Budoucnost měst leží v brownfieldech. Mohou být odpovědí na energetickou krizi i odliv obyvatel

V Česku zabírají brownfieldy asi jedenáct tisíc hektarů, což je velikost krajského města. Podle odborníka se na ně bude upírat čím dál větší pozornost.

Eliška NováEliška Nová

clanek-2360×1180

Foto: CzechInvest / CzechCrunch

Budoucnost měst leží v brownfieldech

Lidé znají Dolní Vítkovice nebo Nákladové nádraží Žižkov. Na nevyužitých plochách se dnes chystají nové velké čtvrti pro Ostravu i Prahu. Takzvaných brownfieldů je ale v celém Česku neuvěřitelné množství – databáze čítá víc než 3 600 ploch, které už neslouží svému účelu. K novému smyslu se jim snaží dopomoci státní agentura CzechInvest, která zmíněnou databázi spravuje.

„Celková rozloha těchto lokalit je přes jedenáct tisíc hektarů, což je velikost třeba krajského města,“ říká v podcastu Město David Petr, ředitel odboru podnikatelské lokalizace v CzechInvestu. O tyto lokality je podle něj čím dál tím větší zájem, například i ze strany energetických firem, které by zde chtěly umístit fotovoltaické panely. Opuštěné lokality ale mohou zároveň přinést příležitost do malých a středních obcí. A třeba tak i zvrátit vylidňování venkova.

„Příkladem může být obec Valeč, kde osvícený milionář opravil místní zámek a vybudoval z něj skvělé wellness centrum. Celou lokalitu to tak nakoplo, že zatímco před tím šla demografická křivka dolů, teď jde nahoru. Navázali na to přípravou nových ploch pro bydlení a začali tam přicházet noví lidé. Teď už navíc projekty dělá sama obec,“ líčí Petr v novém dílu podcastu Město, který si můžete poslechnout SpotifyApple PodcastechGoogle Podcastech či na YouTube.

CzechInvest kromě spravování databáze vyhledává i konkrétní lokality a koordinuje se samosprávami, které na základě toho upravují svoje územní plány. Baví se ale také s vlastníky těchto lokalit. V neposlední řadě tyto plochy nabízejí investorům. „V momentě, kdy potřebují pro svoje podnikání pozemek, je šance, že zvolí brownfield namísto zelené plochy,“ líčí Petr. Městům a obcím pak poskytuje základní poradenství a pomáhá jim například i s tím, jak sehnat finance.

K tomu, aby se brownfieldy transformovaly, je podle něj potřeba změnit tu část stavebního zákona o územním plánování. Často se totiž podle něj stává, že město chce nevyužívaný prostor pro něco využít, v územním plánu je ale vedený pro průmyslovou činnost.

Jednak pak obec těžko odmítá ty, kteří zde chtějí provozovat to, k čemu je plocha určená, jednak samospráva potřebuje něco jiného, změna územního plánu je ale běh na dlouhou trať. „Reforma je stěžejní a bylo by dobré, kdyby měla aspoň větší města územní plánování víc v gesci,“ dodává odborník.

Ne všechny plochy je ale nutné zastavit. „Záleží na rozvojovém potenciálu dané lokality, co by tam mohlo vzniknout a jak to bude fungovat s okolím. Vždy je potřeba dívat se na větší obrázek, na urbanismus místa a důkladně zanalyzovat, co by tam mohlo být. Některé lokality je vhodné nechat být a navrátit je přírodě,“ líčí Petr.

V Česku existují příklady obcí, které s brownfieldy pracují skvěle a mohou posloužit jako příklad dobré praxe. Jde například o Valašské Klobouky nebo Trojanovice. Podobnou praxi přitom podporuje i stát. Ministerstvo průmyslu a obchodu zkraje roku vybralo dvacet jedna projektů regenerace brownfieldů pro podnikání z celého Česka, mezi které rozdělí půl miliardy korun.

Podcast Město s Davidem Petrem si můžete poslechnout na SpotifyApple PodcastechGoogle Podcastech či na YouTube. Uslyšíte v něm mimo jiné odpovědi na tyto otázky:

  • Co všechno se povedlo udělat ve Valašských Kloubocích a Trojanovicích?
  • Jak jsou v Česku brownfieldy průměrně velké?
  • Kolik jich je ve skutečnosti a proč budou neustále přibývat?
  • A proč se na ně bude upínat čím dál větší pozornost?
czechinvest_1

Foto: CzechCrunch

Část Dolních Vítkovic