Automaty, které vydávají bitcoin i zlato. Miliardová skupina Martina Stránského se neustále rozšiřuje

S prodejem bitcoinů začal Martin Stránský před dlouhými lety. Postupně k nim přidal i zlato a obrat jeho skupiny Bit.plus se počítá v miliardách.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

martin-stransky

Foto: CzechCrunch

Martin Stránský, zakladatel Bit.plus

0Zobrazit komentáře

Před devíti lety, chtělo by se říci stále ještě v dřevních kryptodobách, prodával Martin Stránský bitcoiny „za pár korun“. Dnes stojí v čele neustále se rozrůstající skupiny firem, která se soustředí na obchodování s nejpopulárnější kryptoměnou a přidává k tomu i další aktivity. Martin Stránský a jeho WBTCB neboli World BTC (zkratka pro bitcoin) Business, stojí také za desítkami bitcoinmatů v Česku a na Slovensku, v nichž si lidé mohou snadno pořídit bitcoin a nově také zlato. Přestože celková čísla celé skupiny za loňský rok meziročně poklesla, její zakladatel to bere sportovně.

„Když vnější okolí není tak příznivé a nejsou tak velké hody, jako byly, musíte jen víc pracovat,“ říká. Na mysli má velký propad na kryptoměnových trzích, který ochladil i zájem investorů, aby si koupili bitcoin nebo alespoň jeho část. Cena jednoho se stále pohybuje kolem 600 tisíc korun, byť to je ani ne polovina z maxim na konci roku 2021. V něm činil obrat celého byznysu Martina Stránského, jehož hlavní částí je největší tuzemský obchodník s kryptoměnami Bit.plus, rekordní dvě miliardy korun.

V roce 2022 se o čtvrtinu propadl na 1,5 miliardy, a jelikož se de facto všechny kryptoměny v čele s bitcoinem ze svých pádů z nejvyšších hodnot ještě nevzpamatovaly, očekává Stránský další propad i letos. „Důležité je, že i když jsme předloni směnili kryptoměny za dvě miliardy korun a loni ‚jen’ za 1,5 miliardy, tak počet zobchodovaných jednotek u nás neklesl. To znamená, že lidé loni nakoupili o něco více bitcoinů, ale nárůst nakoupeného množství nevyrovnal propad cen,“ popisuje výsledky devětapadesátiletý Martin Stránský.

Součástí skupiny jsou vedle směnárny také bitcoinmaty, kterých má Bit.plus v Česku a na Slovensku více než tři desítky. Lze v nich jednoduše nakupovat či prodávat bitcoin a nově k němu přibude také zlato. Bitcoin někteří přirovnávají k digitální obdobě tohoto tradičního drahého kovu a podobně to vidí i Stránský. Ten už loni začal v rámci své směnárny prodávat digitalizované zlato a pomalu přidává i fyzické slitky.

„Zlato jsme přidali, aby měli naši klienti větší výběr. Pokud zrovna nechtějí investovat do kolísavého bitcoinu, mohou zvolit stabilnější zlato. Navíc mě bavila myšlenka, že bychom jednoduchost obchodování s bitcoinem přenesli také do rigidního a dlouhodobě zajetého odvětví se zlatem,“ vysvětluje svou motivaci šéf Bit.plus. Navíc chce z Česka a Slovenska udělat velmoc v počtu přístrojů na prodej fyzického zlata.

U jedné ze švýcarských sléváren nakupuje zlaté slitky, které následně distribuuje do své sítě bitcoinmatů. Ty totiž v Bit.plus dokázali upravit tak, že umí nabízet bitcoin, tedy ryze digitální měnu, i vydat zapečetěný slitek. Zlato se zatím do celkových čísel WBTCB propisuje jen z malé části. Stránský přiznává, že očekával rychlejší rozjezd a větší zájem investorů, ale nevěší hlavu. „Kdybych měl nějaké rodové jméno, bylo by to Martin Vytrvalý. Když mám nějakou myšlenku, tak ji zrealizuji a de facto nic mě nezlomí ani nezastaví,“ usmívá se.

Snižujeme marže

Ať už je to cokoliv, třeba plán, aby mělo Česko a Slovensko největší koncentraci automatů prodávajících zlaté slitky na světě – Martin Stránský se na vše dívá z dlouhodobého hlediska. Začínal s bitcoinem, pak přidal stále populárnější ethereum, druhou největší kryptoměnu současnosti, a když začali mít klienti, kterých má aktuálně Bit.plus téměř 18 tisíc, zájem o další stablecoiny, postupně přidal i je. Tvůrce kryptoskupiny si zakládá také na tom, že podniká bez externích investorů či úvěrů a vše financuje z vlastních zdrojů.

„Museli jsme si na sebe vydělat, když jsme na začátku měnili bitcoin za pár milionů, i když ho měníme teď za několik miliard,“ říká a doplňuje: „Navíc máme transparentní vlastnickou strukturu. Celou společnost vlastní pouze naše rodina.“ Od června zároveň Bit.plus spouští novou strategii, díky které chce přilákat ještě větší počet zákazníků.

Všem klientům totiž snižuje marži, kterou si firma bere jako provizi při nakupování kryptoměn, a to z dosavadních 2,8 procenta na 1,55 procenta. „Dlouho jsme pracovali na změně obchodního modelu, který nám tyto kroky umožnil. Věřím, že díky významnému snížení marže dokážeme výrazně zvýšit také zájem o naše služby,“ plánuje Stránský.

V rámci dalších plánů aktuálně vyjednává o expanzi do Chorvatska, Nizozemska či Japonska. Zároveň Stránský upozorňuje, že i nadále zůstává součástí služeb Bit.plus fyzické klientské centrum či infolinka.

Diskuze (0)

Novinka

Anonym