Sam Altman posledních několik let vytrvale přesvědčuje firmy po celém světě, že umělá inteligence od základů změní jejich byznys. Tvrdí, že zaměstnanci budou produktivnější, náklady nižší a celkové výsledky výrazně lepší. Tento týden ale Altman překvapil, když připustil, že náklady na AI jsou „obrovský problém“. Narážel na to, že tato technologie se sice skutečně může firmám v lecčem hodit, ale rozhodně nepracuje zadarmo.

Na využití pokročilých modelů, které zvládnou odbavit složité úkoly, firmy potřebují takzvané tokeny. Ty fungují jako základní stavební kameny textu, což mohou být jednotlivá slova, slabiky, nebo dokonce jen znaky, které AI zpracovává a generuje. Každý dotaz zaměstnance a každá odpověď systému odčerpává z firemního účtu určité množství těchto jednotek. A celý tento systém je navíc v poslední době pro firmy dražší než dřív.

Ačkoliv tabulková cena za jeden samostatný token průměrně klesá, celková spotřeba roste. Firmy už nenasazují AI jen na jednoduché generování e-mailů, ale propojují ji se svými systémy a nechávají ji analyzovat obří firemní databáze. Když tak Altman v úterý vystoupil na konferenci Intelligence at Work, kterou jeho OpenAI pořádá pro své nejvýznamnější obchodní partnery, otevřeně přiznal, že společnosti, jež vsadily hodně svých peněz na AI, mají možná vážný finanční problém.

„Na začátku roku se tohle téma vůbec neobjevovalo. Lidé byli s tím, kolik utrácejí, spokojení. A pak to přišlo všechno najednou. Dnes jsou náklady na AI obrovský problém,“ řekl před sálem plným technologických ředitelů a manažerů.

Altman podle webu Business Insider narážel na současný stav mnoha firem: ambiciózně si nastavily roční rozpočty, začaly AI využívat ve velkém a počítaly s masivní úsporou, jenže náhle zjistily, že jsou bez peněz už před začátkem léta. Sám šéf OpenAI podle médií popisoval, jak mu klienti zoufale píšou s tím, že jejich podnik utratil celý rozpočet na rok 2026 hned v prvním čtvrtletí, a ptají se, zda jim dokáže pomoci s efektivitou.

Jeho slova dokreslují trendy, které v současnosti panují v technologickém byznysu. Například šéf gigantu Nvidia Jensen Huang ještě v březnu říkal svým zaměstnancům, že by měli za AI nástroje utrácet alespoň polovinu svého platu, jinak tím dají najevo, že technologicky zaostávají, píše server Tom’s Hardware. Amazon zase přiznal, že jeho zaměstnanci nechávali AI dělat naprosto zbytečné úkoly jen proto, aby vypadali dobře v interní firemní soutěži o největší využití nových technologií.

Svou zkušenost má i softwarový gigant Microsoft, který musel kvůli velkým finančním nákladům omezit vlastním lidem licence na některé své AI nástroje. A šéf Uberu na rovinu prohlásil, že přímá úměra mezi tím, kolik firma za AI zaplatí, a tím, jak kvalitní produkt pak vyrobí, zatím neexistuje.

I přes tyto zprávy ale Altman předpokládá, že globální spotřeba tokenů nadále poroste. Na konferenci se dokonce podělil o kuriózní detail. Zatímco před šesti a půl lety spotřeboval tehdejší absolutní rekordman zhruba 100 tisíc tokenů měsíčně (což je dnešní celosvětový průměr na běžného uživatele), současný rekordman přímo z řad zaměstnanců OpenAI spálí neuvěřitelných 100 miliard tokenů za měsíc. A jak Altman přiznal, našel se i jeden takový případ mimo jejich firmu – u tvůrců AI agenta OpenClaw. Tým Petera Steinbergera dokázal za jediný měsíc protočit 603 miliard tokenů v hodnotě 1,3 milionu dolarů (přes 27 milionů korun).

Altman slíbil, že OpenAI bude hledat způsoby, jak zákazníkům dodat více výkonu svých modelů za méně peněz. Nezmínil však žádné konkrétní datum ani jasná čísla. Nová generace AI nástrojů je navíc ze své podstaty infrastrukturně mnohem náročnější, takže slova o plošném zlevňování mohou být jen snahou zabránit odlivu nespokojených klientů k levnější konkurenci. Třeba k Anthropicu, který s blížícím se vstupem na burzu navyšuje tržby. OpenAI se tak ocitá v situaci, kdy si uprostřed tokenové cenové války nemůže dovolit chybovat.