Buffett slaví 90 let. Od podnikání v 10 letech přes první miliardu po padesátce až po druhý největší podíl v Applu

Foto: Fortune / Flickr

Warren Buffet, předseda a CEO Berkshire Hathaway

0Zobrazit komentáře

Kdybychom měli jmenovat jednoho investora, kterým by se měla dnešní generace inspirovat, bude to jednoznačně Warren Buffett. Rodák z americké Omahy totiž za celou svou investiční kariéru věřil primárně v jednu věc – trpělivost. Ta bohužel nově nastupující generaci často chybí a spousta lidí si dnes myslí, že může přijít k bohatství takřka přes noc.

Ano, stát se to může, ale je to spíš dílem náhody než promyšlené strategie – byť neuvěřitelnému a rychlému zhodnocení aktuální situace na akciovém trhu nahrává. Buffett, který je jedním z nejbohatších lidí s majetkem dosahujícím 82 miliard dolarů, dnes slaví své 90. narozeniny. Většinu, respektive kolem 90 procent, svého majetku nicméně Buffett získal až v poměrně pozdním věku.

Svůj první milion vydělal v 30 letech, na první miliardu pak dosáhl ve svých 56 letech. Mnohem zajímavější a o něco méně známá je ale cesta k jeho prvnímu milionu, který se zařekl vydělat do svých 35 let už v jedenácti, a šel si tvrdě za svým.

Začalo to v době, kdy byl malé dítě. V šesti letech prodával balíčky žvýkaček, které nakupoval od svého dědy a chodil po sousedství, kde je prodával s menším ziskem. Po žvýkačkách přišla Coca-Cola, kterou nabízel nejen sousedům, ale také lidem na plážích při rodinných dovolených – to vše byly první dolary do vlastní kapsy, jež dále reinvestoval.

Investor Warren Buffett

Od žvýkaček a limonád se ve svých přibližně 9 letech přesunul k prodeji použitých míčků na golfových hřištích. Ty lovil z okolních rybníků, vysoké trávy nebo lesů, kam se během hry zatoulávaly. Mezi golfisty po nich byla poměrně vysoká poptávka, protože cena jednoho míčku byla v té době mnohem vyšší, než za kolik je malý Warren prodával. To fungovalo dobře, než ho za prodej chytil policista.

Z částečně nelegální práce se proto přesunul k oficiálnějšímu prodeji buráků a popcornu na fotbalové univerzitě v Omaze. Jako ve filmech tak chodil mezi diváky a vyhlašoval, že prodává buráky a popcorn za pět centů. Dělal to až do doby, než v knihovně našel knihu Tisíc způsobů, jak vydělat 1 000 dolarů, která mu měla otevřít cestu k prvnímu milionu. Když si totiž dal dohromady, že udělá většinu věcí z knihy a každou vydělá tisíc dolarů, dosáhne milionu.

Právě tehdy si řekl, že do svých 35 let bude milionářem, ať to stojí cokoliv. Jedním z jeho prvních nápadů po přečtení knihy bylo, že koupí speciální zařízení na vážení lidí. Každý člověk by pak za vážení platil a z peněz, které by tím Buffett utržil, by koupil další váhy. Nikdo pořádně neví, jestli obdobný byznys nakonec zkusil, ale v jedenácti letech mu to poměrně skvěle pálilo a nebál se riskovat.

V té době zároveň investoval do vůbec prvních akcií. Koupil si šest kusů akcií společnosti Cities Service při ceně 38 dolarů na akcii. Tři kusy měl pro sebe a tři pro svou sestru. Hned co akcie koupil, propadla se cena jednoho kusu na 27 dolarů, aby zanedlouho poté vyrostla na 40 dolarů. On i jeho sestra akcie prodaly s malým ziskem, což ve Warrenovi zažehlo zájem o investice do jiných firem. Obzvlášť poté, co zjistil, že krátce na to, co akcie se sestrou prodali, se jejich cena vyšplhala na 200 dolarů za kus.

Osobní byznys s novinami

Od dalších menších prodejů se dostal Buffett k pravidelnému příjmu rozvážením novin. V třinácti letech vstával ve 4:30 ráno, aby do osmé hodiny ranní rozvezl všechny noviny po třech trasách a mohl vyrazit do školy. Svým novinovým zákazníkům navíc prodával barevné kalendáře a o rok později už měl našetřeno přibližně 1 200 dolarů, ze kterých koupil 40 akrů farmářské půdy, stejně jako podal své první daňové přiznání.

buffett

Šestý nejbohatší člověk Warren Buffett

Rozvoz novin Washington Post mu vynášel zhruba 175 dolarů měsíčně, což nemusí v dnešní hodnotě vypadat jako moc, ale tehdy to bylo více než plat většiny jeho učitelů. A zatímco v sedmnácti letech provozoval několik pinballových automatů, které umístil v kadeřnictvích a dělil se s nimi o zisk, což mu přineslo další tisíce dolarů, v 21 letech už Warren Buffett naplno investoval do akcií.

Dělal to často tak, že společnosti, do kterých vstupoval, osobně navštívil a dělal si poměrně zásadní osobní průzkum, než do nich peníze vložil. Díky tomu dokázal mnohdy vysledovat trend, kterým by se cena akcií mohla ubírat. V 50. a 60. letech samozřejmě množství dnes již obrovských firem vypadalo naprosto jinak, a pro Buffetta to byla zajímavá příležitost.

V jednadvaceti letech tak například navštívil pojišťovnu Geico, pobavil se s jejím šéfem Lorimerem Davidsonem a o několik hodin později do firmy vložil 75 procent svého veškerého majetku (tehdy asi 20 tisíc dolarů). Krátce na to se ziskem akcie Geico prodal a vstoupil do další pojišťovnické firmy Western Insurance, která měla podle výkazů příjmů zisk 29 dolarů na akcii, ale její akcie se obchodovaly za tři dolary.

Další zisk reinvestoval Buffett do Union Street Railway, která měla podle informací vyplácet akcionářům dividendu 50 dolarů na akcii. Její akcie se přitom v té době pohybovaly kolem 35 dolarů.

Znamenalo to, že za každou koupenou akcii by téměř okamžitě Buffett vydělal 15 dolarů na dividendách. Přišel na to ale jen díky tomu, že se zúčastnil schůze akcionářů společnosti. V té době jeho akciové portfolio rostlo o více než 60 procent za rok.

ikea-lego

Přečtěte si takéKdo si hraje, uklízí. LEGO a IKEA uvádí hravé úložné krabice, které zabaví děti a uklidní dospěléKdo si hraje, uklízí. LEGO a IKEA uvádí hravé úložné krabice, které zabaví děti a uklidní dospělé

Když se vrátil do své rodné Omahy, založil vlastní fond, se kterým zpočátku investoval peníze svých sourozenců a dalších členů rodiny. Krátce na to se ale zapojili i jeho kamarádi a také bývalí klienti některých firem, pro které pracoval, a brzy spravoval portfolio půl milionu dolarů v rozinvestovaných akciích, za které si bral vlastní poplatky. Investorům se to ale vyplácelo, protože portfolio generovalo poměrně vysokou návratnost.

Vše, co vydělal na poplatcích, poté dále investoval do akcií, takže se mu peníze hromadily o to rychleji. Sám svému postupnému hromadění financí říkal, že je to jako nabalování sněhové koule. Někdy to jde pomaleji, ale čím je koule větší, tím se na ni nabaluje více sněhu.

Zlatá trefa jménem Berkshire Hathaway

Takto vlastně Buffett pokračuje celý svůj život. V roce 1962, kdy mu bylo 32 let, objevil textilní firmu Berkshire Hathaway, která prodávala své akcie za 8 dolarů za akcii. V té době je začal Buffett postupně skupovat a o rok později už byl největším akcionářem společnosti, kterou později získal kompletně pod svou správu. Dnes je hodnota Berkshire Hathaway přes 520 miliard dolarů a cena jedné akcie se obchoduje za ohromných 327 tisíc dolarů.

Warren Buffett

Pamatujete si na část příběhu o pojišťovně Geico? Dnes plně patří pod Berkshire Hathaway. Stejně jako například výrobce baterií Duracell, síť fast foodů Dairy Queen a desítky dalších. Zásadní investice má Buffettova firma ale i v předních technologických, bankovních a zábavních firmách. Zásadní podíl má firma v bankách Bank of America, American Express, Wells Fargo, Goldman Sachs, ale také v technologické firmě Amazon nebo IBM, které před dvěma lety kompletně odprodala kvůli nákupu dalších akcií Applu.

Právě Apple je pro Buffetta zásadní, protože se stal v průběhu let jeho druhým největším akcionářem a pravidelně akcie dokupuje. Dnes jich má pod vlastní firmou 245 milionů kusů v hodnotě 122 miliard dolarů. To představuje zhruba 5,7 % Applu, za což Buffettova firma utratila 35 miliard dolarů. Aktuálně tak na vlastní investici eviduje obří zisk 87 miliard dolarů. S neustále rostoucí hodnotou akcií Applu se zvyšuje i profit na jedné z nejchytřejších investic, kterou Buffett dle svých slov udělal. Dnes ostatně představuje 25 procent veškerého jmění Berkshire Hathaway.

Více než kdy předtím se proto i v souvislosti s oslavou 90. narozenin Buffetta mluví o tom, co bude, až už nebude schopen svou firmu vést. Ještě totiž neurčil následovníka, protože svým dětem nic ze svého jmění přenechat nechce, a akcionáři si myslí, že firemní kultura bez něj po něm moc dlouho nevydrží. Čas ale sám ukáže – teď nezbývá než dodat: Vše nejlepší, pane Buffette.