V těchto dnech se směrem k Číně odehrává pravděpodobně nejvýznamnější a nejbohatší americká výprava za poslední dekádu. Prezident Spojených států Donald Trump vyrazil na třídenní summit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a na palubu vládního speciálu s sebou vzal elitu tamního byznysu. Jenže start téhle ostře sledované mise, která v nejbezpečnějším letadle světa přepravila ty nejvlivnější postavy americké ekonomiky, se málem neobešel bez obrovského faux pas. Na původním seznamu cestujících totiž chybělo jméno muže, jehož firma dnes drží klíč k budoucnosti umělé inteligence.

Tím mužem je Jensen Huang, šéf společnosti Nvidia. Právě její čipy jsou nepostradatelným motorem současného boomu umělé inteligence na celém světě. V původním tiskovém prohlášení Bílého domu, které obsahovalo jména šestnácti přizvaných lídrů amerických korporací, ovšem Huang nefiguroval. Poté, co na jeho absenci upozornila stanice CNBC, vzal prý Trump situaci do vlastních rukou, přímo Huangovi zatelefonoval a na cestu ho pozval. Ten tak dle amerických médií narychlo odletěl na Aljašku, kde během plánovaného mezipřistání vládního speciálu nastoupil na palubu.

Prezident následně na své síti Truth Social zprávu CNBC označil za „fake news“ a potvrdil, že šéf Nvidie sedí v letadle s ním. Pro Huanga je cesta klíčová, protože přísné americké exportní kontroly ho odřízly od obrovského čínského trhu. Jak sám nedávno zmínil, podíl Nvidie v Číně spadl na nulu, což podle něj nedává strategický smysl.

Když se Huang usadil na palubě, hodnota majetku všech přítomných cestujících překonala neuvěřitelnou hranici jednoho bilionu dolarů (přibližně 21 bilionů korun). Hlavní podíl na této sumě má Elon Musk, jenž kromě automobilky Tesla a vesmírné společnosti SpaceX vlastní i síť X. Právě on má v Číně velké obchodní zájmy, včetně jedné z klíčových továren Tesly v Šanghaji.

Další nepřehlédnutelnou postavou na palubě je Tim Cook, dlouholetý šéf společnosti Apple. Jeho účast má i symbolický přesah, protože Cook nedávno oznámil, že jeho patnáctiletá éra v čele firmy letos na podzim skončí. V minulosti musel složitě manévrovat během americko-čínských obchodních válek, aby ochránil dodavatelské řetězce iPhonů, a do Číny letí jako jeden z nejzkušenějších vyjednavačů.

Vedle zástupců technologického sektoru je letadlo plné špiček amerického finančního světa a průmyslu. Nechybí zde Stephen Schwarzman, šéf investičního gigantu Blackstone, Larry Fink, který vede největšího správce aktiv na světě BlackRock, nebo Jane Fraser a David Solomon, generální ředitelé bankovních kolosů Citi a Goldman Sachs. Své místo tu mají i šéfové platebních společností Visa a Mastercard.

Z byznysového hlediska je nesmírně zajímavá také přítomnost Kellyho Ortberga, nového ředitele letecké společnosti Boeing, která se podle informací agentury Bloomberg blíží k finalizaci gigantické objednávky na 500 letounů 737 Max pro čínské aerolinky. A za pozornost stojí i účast Sanjaye Mehrotry, šéfa výrobce paměťových čipů Micron. Právě jeho firmě totiž Peking v roce 2023 zablokoval dodávky pro čínskou kritickou infrastrukturu s odkazem na národní bezpečnost. Každé z těchto jmen představuje jiný dílek skládačky americké ekonomické moci, od bankovnictví přes zemědělství (potravinářská korporace Cargill) až po biotechnologie (biotechnologická společnost Illumina).

Cílem této historické cesty je narovnání obchodních vztahů, řešení otázek kolem umělé inteligence, uvalených cel a také snaha o zprostředkování diplomatického posunu v íránském konfliktu, kde je Čína klíčovým odběratelem ropy. Donald Trump na sociálních sítích avizoval, že jeho prvním požadavkem na prezidenta Si Ťin-pchinga bude žádost o otevření Číny, aby v ní američtí byznysmeni mohli svobodně podnikat.

Přes Pacifik v létající pevnosti

Přepravit takto exponovanou skupinu vyžaduje stroj, který se podobá létající pevnosti. Ta je zkonstruovaná tak, aby posádku ochránila i v případě globální apokalypsy. Upravený Boeing 747 je totiž vybaven speciálním krytím trupu a kabeláže, díky kterému jeho elektronika a kritické systémy bez problémů odolají elektromagnetickému pulzu z jaderného výbuchu.

Většina obranných mechanismů sice spadá pod nejvyšší stupeň utajení, nicméně letadlo je prokazatelně vybaveno arzenálem proti raketovým útokům, od odpalování světlic pro zmatení tepelně naváděných střel až po špičkové směrové lasery, které dokážou blížící se raketu oslepit, nebo dokonce zničit ještě ve vzduchu.  Soběstačnost tohoto vzdušného bunkru pak dokresluje schopnost doplňovat palivo za letu. Teoreticky tak může Air Force One zůstat na obloze neomezeně dlouho, respektive do doby, dokud posádce nedojdou zásoby jídla.

Pochopitelnou součástí je i pojetí stroje coby plnohodnotného Bílého domu v oblacích, který musí fungovat i v těch nejchaotičtějších okamžicích. Letadlo disponuje vlastním, vojensky šifrovaným telekomunikačním centrem, ze kterého může prezident odkudkoliv a v naprostém utajení řídit jaderný arzenál i armádu.

Součástí stroje je i rozsáhlá lékařská ošetřovna, kterou lze proměnit v plně funkční operační sál. Pokaždé, když se Air Force One vznese, je na palubě elitní lékařský tým s vlastní lékárnou a krevní bankou odpovídající prezidentově krevní skupině, aby dokázal vyřešit cokoliv od náhlé zástavy srdce až po případný pokus o atentát.