Cannes vyhrála satira plná vyměšování. Soutěž prestižního festivalu měla i českou stopu

Zlatou palmu získal snímek Triangle of Sadness režiséra Rubena Östlunda. Porotu francouzského festivalu prý šokoval.

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

triangle-of-sadness-ruben-ostlund-1

Foto: Aerofilms

Film Triangle of Sadness

Filmový festival v Cannes, jedna ze světově nejvýznamnějších akcí svého druhu, byl letos o velkých návratech. Po jednom zrušeném a jednom limitovaném ročníku se se vším všudy vrátil festival samotný – a mezi návštěvníky i vítězi se objevila také nejedna významná tvář světové kinematografie. Jedna ze soutěžních kategorií měla konečně zase českou stopu.

Zlatá palma je v zásadě Oscar pro díla, která Oscary typicky nevyhrávají, tedy mnohdy neanglicky mluvené, velice nekonvenční až šokující snímky, populární především u náročnějšího filmového publika. Něco takového nejspíš bude platit i pro letošní ročník. Hlavní cenu totiž vyhrála mezinárodní koprodukce švédského režiséra Rubena Östlunda Triangle of Sadness (Trojúhelník smutku).

Černá třídní satira o povrchním světě celebrit a extrémně bohatých část publika znechutila, po projekci v Cannes se jí nicméně dostalo osmiminutového potlesku vestoje. Příběh filmu se točí kolem začínajícího mužského modela a jeho přítelkyně, která jako influencerka vyhraje pro oba dovolenou na luxusní výletní lodi. Jednu z hlavních rolí ztvárnil Woody Harrelson, jež se v Triangle of Sadness objevil coby kapitán trpící alkoholismem.

Bouře na moři a nedomyšlené plánování občerstvení má za výsledek hlavně jednu konkrétní scénu, při níž publikum festivalu oscilovalo mezi pobavením a znechucením. S upozorněním na vyzrazení překvapení lze zmínit, že velká část lidí na lodi dostane mořskou nemoc s extrémně explicitními projevy – od zvracení po průjmy. Vše natočené velice sugestivním způsobem.

ruben-ostlund

Režisér Ruben Östlund

„Celá porota byla extrémně šokovaná,“ řekl předseda poroty festivalu Vincent London o filmu, který nevybíravých scén obsahuje více. Členové poroty, sestávající z významných herců, režisérů a dalších lidí z filmových profesí, se na vítězi prý dlouho nemohli shodnout, Östlundova satira ale nakonec vystoupila kousek nad ostatní. Prý se jednalo o jeden z nejzábavnějších filmů letošního ročníku.

Švédský režisér si domů odnesl už druhou Zlatou palmu za svou kariéru, což se podařilo jen pár dalším. První získal v roce 2017 za černou komedii o světě vysokého umění Čtverec. Utahování si, ale také empatické zkoumání vyšších sfér společnosti je pro tvůrce, který sám sebe označuje za socialistu, poměrně typické.

Kromě Zlaté palmy se na francouzské riviéře uděluje také mnoho dalších cen. Velkou cenu získali společně režisérka Claire Denis za film Stars at Noon a třicetiletý Belgičan Lukas Dhont za snímek Blízko. Ocenění za nejlepší herecké výkony pak připadla Jihokorejci Song Kang-hovi z filmu Broker a herečce Zar Amír Ebrahímí za roli ve filmu Holy Spider. Snímek odehrávající se v Íránu představuje skutečný příběh sexuálních pracovnic a novinářky sledující činy sériového vraha.

Cenu za nejlepší režii získal Jihokorejec Pak Čchan-uk, často označovaný za jednoho z nejzajímavějších žijících filmařů. Stojí například za známým thrillerem Old Boy. Letos vyhrál díky své první celovečerní novince od roku 2016, mysterióznímu kriminálnímu dramatu Decision to Leave.

butterfly-vision-masterfilm

Foto: Masterfilm

Film Butterfly Vision, který soutěžil v kategorii Un certain regard, vznikl v koprodukci s Českem

Po mnohem delší době se do Cannes (i k filmu obecněji) vrátil legendární David Cronenerg, který představil svůj nový body horor Crimes of the Future. Snímek s Viggo Mortensenem, Kristen Stewart a Léou Seydoux v hlavních rolích představuje zvláštní budoucnost, ve které lidé necítí bolest a narůstají jim nové orgány. Slavný režisér tak zkoumá transhumanismus, stejně jako i další koncepty.

Nakonec se do soutěžních kategorií festivalu v nějaké formě dostalo také Česko. Spolu s Chorvatskem a Švédskem se podílelo na produkci ukrajinského psychologického dramatu Butterfly Vision debutujícího režiséra Maksyma Nakonechnyiho. Film vypráví příběh osmadvacetileté ženy Lilie, která se vrací domů po delším držení ve válečném zajetí v Donbasu na východě Ukrajiny. Hrdinka se po práci vojenské expertky na vzdušný průzkum snaží opět přivyknout na roli civilistky i manželky.