnost chtěla prodat nejchytřejší univerzální AI. Sází na to, že průměrná, ale perfektně upravená umělá inteligence, která do detailu zná interní data, nakonec porazí tu, která o firmě neví vůbec nic.

Přesně před tímto problémem v posledních dnech varují šéfové gigantů, jako je Alex Karp ze softwarové firmy Palantir nebo Satya Nadella z Microsoftu. Upozorňují na fakt, že firmy nahráváním svého unikátního know-how do veřejných modelů de facto platí dvakrát; penězi za předplatné a odevzdáním svého duševního vlastnictví, ze kterého se model učí.

Thinking Machines proto dává samotný model Inkling jako vzorek zdarma, ale peníze plánuje vydělávat na platformě zvané Tinker. Jde o cloudový nástroj, přes který si mohou firmy bezplatný model bezpečně a jednoduše „dotrénovat“ na vlastních datech přesně k obrazu svému.

Že tento přístup má smysl, dokázal nedávný test největšího světového hedgeového fondu Bridgewater Associates. Jeho inženýři si přes Tinker upravili volně dostupný model přímo na své finanční dokumenty a výsledek nejenže porazil nejdražší verze ChatGPT a Claude, ale jeho provoz vyšel zhruba třináctkrát levněji.

Vydání modelu je pak pro Thinking Machines vyústěním a pomyslnou tečkou za nesmírně trnitou cestou plnou vnitřních krizí. I když měl startup loni ze začátku famózně našlápnuto, další plánované obří kolo financování, které mělo firmu ohodnotit na bezmála padesát miliard dolarů, letos v lednu potichu zkrachovalo. Obavy investorů sílily a do toho začal kolem kroužit šéf Mety Mark Zuckerberg s nabídkami na odkup celého projektu i s jeho lidmi. I když tento prodej část zakladatelů silně podporovala, Murati snahy o převzetí rázně odmítla a trvala na nezávislosti.

Ty největší rány ale firma neschytala zvenčí, nýbrž zevnitř. Vše dle The New York Times odstartovalo, kdy Murati po odhalení utajovaného vztahu na pracovišti omezila pravomoci klíčovému spoluzakladateli a technickému řediteli Barretu Zophovi. Ten degradaci nezkousl. Frustrovaný ztrátou vlivu i váznoucím byznysem si už od podzimu začal tajně domlouvat záchranné lano, návrat ke konkurenční OpenAI.

S jistotou zadních vrátek pak přešel do ofenzivy. Se dvěma dalšími nespokojenými inženýry dali Murati ultimátum: buď Zoph dostane zpět absolutní kontrolu nad vývojem, nebo odcházejí. Murati ale vydírání neustoupila a Zopha obratem vyhodila. Zbylí dva rebelové odešli s ním a všichni okamžitě podepsali připravené smlouvy v OpenAI.