Z těchto videí o zvířatech nespustíte oči. Jsou návyková, místy sprostá a mají milionovou pozornost
Od konce ledna autor profilu Svět na šrota získal 300 tisíc fanoušků na Instagramu a patří k nejrychleji rostoucím zábavním profilům v Česku.
Máte tisíce možností, jak se dozvědět cokoliv o životě zvířat na naší planetě. Nikdo vám to ale neřekne tak jako člověk, který nad minutovým vypravěčským videem o tom, proč je krtek prozíravá a vyčůraná podzemní bestie, spálil celý týden práce. Od rána do večera. Jeho tvorba se mu ale rychle začala vyplácet, jen pár měsíců od vzniku už má mnohamilionová zhlédnutí a stovky tisíc fanoušků na Instagramu. „A to je v mých očích teprve začátek,“ říká autor populárního zvířátkového profilu Svět na šrota pro CzechCrunch.
Říká si Bobo, je mu šestadvacet, žije v Praze a má rád zvířata. To sice nezní jako životopis úspěšného kreativce, pro něj je ale přirozené být trochu ve stínu – nechává za sebe totiž mluvit tvorbu na Instagramu, kde vytváří kuriózní zvířecí encyklopedii. Ostatně už jste možná i vy na sítích narazili na světle modré pozadí se zvířetem, které se ocitne v centru akčních a jinak komických scén. To vše doprovázeno úderným, faktickým a místy sprostým komentářem.
„Zvířata jsem vždy vnímal jako to nejlepší, co na světě máme. Odmala jsem se raději díval na pořady o přírodě než na pohádky, takže si myslím, že mě to tam přirozeně táhlo. Měl jsem ale pocit, že právě zvířecí dokumenty jsou spíše odpočinkovou záležitostí do pozadí a diváci na druhý den reálně nevědí, jestli sledovali racky nebo albatrosy. Chtěl jsem to změnit a udělat něco, co bude v lidech dlouho rezonovat. A také dopřát zvířatům pozornost, jakou si zaslouží,“ říká Bobo na úvod.
Protože se dříve živil grafikou, střihem videí a animacemi, využil zkušenosti z těchto oborů a začal pracovat na svém prvním videu – o mravencích. Hodně mu v tom pomohla i AI, především při výrobě vyloženě smyšlených scén, kterých je v jeho videích celá řada. „AI mi umožňuje vizualizovat ty nejdivnější nápady anatomicky korektně a důvěryhodně. Kdybych mohl překecat rybenku, aby vzala kytaru a zahrála mi na kameru, udělal bych to,“ vtipkuje.
Výroba prvního videa ho bavila natolik, že rovnou vytvořil několik dalších. Když měl hotovo, naplánoval zveřejnění na Instagramu a pustil to z hlavy. Vlastně nečekal, že by se jeho úvodní kreativní výstřelky mohly chytit. Měl ale špatný odhad. „Za dva týdny si toho lidé začali všímat a bavilo je to. A pro tvůrce není větší motivace k pokračování než zpětná vazba od lidí, kteří se stávají fanoušky,“ vzpomíná Bobo.
Pak už se to rozjelo. I když neměl k obsahovým strategiím na sociálních sítích blízko, koncept zábavných, zpravidla párminutových videí o zvířatech algoritmy a uživatele zaujal. Za necelé dva měsíce od vzniku, který se datuje k 31. lednu, už měl 100 tisíc sledujících, za zhruba dva týdny číslo zdvojnásobil – a před pár dny pokořil hranici 300 tisíc. „Ještě jsem se pořádně nezastavil, abych to nějak zhodnotil,“ říká autor Světa na šrota.
Od momentu, kdy profil založil, je totiž v jednom kole. Jak sám říká, je to pro něj taková „pásová výroba bez pásu“. Pořád přemýšlí nad výběrem nového zvířete, které do poutavého videa zpracuje. A jakmile ho vybere, tráví dlouhé hodiny nad hledáním zajímavostí, které by o něm řekl. Poté přichází na řadu scénář – a jakmile je hotový, jde se tvořit, stříhat, editovat. A tak to má být den co den.
„V hlavě si představím scénu a nedám pokoj, dokud nevypadá přesně tak, jak chci. Jedna scéna má klidně čtyřicet verzí a finální výstup je plný masek a sešitých záběrů. Z velké části jde o konvenční produkci. Jediný rozdíl je, že nemusím přemlouvat mouchu, aby mi namíchala koktejl proteinů a peptidů,“ doplňuje s tím, že zvířata si vybírá „férově“.
„Vím, že je na světě spousta potvor s virálním potenciálem, ale nevybírám si je podle toho, kolik srdíček asi dostane. Třeba tchoř, kterého si lidé pletou se skunkem a netuší, že fretka je vlastně jeho domestikovaná verze. Nebo quokka, o které spousta lidí ani neví, že existuje. Právě proto si svůj díl zaslouží. Jsem zastánce toho, že každé zvíře má v přírodě svou roli a svůj smysl,“ vysvětluje.
Na rozdíl třeba od Uličníka s Hádankou, který dominoval českému Instagramu loni, k tomu celému Bobo ale přistupuje strategičtěji, víc jako k firmě. Ne že by vytvoření webu bylo zárukou precizní byznysové taktiky, ale i to o něčem vypovídá. Minimálně se může hodit pro profesionálnější navazování spoluprací s firmami. Už teď dostává desítky nabídek denně, prakticky žádná ale zatím nezapadá do vize, jakou s profilem má.
Naznačuje však připravované partnerství s jedním českým e-shopem a také chystá knihu, o žádném z těchto plánů ale nechce mluvit konkrétněji. „Vše je ve fázi debat a příprav,“ doplňuje. Co ale naopak už má jasnou podobu a Bobovi to zabírá stejně tak moc času jako tvorba videí, je e-shop s tematickými tričky a doplňky pro fanoušky, který běží sotva dva měsíce.
„Objednávek nám neustále přibývá a pohybujeme se v řádech stovek kusů měsíčně. Všechna trička si navíc tiskneme sami, je to čistě autorská práce mého úzkého týmu – a dokud to půjde, chci si tento osobní přístup zachovat. Myslím, že fanoušci to pak vnímají úplně jinak,“ dodává s tím, že brzy by se měl jeho merchandising proměnit spíše v legitimní módní značku.
Tvorba videí a e-shop jsou logicky i prioritou do následujících měsíců. Zábavné encyklopedické skeče o kamarádech a nepřátelích rosomáka, ptakopyska, švába, tasmánského čerta nebo medojeda pokračují, ale stejně jako dosud ani teď Bobo neslibuje, v jakém časovém rozestupu budou vycházet. Prostě jak to bude mít hotové, tak to půjde ven.








