Třiadvacetiletý Dominik Clemente má doma v obýváku bílou plastovou kouli, velkou přibližně jako basketbalový míč, se skenerem uprostřed. Na první pohled může připomínat bezpečnostní kameru, možná i dekorativní prvek. Ve skutečnosti však jde o zařízení nazvané Orb, s nímž chce Sam Altman, zakladatel společnosti OpenAI, vybudovat svět plný „ověřených lidí“.

Orb je biometrické zařízení, které s pomocí kryptografie a naskenováním obličeje i duhovky dokáže ověřit, že je daný uživatel člověkem a nikoliv botem. „Umělá inteligence kompletně spamuje veškeré servery. Velké společnosti jako Google už brzy budou vyžadovat ověření, že jste skutečný člověk, abyste mohli využívat jejich služby,“ vysvětluje Clemente v rozhovoru pro CzechCrunch.

Zneužívání umělé inteligence je realitou už dnes – internetoví boti zaplavují sociální sítě, kde ovlivňují politické diskuze, například účastí v různých anketách nebo šířením fake news. Ještě nebezpečnější jsou falešné hovory. „Někdo může zavolat vaší matce s využitím vašeho hlasu i obličeje a tvrdit, že jste byl unesen. A že potřebuje, abyste mu poslal peníze,“ varuje Clemente.

Altman proto rozjel několik projektů, jejichž cílem je řešit některé z problémů, které způsobily samy modely umělé inteligence. Mezi ně samozřejmě patří i ChatGPT, Sora, DALL-E a další produkty ze stáje OpenAI. Ty se neustále zdokonalují, brzy tak na internetu bude velmi obtížné rozeznat člověka od automatizovaného algoritmu.

K takové situaci může dojít nejen na sociálních sítích nebo v online hrách, ale třeba i na seznamkách. „Když si u nás založíte účet, můžete si jej skrze Orb verifikovat pomocí našeho dokladu totožnosti World ID a tím ukázat, že jste skutečný člověk. V Japonsku jsme navázali spolupráci s Tinderem. Uživatel si tak snadno ověří, že osoba, s níž si píše, je reálná a že její fotka odpovídá skutečnosti,“ doplňuje mladý výzkumný inženýr.

K verifikaci Orbem stačí pouze jedno skenování. Člověk pak získá „pas“ zvaný World ID, díky němuž se může na internetu prezentovat jako ověřený jedinec. Důkaz lidství představuje unikátní binární šifrované číslo. Orb zatím verifikoval necelých 13 milionů lidí, cílí přitom na miliardy. Ani Altman si přitom není zcela jistý, zda jeho projekt nakonec uspěje. „Možná se z toho do pár let stane mainstream. A nebo to zůstane záležitostí pro úzkou skupinu lidí, kteří o světě přemýšlejí trochu jinak,“ prohlásil nedávno pro časopis Time.

Zařízení si člověk nemusí pořizovat domů jako Clemente – v zahraničí jsou tyto koule umístěny na veřejných místech, například kavárnách či obchodech. Tam si zájemci mohou nechat nasnímat obličej a oči. V Česku zatím žádný veřejný Orb není, nejbližší se nacházejí ve Vídni, Linci, Berlíně, Mnichově, Katovicích a Tychách.

Clemente se narodil v Česku, dětství ale prožil ve Španělsku. V tuzemsku pak absolvoval gymnázium, pak krátce navštěvoval Univerzitu Karlovu. Studium však předčasně ukončil a začal pracovat na full time.

Jeho první štací byl švédský startup Moralis, který vyvíjí blockchainové služby nové generace. „Psal jsem články a věnoval se vlastnímu výzkumu blockchainu. A po dvou letech zjistil, že se tam už nic nového nenaučím, a tak jsem tu firmu opustil,“ vzpomíná Clemente. Následně začal obrážet kryptokonference po celém světě, kde se podle svých slov seznámil se stovkami lidí.

Díky tomu se dostal na pár stáží, klíčovým zlomem však byl rok 2022, kdy ho Altmanova společnost Tools for Humanity (stojící za Orbem, tokenem Worldcoin i identifikačním systémem World ID) pozvala na svůj firemní event. „Poznal jsem tam celý tým a zašel i na snídani se Samem. Byla to úžasná zkušenost – je jedním z mých vzorů už od 15 let,“ líčí Clemente s tím, že naposledy se s Altmanem setkal v letos v březnu.

Clemente nejdříve pracoval jako vývojář na dálku v Portugalsku – náhodou jednom z prvních větších trhů Worldu. Poté se přestěhoval do Prahy, aby byl blíž rodině. Tools for Humanity má zhruba 450 zaměstnanců a pobočky v San Francisku a Mnichově. Clemente je výzkumným inženýrem v nadaci World Foundation, ve které pracuje kolem 20 lidí – všichni na dálku.

Clemente se aktuálně věnuje technickému managementu a decentralizaci projektu. „Chceme být největší finanční a identitní sítí na světě s miliardami uživatelů. Proto je vše, co vyvíjíme, open source – včetně zdrojového kódu. Kdokoliv si ho může stáhnout a ověřit si, že veřejný kód je totožný s tím v Orbu. I tak nám ale mnozí lidé nedůvěřují,“ popisuje. Součástí decentralizace je i postupné předávání výroby hardwaru externím firmám.

Problém s Worldem ale nemají jen jednotlivci, ale i vlády některých států. Například Keňa nedávno nařídila smazání biometrických údajů, které firma získala od tisíců občanů této africké země. Důvodem byly obavy z porušování ochrany osobních údajů. Podobně postupovala i Indonésie, problémy měl World také v Brazílii, Hongkongu či Španělsku.

Největšího úspěchu zatím World dosáhl v Argentině, kde už „verifikoval“ každého sedmého nebo osmého obyvatele. „A každého třetího člověka v Buenos Aires. To je teď naším největším trhem,“ tvrdí Clemente. Úspěch přisuzuje především tamním ekonomickým podmínkám. „Zažili hyperinflaci, hodnota pesa prudce kolísala. Argentinci jsou proto zvyklí držet americký dolar a právě i kryptoměny jako uchovatele hodnoty. A my jim zvládli rychle vysvětlit, proč potřebují World ID.“ V Česku zatím World nepůsobí.

Pro uživatele je pořízení World ID a využívání služeb této společnosti zdarma. „Vybrali jsme peníze od investorů, takže můžeme dotovat růst,“ hlásí Clemente. World by rád brzy měl miliardu uživatelů. Teď je láká třeba tím, že jim jednorázově daruje několik worldcoinů za asi 900 korun, které pak lze získávat i později. Hodnota jedné virtuální mince se aktuálně pohybuje kolem jednoho dolaru. Mezi zmíněné investory patří například firmy Andreessen Horowitz, Khosla Ventures či Bain Capital Crypto, které už do Worldu napumpovaly několik stovek milionů dolarů.

Projekty Worldu fungují na principu takzvaného důkazu s nulovou znalostí (zero-knowledge proof). Jde o metodu, díky níž může člověk dokázat, že je jeho tvrzení pravdivé, aniž by odhalil další informace. „Například můžete dokázat, že máte na blockchainu více jak jeden ether, aniž byste ukázali, jaké a kolik adres vlastníte. Nebo že máte v bance víc než milion korun, platíte daně nebo nejste na sankčním seznamu,“ vysvětluje Clemente, podle nějž služby Worldu zachovávají ve všech svých částech soukromí a anonymitu svých uživatelů, například pomocí takzvaného důkazu s nulovou znalostí.

Kromě práce pro World je tento Čecho-Kubánec také aktivním andělským investorem – podpořil už zhruba 50 startupů z oblasti kryptografie, blockchainu, umělé inteligence nebo zdraví. „Nejde o velké částky, navíc se mi zatím žádná investice nevrátila. Vidím v tom ale hodnotu, navíc podporuji lidi, kteří mají potenciál něco dokázat,“ líčí.

Clementeho stále baví objíždění různých konferencí a networking. Všiml si ale, že většina startupistů nežije zrovna zdravě – pracují i 100 hodin týdně, špatně jedí a málo spí. „Sleduji Bryana Johnsona, jednou jsem se s ním i viděl naživo. Jeho přístup k životu mě hodně ovlivnil. Cvičím, spím osm hodin denně, nikdy jsem nepil alkohol a když někam jedu, zůstanu tam klidně měsíc v kuse, abych si nenarušil biorytmus příliš častým cestováním,“ uzavírá muž, podle nějž je ověřování identity v době, kdy je čím dál těžší rozeznat člověka od stroje, naprosto zásadní.