Zkrácené úvazky jsou aktuálně sousloví často skloňované mezi rodiči malých dětí. V České republice jsou žádané a stále ještě chybí. Benefitovat by z nich přitom mohli i senioři. Hlavně ti, kteří by sice ještě rádi pracovali, ale už nemají síly, zdraví nebo chuť pracovat na plný úvazek.

Postupný odchod do důchodu – jak se novému fenoménu říká – se stává trendem ve Spojených státech. Jde o to, že zaměstnanec neodchází v jednu chvíli úplně na sto procent, ale snižuje si pracovní úvazek postupně. Podle dat investiční společnosti Principal z roku 2023 s tím má zkušenosti 61 procent amerických firem. Zároveň průzkum ukazuje, že postupné snižování úvazku by preferovala více než polovina amerických mileniálů (lidé narození mezi lety 1981–1996) a skoro tři čtvrtiny příslušníků generace X (lidé narození mezi lety 1965–1980).

„Benefity to přináší pro obě strany. Zaměstnanec si sníží míru stresu a pracovní zátěže, firma zároveň nepřijde úplně o člověka s desítkami let zkušeností v oboru,“ říká pro Fortune Alicia Garcia, ze společnosti MasterControl, která má se zkrácenými úvazky pro seniory zkušenosti.

V Česku zatím výše popsaný trend není tak patrný i když počet pracujících lidí v důchodu roste. Oproti sčítání obyvatel v roce 2011 se více než zdvojnásobil, v roce 2021 jich bylo již 566 tisíc, a tvořili 10,7 procenta všech zaměstnaných. Vzhledem k demografické křivce české populace se dá předpokládat, že se toto číslo bude zvyšovat.

Do důchodu totiž v blízké budoucnosti zamíří ty nejpočetnější ročníky, čímž z pracovního trhu zmizí početná skupina kvalifikovaných pracovníků. Zároveň se dá očekávat, že kvůli zmíněné sociodemografické situaci a nutné reformě penzí se bude i v Česku posouvat věk odchodu do důchodu. Částečný úvazek by tak mohl být způsob, jak by si firmy mohly udržet alespoň část odborné pracovní síly. A zaměstnanci slušný příjem.

„Odchody do důchodu jsou velice individuální záležitost, protože každý je v tomto věku v jiné mentální a fyzické kondici,“ říká Martina Machová, HR ředitelka Pluxee (dříve Sodexo Benefity). A popisuje, že někteří kolegové nebo kolegyně zůstávají v kontaktu s firmou hlavně formou brigád nebo na bázi konzultací, pokud se jednalo o experty na specializované oblasti. „Samozřejmě si dokážu představit, že na základě vzájemné dohody zkrátíme úvazek tak, aby to oběma stranám vyhovovalo. Většina lidí je ale spíš ráda, že může vypnout svou oficiální pracovní kariéru a věnovat se jiným věcem,“ dodává.

Zároveň ale zmiňuje, že v posledních letech roste obliba částečných úvazků u všech věkových kategorií. „Lidé se chtějí věnovat rodině, charitativním projektům nebo mají zdravotní omezení, vždy se jim dle možností firmy snažíme vyjít vstříc,“ uzavírá.

Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup, situaci zaměstnanců v Česku těsně před důchodem a v něm vidí trochu méně růžově. „Opravdu málokdo si u nás může před šedesátkou vybírat pracovní aranžmá podle svých preferencí,“ říká a dodává, že před odchodem do důchodu jsou lidé spíše nuceni se zuby nehty držet své pozice a modlí se, aby o práci nepřišli.

Pokud pak senioři v důchodu pracují, většinou to není v jejich původním oboru. „Nejčastěji se nejedná o zkrácení stávajících úvazků, ale o přechod na jinou, většinou nekvalifikovanou pozici,“ dodává Halbrštát.

Důvody, proč čeští senioři v důchodovém věku brigádničí mimo svůj původní obor, mohou být dva. Někde chybí částečné úvazky, jinde zase na seniory dopadá skutečnost, že v Česku není zvykem se celoživotně vzdělávat, a tak jim novinky v jejich oboru „utečou“ a po překročení důchodového věku o ně už není zájem. Podle Hospodářské komory ČR , která se odkazuje na průzkum Eurostatu, se v tuzemsku před pandemií covidu 19 vzdělávalo asi jen 8,1 procenta aktivní populace mezi 25 a 64 lety.

Přitom například ve skandinávských státech se celoživotně vzdělává až třetina zaměstnanců. „Zkušenosti rozvinutých ekonomik na západě a severu Evropy ukazují, že s klasickým školním vzděláváním si nelze vystačit v téměř žádném oboru po celý život. Pokud chceme být vyspělou ekonomikou s přidanou hodnotou ve výrobě, bez celoživotního učení, které běžně vidíme třeba u IT pracovníků, se neobejdeme,“ říká Jana Havrdová, viceprezidentka Hospodářské komory.

Přitom firmy by podle Hospodářské komory o zkušené pracovníky před důchodem a v něm naopak velmi stály. „Pro výraznou většinu firem senioři a lidé v předdůchodovém věku představují významnou součást jejich pracovních týmů. Starší zaměstnanci přinášejí do firem dlouholetou pracovní zkušenost, dobré pracovní návyky i nadhled, které mohou předávat ostatním kolegům,“ shrnuje Havrdová. Tomáš Prouza, další viceprezident Hospodářské komory, pak potvrzuje, že počítat se seniory v týmu se firmám vyplatí. „Obecně platí, že chytré firmy si seniory drží, jen jim mění popisy práce,“ uzavírá.