Na světě se ročně vyrobí a spotřebuje přes 330 milionů tenisových míčků. A zatímco vám coby víkendovému hráči může jeden tenisák vydržet několik desítek hodin, profík ho na turnaji odrovná za pár minut. Každý rok tak vznikne zhruba dvacet tisíc tun odpadu, protože reálně není moc cest, jak míček znovu zužitkovat. Češi ale přišli na způsob, jak jim dát nový život.

Začalo to poměrně nenápadně. Bývalý bankéř Vít Gloser se k tématu dostal přes tenis, který sám dlouhodobě hraje. Už dřív se synem Jakubem rozjeli aplikaci, která propojovala hráče s volnými kurty, a právě tehdy si začal víc všímat věci, kterou tenisté obvykle neřeší: za každou hrou zůstává hromada míčků, které sice pořád vypadají skoro stejně, ale pro tenis už jsou prakticky nepoužitelné.

Velmi rychle totiž ztratí tlak, odskok a rychlost – a většina hráčů je vyhodí do koše. Gloserovi ale začalo vrtat hlavou, jestli se s nimi nedá udělat něco smysluplnějšího, obzvlášť v momentě, kdy rozklad materiálů, ze kterých jsou vyrobené, trvá i stovky let. Z této úvahy vznikl před pěti lety projekt Dropp.

Foto: Dropp

Sesbírané použité míčky pomocí boxů od Droppu

Gloserův tým rozmisťuje do tenisových klubů sběrné boxy, do kterých hráči házejí použité míčky. Primárně tenisové, ale nově i padelové, se kterými se hraje jeden z nejpopulárnějších raketových sportů současnosti. Dropp je následně sváží, třídí a posílá ke zpracování tak, aby měly další využití. Takzvaně je upcykluje.

Skrývá se za tím docela složitá logistika: domluvit kluby, dostat do nich sběrné boxy, pravidelně řešit svozy, míčky skladovat a následně je dopravit ke zpracování. Jedna sběrná krabice přitom pojme zhruba 180 míčků. „Každý rok se nám daří navyšovat sběr o desítky tisíc míčů,“ říká Gloser pro CzechCrunch s tím, že jen za loňský rok se přes sběrné boxy podařilo sesbírat přes 180 tisíc míčků, tedy asi deset tun materiálu, a to díky spolupracím s 280 kluby nejen v Česku, ale i na Slovensku, v Rakousku a Německu. Za celou dobu existence to dělá asi 650 tisíc míčů.

Posbírat tenisáky a padeláky je jedna věc, ta druhá je jejich recyklace, kdy je Dropp nejprve nechává drtit a oddělovat jednotlivé složky materiálu. Tenisový míček je totiž na recyklaci poměrně nevděčný produkt – skládá se z pryže, textilního potahu a dalších vrstev, které dobře fungují na kurtu, ale hůř ve chvíli, kdy je chcete znovu využít.

Následně z nich vytváří materiál, takzvaný žlutý mech. Jde o nadrcenou směs z ohraných tenisáků, která dnes míří hlavně tam, kde by ji člověk možná nečekal. „Ten hlavní směr jsou pro nás v tuto chvíli koňské jízdárny, kde žlutý mech působí jako náhražka zde tradičně používaných doplňků do písku, tedy geotextílie a syntetického vlákna. V mnoha realizacích však pouze zahušťuje písek v jízdárnách, kde už geotextílie a vlákna leží,“ popisuje Gloser.

Foto: Dropp

Z materiálu z tenisových míčků se dělá i takzvaný žlutý mech, který míří do koňských jízdáren

Materiálově to dává smysl, protože směs pomáhá upravit vlastnosti písku a dodá mu pružnost, která je pro podobné povrchy důležitá. Vedle jízdáren ale Gloserův tým zkouší i další možnosti. V menším množství recyklovaný materiál využívá pro prototypy psích hraček nebo jako příměs do bot. A postupně se dívá i mimo sportovní svět, konkrétně do stavebnictví a interiérů. Aktuálně pracuje na vývoji akusticko-izolační desky z recyklované drtě.

Impuls podle Glosera přišel od studenta brněnské Mendelovy univerzity, který si drcené míčky vybral ve studentské soutěži a přišel s recepturou, jak materiál efektivně propojit. „Právě to nám otevřelo nový směr přemýšlení o tom, jak lze ohrané tenisové míčky využívat i ve funkčních materiálech s vyšší přidanou hodnotou,“ říká Gloser.

Pokud testy dopadnou dobře, mohly by podobné desky časem pohltit větší část materiálu, který Dropp z míčků získává. Uplatnění by mohly najít v bytech, kancelářích, hudebních studiích nebo dalších prostorech, kde je potřeba řešit hluk či izolaci. Z projektu, který začínal u sběrných boxů v tenisových klubech, by se tím posunul do role dodavatele recyklovaného materiálu pro úplně jiný trh.

Foto: Dropp

Mapa sběrných míst, kterou má Dropp přehledně na webu

Právě to je důležité i z ekonomického hlediska. „Zatím na našich podnikatelských aktivitách nevyděláváme. Máme však cíl obrátit tuto skutečnost v černou nulu a profit, jakmile se nám podaří ještě lépe uplatnit naše produkty na trhu,“ říká Gloser.

Tomu pomáhá i změna v samotném sportu. Vedle tenisu rychle roste padel, který přináší další zdroj použitých míčků a zároveň komunitu, jež se kolem nového sportu teprve formuje. Dropp proto v posledním období rozšířil síť klubů a partnerů a stal se také doporučeným partnerem České padelové asociace. „Dnes už Dropp nevnímáme jen jako projekt na sběr tenisáků, ale jako platformu, která hledá dlouhodobé a smysluplné využití sportovního materiálu, když skončí jeho používání,“ uzavírá Gloser.