Google a jeho biotechnologická divize Verily přišly na způsob, jak poměrně nenáročně zjistit, zdali se člověk potýká se srdečními chorobami. K diagnózám chtějí používat pouhý sken očí, který pomocí umělé inteligence a konkrétního softwaru zanalyzují i bez nutnosti odběru krve. Tato metoda je zatím na svém začátku, nicméně pro lékařskou sféru může znamenat velký pokrok.

Celý proces je založen na speciálním algoritmu strojového učení vědců a inženýrů z Googlu a Verily, který vznikl ze skenů očí a obecných zdravotních dat více jak 300 tisíc pacientů. Díky těmto údajům a následné aplikace takzvaného deep learningu, respektive vývojového stupně umělých neuronových sítí, je možné vytvořit jistou šablonu, na jejíž základě lze z očního pozadí pacienta predikovat možná kardiovaskulární rizika.

S kardiovaskulárními riziky (jako například infarkt či mozková mrtvice) se pojí i věk a pohlaví pacienta nebo krevní tlak, které software dokáže z naskenovaných očí poměrně přesně zjistit. Právě tyto informace jsou nezbytné pro správnou diagnózu a v nejlepším případě včasné zareagování doktorů. Nechybí ani zjištění, zdali dotyčný kouří, či nikoliv.

Oční pozadí (tzv. fundus) je plné malých krevních cévek, které říkají mnoho o zdravotním stavu člověka. Jakmile se sken položí pod mikroskop, lze zjistit mnoho dat indikujících případné onemocnění.

Zajímavé je, že Google dokáže predikovat možná onemocnění srdce a cév bez nutnosti odběru krve a provedení testu, což je v dnešní medicíně při těchto diagnózách naprostý standard. I tak se firmě z Mountain View daří odhadnout se 70procentní přesností rozdíl mezi sítnicemi (viz. foto níže) – to je jen o dvě procenta méně než standardní testy SCORE vyžadující odběr krve.

Běžný sken sítnice (nalevo) a sken pomocí softwaru Googlu, kde jsou zeleně zaznačeny cévky (napravo)

Budoucí vliv na svět medicíny

I když je tato metoda, kterou Google postupně formuje minimálně pět měsíců, teprve v zárodku a stále se nedá využívat pro „seriózní“ diagnózy, je velmi pravděpodobné, že v budoucnu výrazně ovlivní medicínu jako takovou. Profesor Alan Hughes z londýnského centra pro kardiovaskulární psychologii a farmacii ostatně komentuje pro server The Verge nástup umělé inteligence ve zdravotnictví slovy:

„Umělá inteligence má potenciál zrychlit existující formy medicínských analýz, nicméně je nutné daný algoritmus řádně ověřit předtím, než se mu bude dát stoprocentně věřit,“ a dodává, že tento postoj Googlu k určování srdečních a cévních onemocnění je důvěryhodný i proto, že na něm firma delší dobu pracuje.

Kompletní práce je publikována v žurnálu Nature (v angličtině).

Foto: Verily