Centrální banka Čechy tento týden pravděpodobně nepotěší. A to minimálně čtyřikrát

Komentář Víta Hradila. Zasedání bankovní rady České národní banky, které se bude konat tento čtvrtek, by mělo patřit k těm napínavějším. Veřejnost bude pochopitelně nejvíce zajímat, zda se úrokové sazby pohnou – pro dlužníky – nežádoucím směrem, tedy nahoru. My, ekonomičtí geekové, se nicméně těšíme i na pravidelnou čtvrtletní aktualizaci makroekonomické prognózy. Ta je pro rozhodování bankovní rady určující a dá se předpokládat, že tentokrát dozná oproti předchozí edici dost významných změn.

Například u výhledu na růst české ekonomiky patřila ČNB v čele s guvernérem Alešem Michlem dosud do tábora optimistů, když letos věřila ve 2,2 % a příští rok rovnou ve 2,7 %. Oboje se zdá být tváří v tvář nedávnému vývoji zcela neudržitelné a bude se přepisovat směrem dolů. Letošek už prakticky zaručeně skončí zřetelně pod dvojkou a i příští rok se v mnohých předpovědích posouvá stejným směrem.

S ohledem na neutěšený vývoj cen energií se i inflace pro příští rok, kterou dosud ČNB tipovala na 2,5 procenta, jeví také již neaktuální. Lze zřejmě počítat s výraznou úpravou směrem ke trojce a i tento scénář začíná znít spíš jako optimistický. Pokud konflikt v Íránu nezačne v nejbližší době jasně směřovat k uklidnění, mohli bychom se brzy bavit o čtyřech až pěti procentech.

Upravit bude centrální banka muset i svůj pohled na veřejné finance. V poslední prognóze počítala pro rok 2027 s deficitem vládního sektoru na úrovni 2,9 procenta HDP. K tomuto číslu ČNB dost možná dospěla sympatickou vírou v platnost programového prohlášení vlády, které slibovalo zůstat „bezpečně pod 3 procenty“. Nyní už nicméně víme, že se kabinet nakonec rozhodl cílit raději „bezpečně nad“, konkrétně na 3,5 procenta.

Do rozhodování bankéřů bude vstupovat i mnoho dalších faktorů, ale pokud bychom si shrnuli tři výše zmíněné, tak pomalejší růst ekonomiky nabádá k nižším sazbám, větší inflace a vládní deficit naopak k vyšším. Jestli tedy dřív ČNB váhala mezi stabilitou a zvýšením sazeb, nyní by měla o něco více tíhnout k druhé možnosti.

Opomenout navíc nelze ani vnější prostředí. Evropská centrální banka i americký Fed míří s úroky také výše a finanční trh na stejný trend sází také v Česku. ČNB sice názor trhu poslouchat nemusí, ale dá se předpokládat, že pokud by ho překvapila nečekaně holubičím postojem, odměnil by ji za to oslabením koruny. Již tak extrémně drahé dovážené energie by tím zdražily o to více – a se všemi důsledky.

„Obyčejným lidem“ tak ČNB pravděpodobně ve čtvrtek příliš dobré zprávy nepřinese. Ve zkratce by je šlo shrnout jako: slabší ekonomika, silnější inflace, větší dluhy a návdavkem i vyšší sazby.