Z Třince přes korunku Miss World k vlastní aplikaci. Krystyna Pyszková učí teenagery hospodařit s penězi
Pětina prváků nezvládne test finanční gramotnosti ani na minimální úrovni. Bezplatná aplikace Pyszko Foundation ji chce učit přes hry a simulace.
Baví vás články CzechCrunche?
Vídejte je na Googlu častěji.
Pochází z rodiny slezských Goralů v Třinci, modelingu se naplno věnuje od patnácti let a na finále Miss World si vzala kroj. Když Krystyna Pyszková v březnu 2024 soutěž vyhrála, procestovala s korunkou přes dvacet zemí a v odlehlé části Tanzanie spoluzaložila školu, kde učila angličtinu. Mezi cestami ale připravovala i projekt, který teď dotáhla do konce. Její nadace Pyszko Foundation spustila pro iOS i Android bezplatnou vzdělávací aplikaci Money Monsters, která má dětem a teenagerům vysvětlit, jak zacházet s penězi.
Místo memorování pojmů staví aplikace na příbězích, simulacích a herních prvcích. Uživatelé procházejí osmi postupně těžšími úrovněmi od příjmů, utrácení a spoření přes rozpočet, bankovní služby a měny až po úvěry, dluhy a základy investování. Situace mají odpovídat tomu, co mladí skutečně zažívají, třeba nakupování na internetu nebo podezřelé zprávě v telefonu, a na každé rozhodnutí dostanou uživatelé okamžitou zpětnou vazbu.
„Money Monsters jsme vytvořili proto, aby si děti a teenageři mohli finanční rozhodování skutečně vyzkoušet, ne se jen učit definice,“ říká Krystyna Pyszková. Finanční gramotnost označila za svou prioritu už loni na jaře, kdy v rozhovoru pro CzechCrunch plány na vlastní vzdělávací aplikaci popisovala.
Jako důvod uváděla data agentury Ipsos, podle nichž má třetina Čechů velmi nízkou úroveň finanční gramotnosti, a také zájem mladých – víc než polovina z nich by chtěla výuku financí včetně investování už ve škole. Na obsahu spolupracovala s ekonomem Dominikem Stroukalem, který je odborným garantem projektu.
Nadace se opírá i o čísla: podle OECD má bankovní účet 63 % patnáctiletých, 66 % platí mobilem a 86 % za poslední rok nakupovalo online. „Money Monsters dávají mladým lidem bezpečný prostor si takové situace vyzkoušet, udělat chybu a pochopit její důsledky ještě předtím, než budou rozhodovat o skutečných penězích,“ vysvětluje Stroukal. Česká školní inspekce přitom zjistila, že 18,9 % prváků středních škol nedosáhlo v testu finanční gramotnosti ani minimální úrovně.
Na školy nadace míří i v dalších krocích. Chystá s nimi spolupráci a doprovodné materiály včetně pracovních listů, dlouhodobě chce do projektu zapojit také učitele a rodiče. K aplikaci Money Monsters se vyjádřila i Kateřina Lichtenberková, expertka v oblasti finančního vzdělávání z Národního pedagogického institutu. Podle ní školy hledají nástroje, na kterých si děti témata prakticky vyzkoušejí.
„Money Monsters mohou výuku dobře doplnit právě tím, že pracují s konkrétními situacemi a nechávají děti rozhodovat, dělat chyby a vidět jejich důsledky,“ říká Lichtenberková. Podle Pyszkové také ve výuce na finance chybí čas, prostor i učitelé, a nadace proto přichází s vlastním řešením. „Často se stává, že škola to nechá na rodině – a rodina zase na škole,“ říkala už loni.
