Bude ve Vysočanech mrakodrap? Nová krev české architektury ukázala, jak i v Praze růst do výšky
Architekti z MA Studia přišli s návrhem hlavní věže se 32 podlažími a výškou zhruba 100 metrů, kterou doplnili dvěma nižšími nárožními stavbami.
To, že je v Praze mrakodrapů, obzvláště těch, které se blíží hranici 100 metrů, pomálu, je známý fakt. V poslední době na sebe strhl pozornost především projekt nejvyšší budovy v Česku, jenž nedávno získal stavební povolení. Sto dvacet šest metrů vysoký Top Tower se má stát novou dominantou metropole nejen svými rozměry, ale i netradiční podobou – jeho fasádu doplní obří vrak lodi od výtvarníka Davida Černého. Ne všechny podobné projekty však budí nadšení. Třeba mrakodrapy, které vznikly na Pankráci, jsou podle památkářů „chyba, co se nesmí opakovat“. Ve Vysočanech by přesto mohl v budoucnu přibýt další.
Developerská společnost Star Group proto nedávno přizvala vybrané architektonické ateliéry k diskuzi a brainstormingu nad tím, jak by se území mohlo v budoucnu rozvíjet. Jeden z návrhů představil ateliér MA Studio. „Ten jsme přizvali zejména proto, že jako zástupce nastupující generace představuje novou krev české architektury, která přináší odvahu snít a prezentuje nové, neortodoxní pohledy na věc, nesvázané konvencemi,“ vysvětluje pro CzechCrunch šéf Star Group Tal Grozner.
Jak přesně by budoucí zástavba měla vypadat, zatím nechce předjímat. „Téměř všichni jsme ale zajedno v tom, že výstavba do výšky, s převažující funkcí bydlení a doplňujícím podílem komerčních ploch, je cestou, kterou pražský trh i společnost jako celek dlouhodobě potřebují,“ doplňuje.
Architekti z MA Studia přišli s návrhem hlavní věže se 32 podlažími a výškou zhruba 100 metrů, kterou doplnili dvěma nižšími nárožními stavbami. Celý komplex se směrem vzhůru postupně stáčí, zatímco fasáda svými zvlněnými liniemi odkazuje na přilehlé kolejiště – pozemek totiž leží podél rušné železniční trati a přímo naproti nádraží Praha-Libeň. Nejde přitom jen o estetický prvek. „Otáčení pater má i praktický přínos. Po obvodu věží díky němu vznikají zelené terasy s výhledem na město i do vzdálenější krajiny,“ říkají architekti Jakub Sajler a Dan Merta.
Také materiály odkazují na industriální minulost Vysočan. Fasáda kombinuje pohledový beton a kov v bronzovém odstínu připomínajícím barvu kolejnic. Nižší část bloku pak pracuje s bílou omítkou, různými odstíny režných cihel a červeně natřenou ocelí. Pokud by se projekt uskutečnil v této podobě, vzniklo by v něm 411 bytů pro zhruba 980 obyvatel, od dispozic 1+kk po 4+kk, a také 375 parkovacích stání ve čtyřech podzemních podlažích. Tato podoba však nakonec zřejmě zůstane jen na papíře – investor podle architektů preferuje jiný koncept. Jak bude vypadat, zatím není jasné.












