Z punkového nápadu dvou studentů je stále větší fenomén. Univerzitní hokej vyrostl na 70 milionů
Tomáš Hlaváč, Vilém Franěk a spol. budují univerzitní hokejovou ligu od roku 2017. Loni na ni přišlo 102 tisíc diváků, teď míří do mobilů studentů.
Baví vás články CzechCrunche?
Vídejte je na Googlu častěji.
Při slovech univerzitní hokej si leckdo představí partu studentů, kteří si po přednáškách pronajmou led a zahrají si pro radost. Původně nadšenecký projekt ale rychle roste a točí se v něm stále větší peníze. „Nebojíme se riskovat, klidně zaplatíme několik milionů za výjezd do Ameriky, který by teoreticky mohl skončit průšvihem, protože věříme, že nás to posune na další úroveň,“ říká vystudovaný lékař a dnes především marketér a kreativec Vilém Franěk, který s ekonomem Tomášem Hlaváčem a týmem lidí po celém Česku buduje Univerzitní ligu ledního hokeje (ULLH) od roku 2017. A jejich počínání se příliš neliší od startupového přístupu.
Od prvního zápasu mezi ZČU Akademiky Plzeň a VŠTE Black Dogs Budweis v září 2019 se soutěž výrazně posunula. V minulé sezoně se odehrálo 168 utkání, na která přišlo 102 tisíc diváků, a podle vlastních údajů je šestou nejnavštěvovanější sportovní ligou v Česku. Rekordní Bitvu o Prahu sledovalo 9 319 lidí. Osmý ročník, který začal 21. září, přinesl další skok: liga se rozrostla z dvanácti na šestnáct týmů ve dvou divizích, přesunula se na kanál Oneplay Sport, spustila vlastní platformu Unihokej.tv, projekt Studuj a hraj a aplikaci UniLife, která představuje největší investici v historii projektu.
Že se i ve studentském hokeji točí stále více peněz, z první ruky sleduje výkonný ředitel ligy a její spoluzakladatel Tomáš Hlaváč. „Hrubý rozpočet celé ligy včetně všech týmů se dnes pohybuje kolem 70 milionů korun ročně. Do aplikace UniLife jsme jako počáteční investici vložili zhruba pět milionů korun, což je největší jednotlivá investice v historii ligy,“ říká. V klubech přitom působí převážně studenti a mladí generální manažeři spravují rozpočty v řádech milionů korun.
Když Franěk s Hlaváčem v roce 2014 začínali, hrálo šest českých univerzitních klubů původní evropskou univerzitní ligu. Chybělo ale jakékoliv větší systémové propojení a rozvojový plán, a tak se studentské duo rozhodlo, že punkově rozjede vlastní soutěž. Oba hokej hráli. Franěk vystudoval medicínu na Univerzitě Karlově a založil tým Akademici Plzeň, Hlaváč je spoluzakladatel týmu ČVUT Engineers Prague i Bitvy o Prahu. Franěk se vedle ligy pohybuje ve světě marketingu a online projektů a jeho agentura Close friends stojí například za Mikýřem či komunikací Zrádců.
Hlaváč vidí jeden z důvodů úspěchu ligy v tom, že oba zakladatelé pracovali i jinde. Sám posledních deset let působil ve vyšším managementu mezinárodních firem v IT a engineeringu. „Všechno toto know-how jsme následně uplatnili v univerzitním hokeji. Úspěch tedy není jen náhoda, ale výsledek toho, že máme v týmu spoustu lidí, kteří se toho hodně naučili mimo hokejové prostředí a dnes tyto zkušenosti vrací zpět do projektu,“ říká. Zlomovým momentem bylo, když se Hlaváč jako výkonný ředitel začal před dvěma lety lize věnovat naplno a stavět větší tým.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsZačátky přitom hladké nebyly. První ročník přerušil v play-off covid, druhý liga po dvou kolech sama zrušila. Plnohodnotnou sezonu odehrála až v ročníku 2021/22, kdy přibyly týmy z Pardubic a Ústí a hlavním partnerem se stal Kaufland. O dva roky později ze soutěže odešla Olomouc, Ostravské derby ale přilákalo 9 100 diváků. V sezoně 2024/25 přibyly týmy VŠE, ČZU a UNIted HK, liga měla dvanáct celků, generálním partnerem se stala ČSOB a za celou sezonu přišlo na zápasy téměř 80 tisíc lidí.
Vzorem je od začátku americká NCAA (Národní vysokoškolská atletická asociace). Pod mottem „Jedna cesta, dva cíle“ chce liga spojit vrcholový hokej s vysokoškolským studiem, hráči musí plnit studijní povinnosti a mají status amatéra. ULLH přitom stojí z velké části právě na studentech. Desítky lidí pracují na plné či poloviční úvazky na centrále, další vysoké desítky dobrovolníků pak pomáhají v každé lokalitě, kde se zrovna hraje.
Diváky liga táhne modelem top zápasů. V každém městě pořádá za semestr jednu velkou akci s hokejem, half-time show a afterparty, která má přitáhnout pozornost i ke zbytku sezony. Na top zápasy v minulém ročníku přišlo téměř 70 tisíc lidí a premiérové Final Four v Edenu sledovalo během dvou dní přes čtyři tisíce fanoušků. To je podle ligy srovnatelné s běžnou návštěvností zápasů první divize amerického univerzitního hokeje, kde je propojení vzdělávacího systému se sportem zdaleka nejsilnější a má velkou tradici.
Vlastnickou strukturu Franěk přirovnává k zámořské NHL. „Fungujeme na modelu, kdy ligu vlastní přímo její kluby. Je to naprosto transparentní a zástupci klubů tak vidí do všeho,“ popisuje. Když podle něj přijde partner jako Tipsport, vedení návrh ukáže celému hnutí a kluby rozhodnou, jestli o něj stojí. „Celé je to postavené tak, že běžíme strašně rychle a agilně. Můžeme bleskově dělat změny a nikdo nás zvenčí nebrzdí,“ dodává Franěk.
Kluby samotné jsou většinou spolky navázané na univerzity. Liga je svazovou soutěží, má ale vlastní pravidla a marketingová práva, a od hokejového svazu podle zakladatelů loni finanční podporu nedostávala. Na peníze od partnerů mají zakladatelé jasné pravidlo. „Vezmeme projekt, stanovíme si třeba tříletý horizont a vyčíslíme si, co to bude stát. Všichni jsou srozuměni s tím, že peníze, které přivedou partneři, se obratem otáčí a vkládají zpět jako do investičního projektu,“ vysvětluje Franěk.
Partneři v lize vidí cestu k vysokoškolákům. Například Kaufland se chce mezi studenty ukázat jako potenciálně zajímavý zaměstnavatel, většina partnerů ale ligu podporuje zejména kvůli mladšímu publiku, které bude tou hlavní kupní silou následující dekády. Čistě komerční byznys to ale není. Loni byla zhruba třetina nákladů na provoz podpořena z programu NSA pro podporu univerzitních lig díky České asociaci univerzitního sportu, která všechny univerzitní ligy zastupuje na té institucionální úrovni.
Většinu rozpočtu dnes již pokryje prodej marketingových práv, vstupné a prodej merchandisingu a občerstvení. „Jsme pořád startup, jehož programová větev, tedy tréninky, zázemí, vybavení, potřebuje podporu z veřejných zdrojů, komerčně ještě nepokryjeme 100 procent nákladů,“ popisuje Franěk.
Přestože je to stále velmi křehký byznys, zakladatelé ULLH se nebojí do rozvoje investovat. Příkladem jsou cesty do zámoří, kdy v posledních letech vyrazili spolu s týmem na dvě turné do Spojených států a Kanady, kde mluvili přímo s týmy v NCAA. „Hodně věcí jsme tak okoukali vyloženě díky tomu, že jsme do těchto cest cíleně investovali. Stálo nás to dohromady možná čtyři až pět milionů, abychom tam mohli vůbec odjet, napřímo komunikovat s tamními univerzitami a vše si na místě detailně proklepnout,“ říká Hlaváč.
Největší sázkou je ale zmíněná novinka v podobě aplikace UniLife. Studentům ukáže akce v jejich univerzitním městě, prodá vstupenky a nabídne benefity partnerů. Aplikaci téměř rok vyvíjelo české studio Futured a liga ji platí z vlastních zdrojů. „UniLife je logický další krok – chceme být se studenty v kontaktu i mimo zimní stadion,“ vysvětluje Hlaváč. Do konce sezony chce aplikace pod vedením absolventa VUT Filipa Vojáčka získat 60 až 100 tisíc uživatelů, pro partnery má jít do o přímý kanál k vysokoškolákům, do budoucna včetně náboru.
„Univerzitní hokej jsme z nadšeneckého projektu přerodili díky neuvěřitelné píli všech zúčastněných do regulérního univerzitního startupu, který v letošní sezóně udělá první krok k dospělosti,“ uvádí Franěk. Ambice sahají i ke sportovní úrovni a zázemí. Zakladatelé se netají tím, že se dlouhodobě chtějí vyrovnat Maxa lize, tedy druhé nejvyšší profesionální soutěži. Loni pak ULLH představila plán arény na Štvanici, která by mohla pojmout zhruba dva a půl tisíce diváků a vyrůst někdy po roce 2030.
To jsou sice zatím jen plány a myšlenky na papíře, ale když Franěk s Hlaváčem a partou prvních manažerů před necelými deseti lety startovali, také jim nikdo nevěřil, že mohou univerzitní hokej v Česku dostat na takovou úroveň. „Často se říká, že tady univerzitní startupy ve sportu tu moc nejsou, ale my jím reálně jsme. I když jsme trochu mimo samotné univerzity, fakticky fungujeme jako jeden velký univerzitní startup,“ říká Franěk. Hlaváč přitakává a připomíná: „Všechny ty věci, které jsou dnes v naší lize vidět, jsou opravdu výsledkem deseti let extrémní práce celé naší komunity.“
