80 tisíc porcí jídla z jediné střechy. Farma thajské univerzity představuje budoucnost městského zemědělství

ryzova-farma-thajsko1

Foto: Landproces

Střecha univerzitní budovy kampusu Rangsit se proměnila ve farmu

0Zobrazit komentáře

Lidí na světě přibývá a místa pro zemědělskou činnost v důsledku urbanistické zástavby ubývá. To je důvodem, proč musí člověk k pěstování plodin přistupovat se stále větší kreativitou a ke klasickým polnostem a zahradám hledat alternativy. Příkladem je střecha jedné z budov univerzity Thammasat ležící nedaleko Bangkoku, která se proměnila v moderní rýžová pole.

Pokud se aktuální odhady OSN nemýlí, v roce 2050 by mělo na naší planetě žít přibližně 9,7 miliardy zástupců lidského druhu. Jak uvedlo CNBC, přibližně 68 % z nich přitom bude obývat pouze městské aglomerace, což znamená, že přibližně jen jedna třetina obyvatel bude obývat místa vhodná k pěstování potravin a chovu hospodářských zvířat, kterých je stále méně a méně.

Lidé z této skupiny budou mít za úkol obstarat dostatečnou produkci potravin, která nasytí je samotné i zbylých 6,5 miliardy obyvatel měst. Potraviny se dovážejí ze stále vzdálenějších oblastí, jejich kvalita klesá a cena stoupá. Navíc má tento způsob zásobování neblahý vliv na životní prostředí.

ryzova-farma-thajsko6

Foto: Landproces

Farma umístěná na střeše je schopna ročně vyprodukovat suroviny na 80 tisíc porcí jídla

Ze současné světové populace 7,8 miliardy lidí se zemědělské činnosti věnuje necelých 27 % obyvatel a jejich počty neustále ubývají. Narůstá zde tedy problém, který je nutné řešit dříve, než bude pozdě. Proto se začínají objevovat projekty hledající alternativní způsoby pěstování plodin a chování hospodářských zvířat na místech, kde bychom to rozhodne nečekali.

Jedním z těchto projektů je i zelená střecha budovy kampusu Rangsit, která je díky své rozloze 22 tisíc metrů čtverečních největší střešní farmou vybudovanou v celé Asii.

Plody vlastní práce

Projekt střešní zahrady pojmenované TURF (Thammasat University Rooftop Farm) od architektonického studia Landprocess v sobě snoubí kolekci sluneční energie, zachytávání dešťové vody, ekologické pěstování plodin a zároveň slouží jako otevřená učebna pro místní studenty, kteří se zde vzdělávají v oblasti udržitelných zemědělských technik.

ryzova-farma-thajsko2

Foto: Landproces

Farma je největší svého druhu v Asii

ryzova-farma-thajsko3

Foto: Landproces

Součástí zahrady jsou i odpočinkové zóny

Díky zkosené střeše kampusu byl celý projekt pojat ve stylu tradičních thajských rýžových polí sestavených do teras. Na nich je pěstováno více než 40 druhů plodin, mimo rýže například zelenina, byliny a také ovocné stromy. Veškeré rostliny byly vybrány tak, aby jim co nejvíce vyhovovalo místní podnebí. Díky tomu je městská farma schopná každoročně poskytnout tolik plodin, které postačí na přípravu 80 tisíc porcí jídla ročně.

O zpracování plodin do pokrmů se stará místní kantýna, díky níž mohou studenti sami okusit plody své práce, kterou na střeše zanechali. Kantýna se také stará o zpracovávání zbytků do kompostu, kterým je celá střešní zahrada hnojena. Solární panely pak mají za úkol poskytovat dostatek energie pro potřeby samotné farmy i objektu, na němž byla vybudována.

Zahrada byla zároveň navržena tak, aby byla schopna co nejefektivněji zachytávat dešťovou vodu. O to se starají jednotlivé terasy, které svádí vodu a splavenou půdu do terasy pod sebou. Tímto systémem voda nakonec doputuje až do čtyř jezírek schopných pojmout přes 11 milionů litrů vody, ze kterých může být voda opět použita pro závlahu.

ryzova-farma-thajsko5

Foto: Landproces

Návrh vychází z tradičních kaskádovitých rýžových políček

ryzova-farma-thajsko4

Foto: Landproces

Vrchní amfiteátr s vyhlídkou

Zahrada nabízí i řadu relaxačních zón, ve kterých si může odpočinout každý, kdo má zrovna cestu kolem. Samotný vrchol zdobí nejen vyhlídka na celé okolní město, ale i zatravněný amfiteátr, který slouží pro vzdělávání i pořádání nejrůznějších kulturních akcí.

Výstavba projektu byla zahájena v roce 2019 a dokončena poměrně nedávno. Navazovat by na ni měly další univerzitní projekty, které mají zajistit co možná největší udržitelnost provozu celé univerzity.

Podobných iniciativ, jak dostat pěstování plodin a chov hospodářských zvířat přímo do měst, se v poslední době objevuje čím dál více. Na vzestupu je pěstování rostlin, které se obejde bez přítomnosti zeminy, populární jsou interiérové zahrádky a některá města mají přístup k vejcím a mléku v biokvalitě, a to přímo z farem zakotvených v přístavu.

ryzova-farma-thajsko7

Foto: Landproces

Provoz farmy již aktivně běží